Horní mlýn; Kunstmühle

Osídlení Jívky se datuje již do 13. století, kdy rod Třmene rozšiřoval své državy.

První písemná zmínka o obci je v zemských deskách z r.1542,  v r. 1607 pak " Jívka s krčmou, rybníkem, též vsí, mlejnem a pilou pod tím rybníkem". Mlýnem se zde rozumí pravděpodobně mlýn č.p.1 v Jívce, zvaný Munkamühle.

Od r. 1625 patřila Jívka až do roku 1848 pod stárkovské panství.

V Tereziánském katastru jsou již v Jívce uvedeni 2 mlynáři. První mlynář má mlýn o jednom kole na nestálé vodě, zakoupený od vrchnosti / jde asi o č.p. 1, dolní mlýn/. Druhý mlynář si svůj mlýn postavil rovněž na nestálé vodě-jde o mlýn horní, č.p. 5. 

Podle záznamů v matrice oddaných farnosti Horní Vernéřovice-Jívka, se  dne 2.11.1785 Dominik Heisler, vdovec Jívka č.p.5, žení s Barborou, dcerou zemř. Štěpána Schreibera z Bystrého č.p.73. Další zápis říká, že 14. listopadu 1792 uzavřel sňatek Ignác Seidl s Josefou Hofmanovou a svědkem jim byl Ignaz Pfeifer, mlynář v Jívce č.p. 5, starý 48 let / narozený tedy asi v r. 1744/. Dne 6.prosince 1827 se žení Ignaz, syn Valentina Pfeifera, mlynáře v Jívce č.p.5, s Veronikou, dcerou po Jiřím Krausovi z Vápenky.   Z toho vyplývá, že v r. 1792 byl mlynářem v Jívce č.p.5 Ignaz Pfeifer, v r. 1827 byl tamtéž mlynářem jeho syn Valentin Pfeifer.

Sommerova vlastivědná příručka z r. 1836 uvádí v Jívce také 2 mlýny a 2 rybníky na potoce Jívka. Jeden mlýn nazývají Munkův, druhý Sturmův.

1840 Václav Stirand

V r. 1853 mlýn vlastnil Franz Eschner. Jeho jméno je uváděno společně s majitelem bělidla v Jívce č.p.1 Franzem Pfeiferem ve sporu proti Vernéřovické báňské společnosti, která výše nad oběma mlýny znečišťovala vodu potoka Jívka nejdříve činností dolu na měď / tzv. Kuprovka/, a později i činností huti na zpracování mědi. Spor se dostal r.1858 až k c.k. místodržitelství v Praze. Ke stížnostem se připojily také obec Jívka, České Vernéřovice, Stárkov, Bystré, Horní a Velký Dřevíč  a stárkovská vrchnost. Úředním ohledáním ze dne 3.listopadu 1859 se ukázalo, že stížnost je oprávněná a úřady proto nařídily báňské společnosti vybudovat čistící stanici. Bylo konstatováno, že oba mlynáři a jejich předkové využívali "odedávna" vody jíveckého potoka k pohonu svých mlýnů a platí vrchnosti řádně své daně.   

Podle stabilního katastru / 1826-1860/ vlastnili mlýn č.p. 1 František a Františka Pfeiferovi, mlýn č.p. 5 pak mlynář Franz Eschner. Oba mlýny byly na svrchní vodu se dvěma složeními a zaměstnány tam byly 2 osoby.

K roku 1853 se ještě uvádí pila u č.p.5.  

Před koncem 19. století podle Broumovské vlastivědy bylo v Jívce jedno bělidlo firmy Hofmann, jeden umělecký mlýn / č.p.5-Kunstmühle/ a jeden mlýn klasický / č.p.1 Munkamühle/. 

Adresář z roku 1907 v Jívce uvádí v č.p.5 Antona Wünsche,

1930 tkalcovna bratři Pfeiferové

adresář z r. 1934 pak mechanickou tkalcovnu Adalbert Witwer Jívka č.p. 5.