mlýn Lapač

1599 mlynář Vavřinec Lapač

mlýn ve vlastnictví města Blatné

1629 nájemce Jan Čada

1648 Jakub Široký

1690 Jan Lapač

1694 vdova Dorota

1716 zložení cechu mlynářského v Blatné - Adama Zelenka

Mlýn je zachycen již na mapě I. vojenského mapování.

1786 Vojtěch Zelenka s manž. Marií roz. Sádlovou

1794 Jan Suchomel, syn Václava S. z Bezdědovic

1801 Jan Růžička s Annou Žižkovskou, dcerou mlynáře z Dolejšího mlýna

1804 Josef Zelenka s manž. Marií roz. Veselou

1811 Jan Suchomel z bezdědovického mlýna, manželka Františka Mourková, dcera mlynáře ze Lhotky

1818 Kašpar Suchomel, syn Jana S. z mlýna Lapač v Blatné

1822 se dcera Kateřina provdala za mlynáře Františka Kouřila ze Záhoří na zelenohorském panství, po nějaký čas žili na Lapači

1824 syn Josef Suchomel s Kateřinou roz. Votýpkovou, dcerou bednáře z Blatné

bratr Karel Suchomel s Annou roz. Troníčkovou, poté odešli na Jeklík

před 1837 celý areál (hospodářský dvůr, lihovar a 2 mlýny) zakoupil Prokop Steiner, lopatář ze Závišína

mlýny pronajímal

1850 areál převzal František Steiner (1819-1898), měšťan, mlynář a statkář, později zemský poslanec, s Annou (1837-1899), dcerou Josefa Neugebauera, purkmistra v Mýtě okr. Hořovice

1872 nájemce Josef Kach, syn valcháře z Klementic

Dominik Klonfar, syn mlynáře z Petrovic, manž. Marie Škáchová, dcera chalupníka z Uzeniček, měli 16 dětí

1895 zahájeno jednání o knihovní zápis vodního prábva

29.12.1898 zemřel František Steiner, oba mlýny převzal syn Maxmilián Steiner

pokračuje jednání ohledně vodního práva, ukazuje se, že chybí podklady a dokumenty (podrobnosti viz J.Pixová)

1908 mlynář Josef Prokopec, syn mlynářského z mlýna v Hutích u Závišína

1919 oba mýny zakoupil František Veselý z Hvožďan, dosavadní správce

leden 1920 stárek Adolf Klonfar, syn Dominika Klonfara, ohlašuje mlynářskou živnost

prosinec 1927 František Veselý mlýn Lapač prodal Bohumilu Kyriánovi, ten se věnuje zemědělství a mlýn pronájímá

1929 nájemce Adolf Klonfar

V roce 1930 František Veselý.

květen 1931 Adolf Klonfar se vzdal mlynářské živnosti

1931 nájemce Jan Smíšek

1933 Alois Hrdlička

spory s mlynářem z Dolejšího mlýna, který nadměrně nadržuje vodu, což zde působí zpětný proud

1948 mlýn zrušen

1.1.1950 objekt převzaly Čs. státní statky

1960 mlýn již silně zchátralý

80. léta zpustlý mlýn zbořen před výstavbou čističky