Meister Müller mahle mir mein Mehl,
morgen muß mir meine Mutter Mehlspeis machen.
(německý jazykolam)

mlýn v Bražci

mlýn v Bražci
32
Odboje
Staré Město nad Metují
547 01
Náchod
Staré Město nad Metují
50° 23' 53.1'', 16° 9' 29.2''
Mlýniště bez mlýna
Mlýn v Bražci na levém břehu Metuje. 1. písemná zmínka r. 1432. V r. 1560 ho koupil Albrecht Smiřický jako vodou stržený. Brzy potom vystavěn nový mlýn na pravém břehu Metuje. Poslednímu majiteli Em. Kašparovi mlýn vyhořel a pozemek koupil r. 1885 Josef Bartoň pro výstavbu textilky. V r. 1914 vybudován nový jez pro potřeby textilky.
V ulici Odboje asi půl km za bražeckou školou
Metuje
nepřístupný

Obecná historie:

Josef Bartoň st. (1838–1920, od roku 1912 rytíř z Dobenína) převzal po svém otci (†1849) barevnu plátna ve Vysoké Srbské. Po požáru živnost roku 1867 přesunul do Náchoda, kde v domě čp. 33 a později také v čp. 10 barvil a potiskoval plátno indigem. Roku 1884 zakoupil Kašparův mlýn v Bražci, kde mohl využít vodní síly. Mechanickou tkalcovnu bavlněného zboží při něm údajně navrhnul jeho třetí syn Cyril Bartoň (1863–1953) a provedl náchodský stavitel Hakauf. Se šestadvaceti stavy byla spuštěna roku 1886, o dva roky později Bartoňové pořídili také parní stroj a počet stavů do roku 1902 dosáhnul čtyř stovek. Od roku 1892 měl ve firmě podíl také Josef Bartoň ml. (1862–1956), nejstarší syn Ladislav (1858–1939) podnikal samostatně v České Skalici. Tehdy dosáhla tkalcovna kapacity 600 stavů, k pohonu sloužil parní stroj 250 HP a dvě turbíny 100 HP. Vrcholem stavební aktivity firmy byla nová přádelna bavlny, postavená mezi Náchodem a Bražcem. Bartoňové však také štědře podporovali veřejně prospěšné stavby v kraji, například okresní sirotčinec v Náchodě, dnešní Bartoňově ulici čp. 550 (1908–1909, stavitel Jan Bednář, zbořen 2010), obecní školu ve Starém Městě nad Metují čp. 121 (Jaroslav Hakauf, 1922) a kolonii rodinných domků pro zaměstnance čp. 1317–1321, 1348–1363 a 1449–1456 50°24'22.07"N, 16°08'49.01"E, ulice Českoskalická, Nemastova a Na Výsluní (stavitel Augustin Plšek, 1939–1941). Obě továrny byly po znárodnění začleněny do n. p. Tepna, bražecká tkalcovna a barevna jako závod 04. Pestře tkaná plátna se zde vyráběla až do konce šedesátých let, poté byla zaváděna výroba technických tkanin – podkladů brusných pláten. Rekonstrukce strojového parku proběhla v letech 1974–1977 a další mezi léty 1995–2004, již pro akciovou společnost, v níž vlastní majoritní podíl potomek původních majitelů. Výroba tkanin pro smirková plátna zde pokračuje. Šedové sály tkalcovny i barevny prošly přestavbou v sedmdesátých letech, dobře je dochována střední etážová budova a především cenná kancelářská přístavba podél silnice podle návrhu Pavla Janáka ze srpna roku 1927.


Historie mlýna obsahuje událost z období:

Na levém břehu řeky Metuje hned naproti prvnímu statku, asi sto kroků nad lávkou, po které se přecházelo z Dolního Bražce do Hořejšího Bražce najdeme ještě dnes, když má Metuje méně vody, místo, kde býval jez, neboť jeho základní kameny, zapuštěné napříč do země, čeří vodu. I místo na louce, kde mlýn stával, a strouhu, jíž odtékala voda ze mlýna a u lávky splývala s vodou Metuje, je možné rozeznat, i když jsou dost zarostlé.

Vznik mlýna můžeme klást do stejné doby, kdy byla založena stará náchodská osada na Brance a postaven staroslovanský hrad na Homolce. Mlýn zřejmě sloužil pro osadu i hrad. Ostatně hned nejstarší zprávy, jež se nám o něm zachovaly, zmiňují mlýn v rukou hradního panstva. A tak když 12. prosince 1432 získal náchodskýhrad Jan Baštín z Porostlé, prodával, co k prodeji bylo: mlýn v Bražci, lázeň v Náchodě a další. Listiny o prodeji se nezachovaly, podle Ludvíka je uvedeno."Jan Baštín prodal v Bražci / Dolejším/ mlýn se dvěma kolama a s dědinu ornú...se tři korce, i s lesem...i s těma lůčkami...za devět kop grošóv...pražského rázu, nad to každý sv. Jiří 20 grošóv a dvé kur a sv. Havla taktéž a k Vánocům caltu za groš aneb bílého chleba za groš mlynář platiti má věčně".

Zač byl tehdy prodán mlýn a jak se jmenoval mlynář, který jej koupil, o tom v tržní listině není zmínka. Domníváme se však, že to byl mlynář Barták, neboť roku 1445 se připomínají sirotci po Bartákovi-mlynáři v Bražci, od nichž koupil Mach roli za 7 kop grošů. Zůstal také zachován zápis "mlynáře Ondřeje, jenž kúpil mlýn u Bartačky v Bražci", ale zůstal jí dlužen 8 kop gr., " a má je počíti plniti od Vánoc v třetím létě na každé Vánoce po kopě a má je klásti před konšely".

Po mlynáři Ondřejovi převzal mlýn v Bražci mlynář Řehák a po něm Hanuš, který mlýn prodal 24. prosince 1455 mlynáři Vaňkovi za 10 kop míš. grošů. 

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

Mlýn v Bražci potom přecházel z jednoho mlynáře na druhého až do roku 1560, kdy jej Albrecht Smiřický ze Smiřic přikoupil k panství. Ale v tom čase se již na mlýně nemlelo, protože při jarní povodni byl jez a částečně i mlýn stržen ledovými krami. Z mlýna zůstaly jen mlýnské stroje.

Brzy potom byl postaven jako náhrada nový mlýn v Horním Bražci v místě, kde stála Bartoňova továrna.

 

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

Poslednímu majiteli Em. Kašparovi mlýn vyhořel (1882 - RR) a pozemek koupil roku 1885 továrník Josef Bartoň pro výstavbu textilky.

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
  • Zánik mlynářské živnosti
  • Zánik budovy mlýna

1930 Bartoň a synové přádelna, barevna a mandl

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Barták
  • Řehák
  • Hanuš
  • Vaněk
  • Kašpar

Historie mlýna také obsahuje:

Jan Baštín z Porostlé

Barták koupil mlýn r. 1432 od Jana Baštína z Porostlé

Ondřej

Řehák

Hanuš

Vaněk koupil mlýn od Hanuše r. 1455

roku 1560 přikoupil mlýn Albrecht Smiřický ze Smiřic ke svému panství

Em. Kašpar prodal pohořelý mlýn Josefu Bartoňovi na výstavbu textilky r. 1885

 

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    neexistuje
    05 2012
      venkovský
      mlýn na velkých vodních tocích (7000 l/s a více)
            • zcela bez technologie aj.
            Žádná položka není vyplněna
            Dochovaný
            • tkalcovna
            od 1885 textilka
            1930 přádelna, barevna, mandl
            • jez
            1914 vybudován nový jez
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            Výrobce
            Popis
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            Výrobce
            Popis
            Typturbína Francisova
            StavNezjištěn
            Popis1930: 2 turbíny Francis, hltnost 0,23 a 0,718 m3/s, spád obou 1,96 m, celk. výkon 56,3 HP
            Žádná položka není vyplněna
            Historické technologické prvky
            AutorKlempera, Josef
            NázevVodní mlýny v Čechách VI
            Rok vydání2003
            Místo vydánínakladatelství Libris Praha
            Další upřesněníkniha str. 147 a 148
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje13.6.2016
            AutorKlempera, Josef
            NázevVodní mlýny v Čechách VI
            Rok vydání2003
            Místo vydánínakladatelství Libris Praha
            Další upřesněníkniha str. 147 a 148
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje13.6.2016
            AutorSamek, Antonín
            NázevHistorie náchodského průmyslu
            Rok vydání2013
            Místo vydáníNáchod
            Další upřesněníčlánek
            Odkazbohemiaorientalis.cz/wp-content/uploads/2013/01/A-Samek-clanek-o-historii-nachodskeho-prumyslu-pdf.
            Datum citace internetového zdroje13.6.2016
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněnísešit 04 (Hradec Králové), s. 21
            AutorEva Koudelková - Aleš Fetters
            NázevMetuje známá i neznámá
            Rok vydání2020
            Místo vydáníLiberec
            Další upřesněnís. 148

            Žádná položka není vyplněna

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Obrazy

            Historické fotografie a pohlednice

            Současné fotografie - exteriér

            Ostatní

            Vytvořeno

            7.9.2014 00:25 uživatelem eva48 (Eva Nesnídalová)

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 24.2.2018 17:59
            Radomír Roup (Radomír Roup) 3.6.2018 21:14
            doxa (Jan Škoda) 1.3.2025 01:02