Kdo má vlastní mouku, chleba si neváží.
(německé přísloví)

Městský, Fabrický, Mezihorní mlýn

Městský, Fabrický, Mezihorní mlýn
195
Nádražní
Police nad Metují
549 54
Náchod
Police nad Metují
50° 32' 7.6'', 16° 13' 44.4''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
1. pís. zmínka z r. 1535, kdy patřil polickým benediktinům. V r. 1564 jej prodali obci Police n. M.- mlýn na mouku o 2 kolech. 1788 obec prodala Fr. Pášmovi. 1858 tehd. majitel Fr. Freiwald přestavěl mlýn na přádelnu lnu, která 1866 vyhořela. R. 1872 mlynář Fr. Herzog znovu zřídil mlýn vodní silou hnaný. Od 1950 pouze obytný dům.
Při vjezdu do Police od nádraží vpravo u kruh objezdu
Ledhujka
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Kdy byl tento panský mlýn /majetek polického benediktinského panství/ postaven, se přesně neví.

Nejstarší břevnovský urbář, složený za opata Diviše II., r. 1406 uvádí na polickém panství celkem 12 mlýnů, tento mezi nimi ještě není. První písemná zmínka je z r.1533, kdy je mlýn nazývaný jako Mezihorní / nachází se při vstupu do Mezihorního údolí mezí Havlatkou a Strážnicí/. Tehdy se zde mlely m.j. pivovarské slady pro nově postavený pivovar /starý vyhořel při požáru celé Police/.

Další zpráva je z r. 1565, kdy jej koupila polická obec od klášterní vrchnosti. Ta potřebovala nutně a rychle peníze pro vyzbrojování země do války proti Turkům. Tím se stal mlýn "svobodným" a byl nazýván Městský mlýn.

Polická obec tento mlýn držela celých 223 let až do roku 1788.     

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

V r. 1788 obec mlýn prodala za  3 235 zlatých polickému sousedu  Františku Pášmovi. Ten jej obratem prodal

za tutéž cenu Tobiáši Lokwenzovi /viz též mlýn Kozinek a další/.

R. 1806 mlýn kupuje za 8 830 zlatých  vídeňské měny nový mlynář Josef Wejrych.

R. 1833  dostává mlýn  do majetku Antonín Wejrych /zřejmě syn/  za 3 600 zlatých konvenční měny.

R. 1843 mlýn se stává za  7 600 zlatých vlastníkem mlýna Jan Gritznar.

Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský
  • Vrchnostenský

V r. 1853 je uveden jako majitel mlýna František Freiwald /koupil mlýn za 8000 zlatých/. Ten mlýn přestavěl  v r.1858 na továrnu, přádelnu lnu, od té doby se mlýn nazývá Fabrický.

Brzy jej prodává Emanueli Boretzkému /důvodem byl pravděpodobně nedostatek vody pro pohon strojů/. 

V r. 1860 jej Boretzký opět prodává synům bývalého mlynáře a stavitele fabriky Františka Freiwalda Vilémovi, Bernardovi a Františkovi.

12.5. 1866 večer v 7 hodin vypukl v továrně oheň a ta až do základů vyhořela.

Spáleniště mlýna získal Rösler z Vídně. a prodal ho r. 1872 za 2 600 zlatých rakouské měny mlynářskému mistru Franzovi Herzogovi z Heřmánkovic u Broumova /nar. 1837/ a jeho manželce Markétě, dceři mlynáře Erbera z Heřmánkovic.  Herzog tu opět zřídil mlýn  vodní silou hnaný, mlýnské stroje zařídil podle nejnovější soustavy. Mlynář Herzog jako první v Polici zavedl r. 1891 ve svém mlýně elektrické osvětlení, napájené dynamem, poháněné zřejmě vodním kolem. Mlýn v této době prosperoval velmi dobře. R. 1898 převzal mlýn jeho syn František Herzog, mlynář a vysloužilý četník.

R. 1909 Herzog prodal mlýn Karlu Kosteleckému, hoteliérovi z Josefova a ten jej r. 1912 předal svému synovi Rudolfu Kosteleckému /*22. 7. 1871 - 1. 4. 1923/. 

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

Rudolf Kostelecký zde mlel po celou dobu 1. svět. války a pekl se zde tzv. aprovizační chléb. Mluví se o jeho spekulacích s mlynářskými výrobky. V r. 1920 proti němu hladoví lidé stávkovali na náměstí. 

V r. 1922 byly vytrvalé deště a velká voda ve struze podmáčela vedlejší okresní silnici, muselo dojít na příkaz úřadů k opravě náhonu. 

V r. 1923 Rudolf Kostelecký umírá na zánět pobřišnice  ve věku 52 let a vdova po něm, Anna , se brzy vdává za Antonína Šimka, mlynáře z Německé Čermné, původem z Rokytníka. 

V r. 1930 Šimkovi provádějí rekonstrukci mlýna. Staré vodní kolo na svrchní vodu bylo nahrazeno Francisovou turbínou od firmy UNION a.s. České Budějovice, 8 HP / 11,5 kW/. Turbína poháněla v té době navíc i několik stavů mechanické tkalcovny Antonína Tůmy, který byl v přízemí mlýna v pronájmu. Po čase se manželé Šimkovi rozešli  a mlýn byl v provozu za vedení Anny Šimkové až do r. 1939, kdy vlastnické právo přešlo na dceru Bělu /1918-2003, roz. Kosteleckou a jejího manžela Zdeňka Pejskara /1913-1990/.

V r. 1939 si mlýn pronajal mlynář František Doležal, který se sem s rodinou přistěhoval z Velkého mlýna ve Smiřicích, kde byl stárkem.

Ke konci války byl mlýn uveden v nečinnost.

R. 1946 byl opět zahájen ve mlýně provoz, František Doležal mlýn od Šimkových koupil. Pouští se do důkladné přestavby, kupuje nové mlýnské stroje od firmy Prokop a synové z Pardubic. Při válcovém moderním mlýně je v provozu i pekárna chleba. 

Provoz mlýna byl "na příkaz shora" ukončen v r. 1950. Pak se v něm ještě občas mlel šrot pro sedláky z okolí a koncem r. 1953 mlýn nadobro utichá. 

Kolem r. 1958 je v bývalé pekárně mlýna na čas umístěna komunální výrobna sodové vody a limonád. 

V r. 1976 František Doležal prodal budovu bývalého mlýna za 60 000 Kč Oldřichu Středovi ze Rtyně v Podkrkonoší. Pak mlýn sloužil částečně jako obytný a částečně ke skladovacím účelům.

Jako zajímavost lze uvést, že v letech 1977-1979 amatérský astronom Jiří Drbohlav v budově mlýna vyráběl hvězdářský dalekohled pro hvězdárnu ve Rtyni. 

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

Posledním majitelem mlýna je podle smlouvy z r. 1996 firma D.R.J. tiskárna Resl s.r.o.

Při opravách domu v r. 2003 při snesení staré střechy bylo nalezeno celkem zachovalé mlýnské zařízení, které sem uschoval /snad pro dobu války?/ bývalý majitel František Doležal.  

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Pášma
  • Lokwenz
  • Wejrych
  • Gritzner
  • Freiwald
  • Boretzký
  • Herzog
  • Kostelecký
  • Šimek
  • Doležal

Historie mlýna také obsahuje:

Polické benediktinské panství

Město Police 

František Pášma

Tobiáš Lokwenz

Josef Wejrych

Antonín Wejrych

Jan Gritznar

František Freiwald

Emanuel Boretzký

Vilém, Bernard a František Freiwaldové

Rösler

Franz Herzog st.

Franz Herzog ml. 

Karel Kostelecký

Rudolf Kostelecký

1930-1939 - Antonín Šimek (RR)

Anna Šimková

Běla Šimková

František Doležal

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    částečně adaptován
    05 2012
      městský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
        zděná
        vícepodlažní
        • náhrobky, pamětní desky
          • existující torzo obyčejného složení
          Žádná položka není vyplněna
          Zaniklý
          • pekárna
          • výroba elektrické energie
          • náhon
          Typturbína Francisova
          StavZaniklý
          VýrobceUnion a. s., České Budějovice
          Popis8 HP
          Typturbína Francisova
          StavZaniklý
          VýrobceUnion a. s., České Budějovice
          Popis8 HP
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Výrobce
          PopisV r. 1930 zde bylo 1 kolo na svrchní vodu, průtok 0,14 m3/s, spád 5,05 m, výkon 6,38 k (RR).
          Žádná položka není vyplněna
          Historické technologické prvky
          AutorPichl, Miroslav
          NázevHistorie mlýnů v Polici
          Rok vydání2004
          Místo vydáníPolice nad Metují
          Další upřesněníPolický měsíčník č. 7 a 8
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje17.5.2016
          AutorPichl, Miroslav
          NázevHistorie mlýnů v Polici
          Rok vydání2004
          Místo vydáníPolice nad Metují
          Další upřesněníPolický měsíčník č. 7 a 8
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje17.5.2016
          AutorKlempera, Josef
          NázevVodní mlýny v Čechách VI
          Rok vydání2003
          Místo vydánínakladatelství Libri Praha
          Další upřesněníkniha
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje26.5.2016
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněnísešit 08 (Jičín), s. 33
          AutorEva Koudelková - Aleš Fetters
          NázevMetuje známá i neznámá
          Rok vydání2020
          Místo vydáníLiberec
          Další upřesněnís. 85

          Místo uložení
          Název fondu
          Název archiválie
          Evidenční jednotka
          Inventární číslo, signatura
          Místo uložení
          Název fondu
          Název archiválie
          Evidenční jednotka
          Inventární číslo, signatura

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Současné fotografie - exteriér

          Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

          Současné fotografie - interiér

          Současné fotografie - předměty spojené s osobou mlynáře

          Vytvořeno

          31.8.2014 23:39 uživatelem eva48 (Eva Nesnídalová)

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 19.6.2022 19:41
          Radomír Roup (Radomír Roup) 17.6.2018 19:45
          doxa (Jan Škoda) 13.4.2024 23:39
          Jaromír Mayer 29.9.2017 21:00