Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Válcový mlýn postaven 1747 - 8 Janem Kryštofem Czee /někdy Ceé/ nar. 1717-zemř. 1758
1784 nový majitel Antonín Benedikt - mlýn zadlužil svými nepříliš prozíravými podnikatelskými aktivitami
1819 prodává mlýn synovi Antonínu Františkovi zadlužení se prohlubuje
1839 mlýn je nucen A.František prodat a to pod cenou
1839 novým majitelem se stává Josef Kramář ze Stanového,který jej vlastní 29 let
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
1868 je mlýn ve vlastnictví Františka Skrbka mlynáře a pekaře , bratra majitele mlýna ve Stanovém
nájemce Vojěch Strnádek, 1896 zakoupil mlýn čp. 90
1902 mlýn vyhořel
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
První světová válka (1914–1918)
1921 odkoupil ruiny mlýna po vyhoření továrník František Brůna z Plavů (1867-1937), který ruiny válcového mlýna odstranil a začal ze stavbou tzv. vily čp.13 na vedlejším pozemku
kolem roku 1924 zprovozňuje v čp.13 francisovu turbínu , za účelem výroby elektřiny pro své podnikatelské účely.
V roce 1937 F.Brůha umírá a jeho majetek včetně vily čp.13 dědí syn František Bedřich Brůna.
1945 konfiskován majetek včetně vily čp. 13 továrníka Františka Bedřicha Brůny
Někdy v letech 1945-8 získává čp. 13 tkalcovský podnik SEBA Tanvald , který zde předělal továrníkovo sídlo na podnikové byty. Tím ztratila budova ,zejména vnitřní vybavení na historické hodnotě . Také francisova turbína byla o několik let později zlikvidována
1999 novými majiteli jsou manželé Milan a Miluše Gutovi
2002 dokončeny vnitřní úpravy budovy a opravena fasáda do stavu před rokem 1948
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
