Hrubá mouka nastálo je lepší než jemná čas od času.
(německé přísloví)

mlýn Saník

mlýn Saník
21
Červená - Saník
Jetětice
398 43
Písek
Jetětice
49° 22' 21.8'', 14° 15' 45.3''
Mlýniště bez mlýna
Zaniklý mlýn na pravém břehu Vltavy, zatopen Orlickou přehradou.
Vltava
volně přístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

1607 po svatodušních svátcích prodali bratři Jan a Václav Saníkové mlýn Václavu Kazimourovi

Zdroj - pozemková kniha panství Orlík (digi web archivu Třeboň)

Prodaj mlejnu na Saníku

 Létha 1607 v pátek po svatém Duše (Duchu) stal se trh mezi Janem a Vácslawem vlastními bratřími Sanickými prodávajícími z jedné a Vácslavem Kazymaurem kupujícím z strany druhé a to takový, že jsou oni svrchu psaní dva bratři Jan a Vácslav mlejn slove Sanický při řece Vltavie ležící svůj Vácslavovi Kazymaurovi s diedinami, lukami, kopaninami a jež k tomu náleží prodali za sumu 112 s těmito svršky a na dobrým níže psaným totiž: ..?.., palici železnou 1, hut železnou 1, sekyru 1, následuje výčet věcí, slovům nerozumím, co ke dvěma mlýnům náleží železnou stoupu 1, kamen mlýnský 3, lodi 1, pytlíky 2, obilí jest ..?.. jakého na týž pole vyseto apán Bůh naděliti a zlýho povětří zachovati ráčí, to vše na na pole ..?.. přiváti budou, za kterýžto mlejn Vácslav Kazymaur ihned závdavku jest položil a dal 102, ostatních pak 10 majíc mezi sebou tu smlouvu být ..?.. do sv. Havla, aby oni bratří míti mohli, pakliže se z téhož mlýna tíž bratři dřívejc hnuli a odstěhovali, téhož on Vácslav Kazymaur povinen jest a se zavazuje ta ..?.. 10 a hned mu hotově kdež nalézati bude dáti a odvésti. ..?..pak sečení trav na lukách a neb sžínaný jich ..?.. svrchu psaný bratří vymínili sobie trávy na kopaninách buď na seno nebo jiné koliv potřeby ..?.. budou, co se pak jiných luk a ..?..dotejče v to Vácslavovi Kazymaurovi nižádným způsobem pokudž v témž mlejně byt svůj míti budou sahati nemají.

 

Léta 1607 v neděli po svatém Jakubu Apoštolu Páně položil Vácslav Kazymaur ostatní sumu, totiž 10, a tak jest týž mlejn na předepsaným bratřím zcela a zauplně zaplacený.

 

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

1654 zdědil Matěj Kazimour

před r. 1675 Petr Petržilka

1685-1718 Lukáš Benda

1725-1727 Bartoloměj Skoumal

kol. 1700 Václav Honsa, jinak Voneš (jeho syn 1710-1740 na Honsově mlýně v Červené)
1721 Václav Vonš

1725-1736 Bartoloměj Skoumal (syn mlynáře z panského mlýna pod Vojníkovem na Otavě) s manž. Alžbětou, 1737 zpátky na Otavě

1737 Václav Hadáček s manž. Růženou, poddaní k Orlíku

1760-1764 Jan Mrzena

1764 Matěj Souhrada

1767 Václav Růžička s manž. Rozinou

1787-1806 syn Jan Růžička s Alžbětou, dc. sedláka Matěje Matušky, sedláka z Jetětic

1810-1815 Jiří Vachek s Marií roz. Čížkovou

1818 František Jeřábek
1824-1850 - Saník č. 21, Josef Kirbis (Kürbis, Kyrbis), mlynář poddaný k Orlíku, syn + Bartoloměje Kyrbise, mlynáře v Pozderazským mlýně na panství Český Krumlov a jeho ženyx Alžběty, roz. Paukner - ové z brezskýho mlýna na krumlovském panství (AS)

 

Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

1850-1881 Josef Kürbis ml. (* 1824) s Annou Anastázií roz. Křížovou (*1833), mlýn oceněn na 2220 zl.

1881-1888 Josef Kürbis III. s Barborou roz. Cihlářovou z Opařan

1888 dražba mlýna v odhadní ceně 7165 zl., majitel Kyrbys, zakoupil Josef Šejhar z mlýna v Červené

1904 nájemce Josef Kraft, předtím nájemce v Prachovském mlýně u Veselíčka, potém v Dolním Lipovsku a 1902 v Jistci na Otavě

1911 bratři František a Bedřich Šejharovi

 

 

 

1916 nájemce Rudolf Štědrý z Modlíkova na Sedlčansku

květen 1922 zakoupila firma Přemysl Bečka a spol., továrna na stroje a nástroje spol. s r.o.

mlýn přestavěn na malou továrnu na výrobu závitníků a závitových oček, tzv. šroubárnu

SEZNAM A MAPA VODNÍCH DĚL REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ
Stav koncem roku 1930, Sešit 12, V Praze 1932
Okresní finanční ředitelství Tábor/Důchodkový kontrolní úřad Milevsko
Název toku: Vltava
Obec, čp. : Saník 21
Podnikatel: Bečka a spol.
Druh živnosti: Kovoprůmysl
Počet a druh vodních motorů: 1 kolo na spodní vodu
Normální výkon v ks: 14,8

Hospodářský typ mlýna
Obchodní

1946 šroubárna přestěhována do nové budovy v Červené u nádraží

šroubárna přestěhována do Písku (pozdější Kovosvit)

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Saník
  • Kazimour
  • Skoumal
  • Hadáček
  • Mrzena
  • Růžička
  • Vachek
  • Jeřábek
  • Kirbis
  • Petržilka
  • Benda
  • Vonš
  • Kyrbis
  • Honsa
  • Voneš
  • Souhrada
  • Kürbis
  • Šejhar
  • Kraft
  • Štědrý
  • Sanický

Historie mlýna také obsahuje:

-1607 Jan a Václav Sanický

1607- Václav Kazimour

1654 Matěj Kazimour

před r. 1675 Petr Petržilka
1685-1718 Lukáš Benda

1698-1721 Václav Honsa, jinak Voneš
1725-1736 Bartoloměj Skoumal

1737 Václav Hadáček

1760-1764 Jan Mrzena

1764 Matěj Souhrada

1767 Václav Růžička

1787-1806 Jan Růžička

1810-1815 Jiří Vachek

1818 František Jeřábek
1824-1850 - Josef Kirbis (Kürbis, Kyrbis)

1850-1881 Josef Kürbis ml.

1881-1888 Josef Kürbis III.

1888 Josef Šejhar

1904 nájemce Josef Kraft

1911 František a Bedřich Šejharovi

1916 Rudolf Štědrý

1922 Přemysl Bečka

Bečka a spol. s.s.r.o,

 


Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    neexistuje
    05 2012
      venkovský
      mlýn na velkých vodních tocích (7000 l/s a více)
            • zcela bez technologie aj.
            Žádná položka není vyplněna
            1888: 3 obyčejná složení
            1895: nové složení převážně kovové konstrukce:
            špičák
            1 český
            2 francouzské mlecí kameny
            1897: 2 válcové stolice
            čistící příslušenství
            Zaniklý
            • výroba elektrické energie
            • kovoobráběcí dílna
            1922 přestavěno na továrnu na výrobu závitníků a závitových oček
            ve mlýnici: soustruhy, frézy, vrtačky, jednolistá pila, generátor k osvětlení
            1930 kovoprůmysl
            • jez
            • stavidlo
            • most, propustek
            Nízký jez měl propusť ve svém středu
            1888: 2 žlaby
            1895: 1 žlab, šířka 360 cm
            Můstek přes mlýnskou stoku, sloužil jako přechod pro koně k nástupu na loď a zároveň i jako ochrana proti ledům před stavidly a koly, náležel navigační správě, měla přispívat na opravy
            Typvodní kolo na spodní vodu
            StavZaniklý
            Výrobce
            Popis1654 o 2 kolech
            1888: 3 vodní kola (prům. 2 x 4,6 m, 1 x 5 m) ve 2 žlabech
            1895 plánována 2 vodní kola, obě prům. 6,8 m a šířka 3,2 m v 1 žlabu
            1897 realizováno jen 1 kolo, prům 6 m, šíře 3,4 m
            1922 kolo zrekonstruováno
            1930 (kovoprůmysl): 1 kolo na spodní vodu, hltnost 2,86 m3/s, spád 1,3 m, výkon 14,8 HP
            Typvodní kolo na spodní vodu
            StavZaniklý
            Výrobce
            Popis1654 o 2 kolech
            1888: 3 vodní kola (prům. 2 x 4,6 m, 1 x 5 m) ve 2 žlabech
            1895 plánována 2 vodní kola, obě prům. 6,8 m a šířka 3,2 m v 1 žlabu
            1897 realizováno jen 1 kolo, prům 6 m, šíře 3,4 m
            1922 kolo zrekonstruováno
            1930 (kovoprůmysl): 1 kolo na spodní vodu, hltnost 2,86 m3/s, spád 1,3 m, výkon 14,8 HP
            Typturbína Francisova
            StavNezjištěn
            Popis1913 povolena instalace 2 Francisových turbín po 60 HP, nerealizováno, 1923 povolení propadlo
            Typdynamo
            StavZaniklý
            PopisElektřina pro vlastní osvětlení
            Typdynamo
            StavZaniklý
            PopisElektřina pro vlastní osvětlení
            Historické technologické prvky
            AutorDigiArchiv SOA v Třeboni
            NázevMatriky fary Červená
            Rok vydání
            Místo vydání
            Další upřesnění
            Odkazhttps://digi.ceskearchivy.cz/DA?menu=0&doctree=1nrcj&id=2659
            Datum citace internetového zdroje21.5.2017
            AutorDigiArchiv SOA v Třeboni
            NázevMatriky fary Červená
            Rok vydání
            Místo vydání
            Další upřesnění
            Odkazhttps://digi.ceskearchivy.cz/DA?menu=0&doctree=1nrcj&id=2659
            Datum citace internetového zdroje21.5.2017
            AutorDigiArchiv SOA v Třeboni
            NázevSčítání lidu pro obec Červená
            Rok vydání
            Místo vydání
            Další upřesnění
            Odkazhttps://digi.ceskearchivy.cz/DA?menu=0&doctree=1shcbci&id=603269
            Datum citace internetového zdroje21.5.2017
            AutorMinisterstvo veřejných prací
            NázevSEZNAM A MAPA VODNÍCH DĚL REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněnísešit 12 (Tábor), s. 15
            AutorJaroslava Pixová
            NázevKdyž Vltava zpívala II., Od Lipovska po Zvíkov
            Rok vydání2022
            Místo vydáníPutim
            Další upřesněnís. 138-144
            AutorJan Čáka
            NázevZmizelá Vltava
            Rok vydání1997
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněnís. 205
            AutorMilada Jiroušková
            NázevObrázky z Podolska a okolí
            Rok vydání2014
            Místo vydáníPelhřimov

            Žádná položka není vyplněna

            Historické mapy

            Plány - stavební a konstrukční

            Obrazy

            Historické fotografie a pohlednice

            Vytvořeno

            10.9.2014 15:08 uživatelem frufru

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 6.11.2017 13:59
            Radomír Roup (Radomír Roup) 5.6.2018 15:29
            doxa (Jan Škoda) 17.1.2024 16:58
            pepino 21.5.2017 22:45