Mlynářské plémě rádo strká ruce hluboko do pytlů.
(německé přísloví)

Dolejší mlýn

Dolejší mlýn
164/216
Blatná - Lapač
388 01
Strakonice
Blatná
49° 24' 50.6'', 13° 54' 31.9''
Mlýniště bez mlýna
Výrazné zříceniny mlýna nad západním okrajem zátopy Buzického biologického rybníka.
V od obce nad Buzickým rybníkem
Lomnice
volně přístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

1598 Petr Luhař

1602 zdědila vdova Anna, ještě téhož roku se provdala za Vavřince Luhaře, zvaného Dolejší, kterému mlýn odevzdala

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

1677 syn Jakub Dolejší

1692 za 320 zl. koupil Karel Suchomel z Lapače, konšel blatenský, město Blatná mělo na mlýn předkupní právo

1716 Jakub Šalamoun


Dolejší mlýn v Blatné koupil od mlynáře Kandla z Prachatic r. 1744 25.1. Václav Žižkovský († 1758) s manželkou Johannou Jelínkovou (†1757) (kn.3; sn. 552), jako svobodný člověk z Vodňan. Po něm na mlýně krátce hospodařil nejstarší syn Josef, který následně odešel do Strakonic. Do plnoletosti univerzálního dědice Karla byl zde pravděpodobně druhorozený syn Václav (odešel do Volyně a pak do Strakonic, kde vystřídal bratra Josefa na panském mlýně, pokud mlýn nebyl jen v nájmu). Karel zde mlel do r. 1822(†). Jeho syn Jan s manželkou Kateřinou Honsovou z Červeného ml. u Heřmaně je zde naposledy zachycen r.1830. O čtyři roky později zde již figuruje
(r. 1834 8.11.) mlynář Tomáš Šimák.

(Fiedler)


Mlýn je zachycen již na mapě I. vojenského mapování.

1790 Jakub Žižkovský (Šiškovský) s manž. Annou roz. Březnickou ze Škvořetic

1803 syn Jan Žižkovský s manž. Kateřinou roz. Honsovou, dcerou mlynáře z Červeného mlýna v Heřmani na Písecku

1827 Josef Matschl

1831 Tomáš Šimák s manž. Annou roz. Hynkovou, dcerou sedláka ze Střelských Hoštic

1830 společně s Lapačem koupil Prokop Steiner, statkář a lopatář ze Závišína

V roce 1837 byl majitelem mlýna Pavel Prezel

1850 mlýn předal synovi Františkovi Steinerovi

1850 nájemce Josef Roringer

1870 nájemce Jan Bartoš, syn tkalce

1879 Antonín Šebor, mlynář ze Záhoří okr. Nepomuk s Annou roz. Kadlečkovou

1882 František Polan, syn krejčího z Tchořovic

1896 František Hering z mlýna Jeklíku (1855- 1897, + na tuberkulózu)

1919 od Maxmilána Steinera koupil František Veselý

1921 vedoucí mlýna Václav Pazderník z Myštic s  manželkou Marií, 1930 mlýn odkoupil od Františka Veselého

V roce 1930 byl majitelem Václav Pazderník.

od roku 1932 neusálé spory s majitelem Bohumilem Kyriánem a nájemci Janem Smíškem a Aloisem Hrdličkou z Lapače ohledně  vody,  její nadměrné nadržování v Dolejším mlýně silně omezuje výkon turbíny v Lapači a navíc zaplavuje okolní louky a pastviny (podrobnosti viz J.Pixová)

1934 Zemský úřad v Praze zahájil jednání ohledně výkupu mlýna kvůli plánované regulaci Lomnice

1953-1959 budován velký Buzický rybník o výměře 54 ha, koryto Lomnice přeloženo, mlýn zrušen

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Prezel
  • Pazderník
  • Luhař
  • Dolejší
  • Suchomel
  • Šalamoun
  • Žižkovský
  • Šiškovský
  • Matschl
  • Šimák
  • Steiner
  • Roringer
  • Bartoš
  • Šebor
  • Polan
  • Hering
  • Veselý

Historie mlýna také obsahuje:

1598 Petr Luhař

1602 Vavřinec Luhař, zv. Dolejší

město Blatná

nájemci:

1677 Jakub Dolejší

1692 Karel Suchomel

1716 Jakub Šalamoun

1790 Jakub Žižkovský (Šiškovský)

1803 Jan Žižkovský

1827 Josef Matschl

1831 Tomáš Šimák

majitelé:

1830-1850 Prokop Steiner

1837 Pavel Prezel

1850-1919 František Steiner

nájemci:

1850 Josef Roringer

1870 Jan Bartoš

1879 Antonín Šebor

1882 František Polan

1896 František Hering

majitelé:
1919-1930  František Veselý

1930-1950  Václav Pazderník.

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    zřícenina
    05 2012
      venkovský
      mlýn na velkých vodních tocích (7000 l/s a více)
        zděná
        Z mlýna se dosud dochovaly výrazné zříceniny.
        • plastická omítková výzdoba fasád a štítů
        • kamenické prvky barokní a mladší
        • okno
        • prostup pro hřídel vodního kola
        • klenba
        • zcela bez technologie aj.
        Žádná položka není vyplněna
        1692: 2 složení, 3 stoupy a olejní mlýn
        1880: 2 obyčejná složení (dvě turbíny by však údajně byly schopny utáhnout 4 složení)
        1920: 1 české, 1 francouzské složení a válcová stolice
        1932:
        2 válcové stolice
        1 český kámen
        mlátička
        řezačka
        (bylo možno pohánět vše současně)
        Zaniklý
        • stoupa
        • pohon zemědělských strojů
        • olejna
        1692: 3 stoupy a olejní mlýn
        1932: mlátička a řezačka
        • jez
        • stavidlo
        • náhon
        • jalový žlab
        • odtokový kanál
        1932: 20 m před mlýnem při levém břehu mlýnského náhonu se nacházela stavidla, která sloužila jako zdýmací a přes ně tekla voda do jalového odpadu a odtud do řeky Lomnice. Ostatní voda pokračovala na turbíny a od nich otékkala odpadní stokou. (Úsek odpadové strouhy do Lomnice náležel mlynáři, který zde měl právo rybolovu.) Z vantrok otvorem ve dně vedla voda na turbíny.
        Průtočná kapacita při plném otevření stavítek: 0,234 m3/s.
        Typturbína Haax
        StavZaniklý
        PopisV roce 1930 měl mlýn 1 turbínu Haax, průtok 0.422 m3/s, spád 1 m, výkon 4.2 HP
        Typturbína Haax
        StavZaniklý
        PopisV roce 1930 měl mlýn 1 turbínu Haax, průtok 0.422 m3/s, spád 1 m, výkon 4.2 HP
        Typturbína Salvan (Galvan)
        StavZaniklý
        Popis2 turbíny Salvan se svislou hřídelí s radiálním vtokem, rozváděcí kolo mělo 12 lopatek, spád 1,2 m, výkon každé 4 HP (celkem tedy 8 HP)
        StavZaniklý
        Popis
        StavZaniklý
        Popis
        Historické technologické prvky
        AutorMinisterstvo financí
        NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky Československé
        Rok vydání1932
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněnísešit 11, str. 7
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        AutorMinisterstvo financí
        NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky Československé
        Rok vydání1932
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněnísešit 11, str. 7
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        AutorJaroslava Pixová
        NázevMlýny na Závišínském potoce s jeho přítoky a v Blatné
        Rok vydání2020
        Místo vydáníPutim
        Další upřesněnís. 268-271

        Žádná položka není vyplněna

        Základní obrázky

        Historické mapy

        Plány - stavební a konstrukční

        Historické fotografie a pohlednice

        Současné fotografie - exteriér

        Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

        Současné fotografie - interiér

        Současné fotografie - interiér - detaily stavebních prvků

        Současné fotografie - vodní dílo

        Vytvořeno

        20.9.2014 14:41 uživatelem Franklyn (Lukáš Racocha)

        Majitel nemovitosti

        Není vyplněn

        Spoluautoři

        Uživatel Poslední změna
        Rudolf (Rudolf Šimek) 14.2.2022 21:34
        doxa (Jan Škoda) 7.10.2020 16:48