Historie
Obecná historie:
Datum založení mlýna a jeho stáří nejsou známy.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
1878 jedno obyčejné a jedno umělecké složení
Na počátku dvacátého století byl mlynářem a majitelem František Pečenka s manželkou Josefou.
Po nich Josef Štěpán a manželka Otilie, která byla Němka.
První světová válka (1914–1918)
V roce 1930 mlýn vlastní Terezie Pečenková.
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
V důsledku smíšeného manželství byl i Josef Štěpán po válce prohlášen za Němce a mlýn se stal "zajištěným majetkem německým" a zavedena národní správa. Provoz mlýna byl zastaven.
Na základě petice rolníků ze vsí Předhradí a Hněvětic, byl provoz mlýna opět obnoven.
Ve mlýně mlel zpočátku Alois Pýcha z Rychmburka (Předhradí), bývalý zaměstnanec mlýna.
Potom mlýn v národní správě provozoval Arnošt Černý, po něm Miloslav Zachař.
1951 poslední mlynář Bělohlávek, ukončeno mletí
Rudolf Řádek MVE, výkon 0,006 MW
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Pečenka
- Štěpán
- Pýcha
- Bělohlávek
- Černý
- Zachař
Historie mlýna také obsahuje:
1900 František Pečenka
Josef Štěpán
1930 Terezie Pečenková.
-1945 Josef Štěpán
Alois Pýcha
Arnošt Černý
Miloslav Zachař
-1951 Bělohlávek
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
