Bez mlýna není vědy.
(německé přísloví)

Panský, Caisův, Šimanovský mlýn

Panský, Caisův, Šimanovský mlýn
10, 17
Vojníkov
397 01
Písek
Vojníkov
49° 21' 15.2'', 14° 8' 50.3''
Mlýniště bez mlýna
Zaniklý mlýn na pravém břehu Otavy; zbořen v souvislosti s výstavbou Orlické přehrady.
Otava
volně přístupný

Obecná historie:

Tento původně panský mlýn stál o několik stovek metrů dále po proudu pod Herinkovým mlýnem v katastru Vojníkova. V 18. století patřil ke schwanzenberskému panství a na mapách z té doby nese jméno po mlynáři Šimanovský. V roce 1759 mlýn koupili Jiří Šejhar. Naposledy se mu říkalo Caisův

Netradiční postavou Panského mlýna byl mlynář Mayer, sečtělý vzdělaný člověk, klasický lidový písmák, který si nechával posílat z Prahy Moderní revui a další umělecké a literární časopisy. Každý den se převážel přes řeku a chodil do vesnice pro poštu a noviny. Panský mlýn se spolu s Herinkovým dostal do literatury prostřednictvím povídky Františka Xavera Svobody Probuzení, vytištěného roku 1893 v tiskárně Dr. Edvarda Grégra. Ve mlýně se mlelo do konce války. Poslední majitelkou byla slečna Marie Caisová.


Historie mlýna obsahuje událost z období:

Mlýn je prvně zmíněn r. 1622, kdy patřil pod Vrcovické panství.

V roce 1672 zde mlel mlynář Václav Skoumal, původně z mlýna v Květově (viz. záznam z matriky o narození jeho syna Tomáše).

Pak patřil Schwanzenbergům, mlynářem zde byl Šimanovský.

1685-1696 Václav Skoumal (1618-1717) z květovského mlýna
1715-1722 Bartoloměj Skoumal (1658-1753), začínal rovněž v Květově

1732 Pavel Skoumal

1737 Baroloměj  Skoumal ml. (1698-1742), 1725-1727 na Saníku

Jakub Skoumal
V roce 1759 od Jakuba Skoumala koupil mlýn Jiří Šejhar z mlýna v Květově, 1774 zde umírá ve věku udávaných 60 let

Jeho syn Josef s manž. Marianou dědí mlýn roku 1774.

1799 Josef Šejhar 

18. 11. 1806 svatba mlynáře Josefa Šejhara.

1815 Václav Honsa s manž. Františkou, dc. Jana Charváta, mlynáře ze Záblatí

září 1816 Jan Omcyrk, syn řezníka Rohořovic

1817 Jan Omzirk

1837 Josef Omcirk, 1841 koupil Karáskův mlýn u Krašlovic

1839 Jan Chum

Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský
  • Vrchnostenský

1854 Leopold Mayer (+1896), 1858 se oženil s Veronikou Kotáskovou (1835-1899)

1866 manželé Kutovi (nájemci)

1868 pachtýř Jan Liška

1873 4 složení a pila, mele se převážně žito a ječmen

1873 žaloba Václav Tyla z Herinkova mlýna, že Leopold Majer postavil bez povolení taras kolem řeky

1892 stárek Antonín Šebelle, poté co prodal svůj Tlučkův mlýn

1896 Antonín Majer s manž. Annou

1900: 2 mlynářští popmocníci, kočí, 3 služky, chovají 2 koně, 6 ks hov. dobytka, 2 prasata

1905 zahájeno dražební řízení na 1/2 mlýna skrz pohledávku u Písecké spořitelny 1153 K

1906 prodali mlýn Matěji Caisovi a manž. Josefě, roz. Jíchové z Novosedla

1910  stárek Josef Šebek z Cerhonic, chovají 3 koně, 10 ks. hov. dobytka, 4 prasata

1910 ledová dřenice poničila všechny jezy pod Pískem, jez u Caisova mlýna pobořen na 4 místech, hrozí protržení, jelikož mlynář otálel s opravou, Místodržitelství nařídilo porovést opravu firmou Antonín Plecitý z Prahy na útraty mlynáře

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

1916 mlynář Cais opět vyzván k opravě dlažby u jezu

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

1920 mlýn vyhořel

1920, 1921 opět řešena nedokončená oprava z roku 1918, zahájeno trestní řízení, uložena pokuta 100 Kč

1922 válcový mlýn, 40 strychů pozemků, 2 koně, 6 ks hov. dobytka, 2500 Kč knihovního dluhu, ročně semele 600 q obilí, roční vynos 8000 Kč

březen 1922 Zemská správa politická snížila pokutu na 20 kč nebo 48 hod. vězení

1923 převzala dcera - slečna Růžena Caisová (*28.8.1890), stárek Hofman, kočí Michal ze Slovenska

1925-1935 nájemce Alois Gruner z Velkých Zlákovic

1928 Martin Kyznar ze Zdíkova

mlýn zastaralý, špatně mlel

1932 mlýn zasažen povodní, 150 cm nad normál

 

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Hospodářský typ mlýna
Námezdní

na letní byt sem jezdila Eva Soukupová, zakladatelka a dlouholetá ředitelka Divadelního ústavu v Praze a režisér Václav Krška

1946 ukončen provoz

Události
  • Významná osobnost či událost spojená s mlýnem
  • Zánik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
Námezdní

Rodu Caisů patřil až do roku 1956, kdy bylo rozhodnuto zbourání mlýnu kvůli přehradě. 

1963 mlýn vyvlastněn čs. státem

Události
  • Zánik budovy mlýna

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Skoumal
  • Šimanovský
  • Omzirk
  • Chum
  • Mayer
  • Cais
  • Šejhar
  • Omcirk
  • Honsa
  • Omcyrk
  • Majer
  • Kuta
  • Liška
  • Gruner
  • Kyznar

Historie mlýna také obsahuje:

1672 Václav Skoumal

1685-1696 Václav Skoumal
1715-1722 Bartoloměj Skoumal
1732 Pavel Skoumal

1737 Bartoloměj Skoumal ml.

-1759 Jakub Skoumal
rod Schwanzenbergů

nájemce Šimanovský.

1759-1774 Jiří Šejhar.

1774 Josef Šejhar

1799 Josef Šejhar

1815 Václav Honsa

1816 Jan Omcyrk (Omcirk, Omzirk)

1837 Josef Omcirk

1839 Jan Chum

1854-1896 Leopold Mayer (Majer)

1866 manželé Kutovi (nájemci)

1868 Jan Liška (nájemce)

1896-1906 Antonín Majer

1906- 1923 Matěj Cais

1923-1963 - Růžena Caisová (RR)

1925-1935  Alois Gruner (nájemce)

1928 Martin Kyznar (nájemce)

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    neexistuje
    05 2012
      venkovský
      mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)
        Mlýn byl položen velice nízko, přízemí bývalo zatopeno při každé povodni.
            • zcela bez technologie aj.
            Žádná položka není vyplněna
            1873: 4 složen
            1922 mlýn válcový, avšak zastaralý a nevýkonný
            Zaniklý
            • pila
            1873 pila
            • jez
            1910, 1918, 1920, 1921 mlýn poškozen ledovou dřenicí, urgovány opravy
            Typvodní kolo na spodní vodu
            StavZaniklý
            Popis1873: 4 kola pro mlýn a 1 pro pilu
            1930: 2 kola na spoodní vodu, hltnost 2,02 m3/s, spád 1,1 m, výkon 8,88 HP
            Typvodní kolo na spodní vodu
            StavZaniklý
            Popis1873: 4 kola pro mlýn a 1 pro pilu
            1930: 2 kola na spoodní vodu, hltnost 2,02 m3/s, spád 1,1 m, výkon 8,88 HP
            Žádná položka není vyplněna
            Historické technologické prvky
            AutorJiří Fröhlich
            NázevStará Otava mezi Pískem a Zvíkovem
            Rok vydání2000
            Místo vydáníPísek
            Další upřesněnís. 55-56
            AutorJiří Fröhlich
            NázevStará Otava mezi Pískem a Zvíkovem
            Rok vydání2000
            Místo vydáníPísek
            Další upřesněnís. 55-56
            AutorJaroslava Pixová
            NázevTam, kde zpívala řeka aneb čarovná léta kolem Smetiprachu
            Rok vydání2014
            Místo vydáníPutim
            Další upřesněnís. 40-50
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl v RČS
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněníSešit 12 (Tábor), s. 26
            AutorJosef Klempera
            NázevVodní mlýny v Čechách IX. - dodatky
            Rok vydání2005
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněnís. 98

            Žádná položka není vyplněna

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Obrazy

            Historické fotografie a pohlednice

            Současné fotografie - vodní dílo

            Ostatní

            Vytvořeno

            10.9.2014 09:31 uživatelem frufru

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 1.12.2016 10:25
            Radomír Roup (Radomír Roup) 24.6.2018 10:09
            doxa (Jan Škoda) 18.3.2023 23:18