ČESKÝ JIH,
Roč.V, číslo 29 z 20.4.1877
SokA Tábor, inv.č. 854/V, sign. E2 1876/1877
Staré zprávy z míst a měst jihočeských.
Výpisové o smlouvě synů mlynáře Zdebora s obcí Vodňanskou r. 1477, strany valchy soukeníkův u Kamenného mlýna.
(Podává FR. BRZECNÝ)
My Jeho Milosti Císařské Královský Rychtář, Purkmistr a Radda Královského města v Vodňan známo činíme tímto listem obecně přede všemi, kdežkoli čten anebo čtoucí slyšán bude a vzláště tu, kdež náleží, že nížepsané výpovědi z práva našeho, vynešené i s jejich confyrmacími v knihách našich výpovědných zapsané stojí slovo od slova takto:
P r v n í. A jakož dobrá vůle od vyšších ku poddaným se ukazuje, též i zase má býti nižších nad sebou povýšených, v dobrotě mají se okázati; protož Petr a Jan, synové Zdeborovi, dobrovolně i s otcem svým přivolili jsou, aby valcha, kteráž pod jejich mlýnem Kamenným jest ustanovena, na té strouze věčně nikdy od nich i ni od jich náměstkův hýbána nebyla; ale aby tak jakž nyní s přípravami, jako s zápražím, kteréž ponižováno ani povyšováno nemá býti, ale v té míře, jakž nyní jest, ustanoveno budoucně trvalo, s vantroky, žleby, okny, na kolo valchovní širokými, jako dvě u mlejna Kamenného a jinými užšími, to všecko tak jest již ustanoveno, má ustavně trvati, leč sešloliby co buď zlámáním neb vetchostí, to má jiné nové zděláno býti, ale vždy podle těch poměr, jakž nyní jest poniženo a ustanoveno.
Než páni konšelé a obec tuto vůli sobě jsou pozůstavili, jestližeby při valše té oumysl měli a chtěli dělati šlejfernu, toho jim i jich budoucím mlynáři nadepsaní buďto i jich náměstci nikoli hájiti ani brániti nemají ani mohou a při té šlejferně vůli pozůstavenou takovou, že budouli chtíti udělati k ní kolo tak veliké i okno s žlebem, jak kolo s příslušnostmi valchovní, aby udělali, pakli menší, jako moučné s přípravami příslušnými k tomu kolu jako voknem a žlebem, toho také mají a budou míti vůli; než toto jest znamenitě vymluveno, koliker žleby mlynáři nynější i budoucí z mlýna Kamenného vodu pustí, toliker také žleby u valchy aby šlo buďto i u šlejferny.
Neb pustí-li mlynář dvě kola, tehdy kolo valchovní samo jdi nebo šlejferny, ač bude-li tak veliké uděláno jako valchovní, pakli tři kola pustí, tehdy kolo valchovní nebo šlejferní jdi a k tomu mimo to kolo veliké puštěné jiným žlabem třetím voda u valchy, aby puštěna byla.
Neb vokno a žlab u kola valchovního za dva žleby a za dvě vokna i za dvě kola moučná u mlýna se počítá. - A též i šlejferní bude počteno, ač bude-li tak veliké uděláno, a tak vždy koliker žleby mlynář pustí, toliker u valchy buď puštěno, žleb veliký za dva čtouce.
A tu smlouvu synové Zdeborovi s jedné a páni konšelé s obcí s strany druhé přijali jsou dobrovolně, k těmž nyní i po časy budoucně od žádného hnuta ani zrušena nemá býti, buďto při valše, při zápraží, žlebích, voknech, i při jiných věcech, tak jakž vejše jest položíno. Acta sunt haec feria quinta ante Beatum Alexium et hinc authentico in robur omnium praescriptorum inserta, Anno Domini MCCCCLXXVII (1477) tempore Magistro Civium Venceslai Praefati et Juratis Joannis Psotka et in praesentia famosorum Chval de Posnanj et Protivin, Joannis Drziek de Strp, Wenceslai Kuchta de Kwietusse, qui vocati sunt ad praesentiom et controversiam quam praenominati Molitores habuerunt, et fecerunt Dominis Scabinis proemsione fori praenominati, qui sunt testes omnium supra scriptorum. Item affuerant Blasius Miles, Marcha Koctan, Wenceslaus Slanina, Joannes Ptaczek, Mathias Czazanj. Petrus Gazar et Martinus Peran cognominatus.
_______________________________
My Purkmistr a Radda i Všecka Obec Města Vodňan Nynější i budoucí známo činíme tímto zápisem zjevně přede všemi lidmi k jichžto slyšení příde, že jsme dali a zápisem tímto dáváme místo, na kteréž valcha udělána soukeníkům i jich budoucím k dědičnímu požívání, kteréžto leží mezi dvorem Martina truhláře a Vácslava Cretusa s jedné i druhé strany, tak aby oni budoucí té valchy užívali k své potřebě beze vší překážky. A z toho mají platiti platu k obci jednu kopu oni i jich budoucí a to vzdělně na Svatého Havla půlkopy, a na Svatého Jiří půlkopy, také cožby se v té valše neb okolo valchy jim přeškodilo, že to sobě sami soukeníci mají napravovati na svůj náklad; a kdyžby co pod koly vopravovali neb práznili, že mají na břeh metati, také řeka, která jest pod valchou ke břvi tak jest smluveno, že soukeníkům žádných zájezkův ani zástav až do břve dělatí nemají. Acta sunt haec Sabatto post Martini Mathias Skala Magister Civium, Wenceslau Slanina, Wenceslaus Cretus, Wenceslaus Gollgott, Joannes Diettel. Dusko Pannitonsor, Wenceslaus Patita. Mathias Nedvied Scabini, et coram Juratorum omnium, qui sunt in libro Manuali nominati, Simon Carnifex tunc temporis Judex. Anno Domini MCCCCLXXXIX (1489).
______________________________
I tem třetí v Registrách Pamětních ouřadu Podkomořského, ale nám producirovaného, hodnověrného a dostatečného, deintem tehdáž regirujícího Královského Hofrychtýře urozeného pana Jakuba Kozky z Koczenšteina strvzeného vejpisu, slovo od slova zapsána stojí takto: „Jakož jest někdy různice byla vznikla mezi poctivým pořádkem řemesla soukenického v městě Vodňanech s jedné, a Janem Slatým odkudž strany druhé o šlejfernu, kteráž leží naproti valše soukeníkův z nichž týž Jan Slatý mlejnec sobě udělati dal; jakož pak táž nevůle právem rozdělena na místě a konci postavena jest, tak že dotčení soukeníci při starobylém svém užívání jsou zůstaveni, kdež pak poručníci sirotka a statku pozůstalého po dotčeném Janovi Slatým toho sou žádostivě hledali, aby nedepsaný pořádek řemesla soukenického k tomu pro dobré sirotčí povolili, aby téhož mlejnce užívati mohli. Na jichžto žádost pro dobré sirotka a k ruce jemu Urozený vladyka pan Jakub Kozka z Koczenštejna, Hofrychtýř, království českého přímluvou svou to jest na svrchu psaném pořádku řemesla soukenického vobdržal, že sou povolili ne z povinnosti a z své dobré svobodné vůle bez pohoršení jich spravedlnosti, aby jmenovaného mlejnce s jedním kolem, tak jakož posavád bylo a více nic, užívati se mohlo na takový spůsob, kdyžby koliv na valše soukeníci nedělali, tehdáž aby v tom mlejnci mlíti a dělati se mohlo, zase kdyžby koli potřeba byla soukeníkům aneb kterému z nich dělati, tehdáž a v chvíle aby mlynář ihned mlejn zastaviti, díla svého přestati povinen byl bez odporu. Též taky bylali-by kdy potřeba řeku říditi, aneb jakžkoliv co opravovati to má jíti na společný obojích stran náklad, i toho jest při tom vymíněno, jestliby poručníci, sirotek, aneb budoucí držitelé téhož mlejnce kdyžkoliv, a jakkoliv v čem již psanému pořádku zoumyslně jakou protimyslnost sami neb skrze čeládku svou učinili aneb v čem dopustili, a to purkmistrem a konšely za spravedlivou příčinou uváženo bylo, tehdy v jich moci to pozůstaveno, aby zase každého času vůli a moc měli užívání téhož mlýnce a dílo v něm zastaviti a přetrhnouti, kteréžto narovnání svrchu psané pro budoucí paměť a vzezření toho všeho v registra památná ouřadu podkomořského vloženo a vepsáno jest. Stalo se Vodňanech ve čtvrtek po sv. Markytě Leta od narození Syny Božího tisícího pětistého padesátého druhého (1552).
Nadepsaní vejpisové k žádosti Slovutných Pánův Cechmistrův a jiných všech Mistrův poctivého řemesla soukenického, měštěninův královského města Vodňan s povolením vzácného magistrátu teď pravého královského města Vodňan vydáni a vědomým zavěšením obyčejné pečeti větší téhož královského města ztvrzení jsou. Jenž se stalo v častěj opáčeném královském městě Vodňanech v outreý den pamětný Štětí Svatého Jana Křtitele Mučedlníka Božího, jenž jest dvacátého devátého měsíce srpna Leta Páně tisícího sedmistého třináctého (29.8.1713).
Pozn. Z nadepsané smlouvy synů mlynáře Zdebora jest na bíle dni že se již v 15. století ve Vodňanech připomíná Kamenný mlýn s valchou soukeníkův. Stál tento mlýn za Píseckou branou pod hradbami městskými a až dosaváde na tom místě mlýn s valchou se nachází, jehožto nynějším držitelem jest mlynář Hanzlovský. R. 1849 dala obec Vodňanská toto místo zápisem soukeníkům i jich nástupcům, aby té valchy ku své potřebě užívali bez překážky, z čehož platili k obci 1 kopu ročně. Později ustanovena jest bezpochyby nákladem obce naproti valše šlejferna, jejížto držitel v 16. století jmenuje se Jan Slatý, který si z ní dal udělati mlýnec a měl pak rozepři se soukeníky. Narovnání této různice stalo se jak výpisové svrchu psaní ukazují r. 1552. - Držitelem mlýna Kamenného byl též nějaký čas uroz. pan Kryštof Chrastský z Chrastu až do r.1576, kteréhožto roku týž mlýn přešel na uroz. pana Zikmunda Malovce z Libějovic a na Chvalešovicích. R. 1713 žádali cech mistři řemesla soukenického o vydání řečených výpisův, kteréžto vydání se stalo a magistrat na potvrzení těchto privilegií zavěsil visutou pečeť větší červenou. Pečeť tato v červeném vosku obsahuje znak král. města Vodňan, totiž Havíře s odznaky, držícího štít se lvem dvojohonným, korunovaným. Okolo znaku jest lat. nápis s letopočtem: Sigillum Civitatis Wodnianensis 1569.
(Přepis novinového článku – bez záruky, pep)
