Podhradský, Ugnadův mlýn

Mlýn s pilou byl založen po roce 1534 Ondřejem Ugnadem ze Suneku. uvádí se i kolem 1540 i s připojeným železným hamrem s valchou na sukna, který dal název místní části jako Hamr/Hammer. Uvádí se zde koncem 16. století 11 mlýnských složení, mlýn tedy zdaleka nepatřil k nejmenším !!! (Hluboká nad Vltavou v proměnách staletí, s. 14, 118).

(Ugnad se uvádí také jako zakladatel nedaleké zámecké vodárny a to kolem roku 1550.)

K roku 1700 se uvádí v seznamu usedlíků v "Podhradu" jakýsi Řehoř Řežábek - předek prvorepublikových Geřábků ? (Hluboká nad Vltavou v proměnách staletí, S. 19)

1730 - Dominik Čochman (https://sites.google.com/site/mlynarsti/mlynari/jihocesky-kraj/ceskobudejovicko) (PK)

V červnu 1742 mlýn a většina podhradských domů vyhořela - vše bylo zapáleno chorvatskými vojáky v rakouské armádě, aby zamezili přísun proviantu obleženým. K obnově budovy zmíněného hamru a valchy však již po požáru nedošlo - v Hamru tak zbyl jen mlýn s pilou, který se obvykle pronajímal. Oheň se rozšířil i do Zámostí. Obránci zámku v zoufalosti nutili mlynáře Čechmana, aby jim vyráběl dřevěná děla navrtáváním dubových klád. (Hluboká nad Vltavou v proměnách staletí, s. 19, 118)
poznámka a křížový odkaz: nemanický mlynář Čertík byl pravděpodobně jeden z mlynářského rodu Čertíků z Hluboké - srv. http://vodnimlyny.cz/mlyny/mlyn/2322-cerveny-certikuv-mlyn

Roku 1788 přešel mlýn do držení Jana Geřábka a jeho potomků (Hluboká nad Vltavou v proměnách staletí, s. 118)

K roku 1848 se v Podhradu uvádí "mlýn s pilou" (Hluboká nad Vltavou v proměnách staletí, s. 22)

Geřábkové si v roce 1891 přestavěli protější čp. 190 na vzhledné sídlo. (Hluboká nad Vltavou v proměnách staletí, s. 118)

1912 - za významného finančního podílu města vznikla v mlýně Hynka Geřábka elektrárna (Hluboká nad Vltavou v proměnách staletí, s. 109)

Na jaře 1929 válcový mlýn, pilu a elektrárnu odkoupila obec, která jej pak pronajala Viktoru Cibulkovi (majitel elektrotechnické firmy ELMA), který celý provoz řídil. (Hluboká nad Vltavou v proměnách staletí, s. 109, 118)

Znak města byl na průčelí osazen po roce 1929, kdy obec budovu odkoupila (pozn *) (PK)

V roce 1930 se jako majitel mlýna uvádí Ing. Hynek Geřábek, u mlýna pracovala pila a elektrárna. V roce 1930 se již čp. 211 udává jako "obecní mlýn" (Hluboká nad Vltavou v proměnách staletí, s. 28). Příslušníci rodu Geřábků spočívají také na hlubockém hřbitově (Hluboká nad Vltavou v proměnách staletí, s. 46). Hynek Geřábek je uváděn také jako mecenáš drobných sakrálních památek, kdy se osobně staral o kapličku za mostem přes železnici směrem k Hosínu (Hluboká nad Vltavou v proměnách staletí, s. 48, foto http://peterth.rajce.idnes.cz/Hluboka_nad_Vltavou_a_jeji_okoli%2C_zamecky_park_a_mezi_Zamostim_a_Hosinem/#hlubj_062.jpg)

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

poznámka PK - Zde se píše, že reliéf (s městským znakem) měl být sejmut a uložen v depozitáři NPÚ https://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_kulturn%C3%ADch_pam%C3%A1tek_v_Hlubok%C3%A9_nad_Vltavou#Hlubok.C3.A1_nad_Vltavou

S vidinou toho, že reliéf stále fyzicky existuje, jsem se optal na NPÚ v ČB... Situace ovšem je o něco zamotanější. Na mlýně se nacházela dále "blíže nepopsaná nápisová deska s dvanáctiřádkovým textem se zprávou o stavbě mlýna", ale v 80. letech 20. století nebyla deska nalezena a nebylo ani známo, kde by dneska mohla být. Na evidenční kartě je prý chybně nalepena fotografie městského znaku (tj, reliéfu z r. 1929), který však památkově chráněn nebyl. Deska byla ztracena pravděpodobně ještě před zbořením mlýna, neboť generální aktualizace z roku 1986, kdy mlýn ještě stál, uvádí, že nápisová deska nebyla nalezena a doporučovalo se zrušit její památkovou ochranu (2008). Reidentifikace neexistenci desky potvrdila. Pracovnice NPÚ prý přesto nadále pátrají, zda deska není uložena ve sbírkách NPÚ... detektivka nekončí...

mlynář/nájemce Josef Pomij(e) (viz. článek v souvislosti se šetřením lidového soudu z ledna 1946 : http://vodnimlyny.cz/upload/media/2867/116624.jpg?v=2020-06-12-16-57) (PK)

V Daniel KOVÁŘ, Českobudějovicko (Zmizelé Čechy). Praha 2012, obr. příloha č. 62 - foto z červencové povodně 1954.

V roce 1957 prý byla budova v dobrém stavu a dokonce "nově omítnutá".

Budova zanikla spolu s velkou částí osady Podhradí/Podskalí v roce 1988.

(PK)