Uživatel

Hledat

| Sign up

Mlynář bere plnýma rukama,
ale Bůh mu naúčtuje zátěž jako mezkovi.
(německé přísloví)

Home»
Soupis mlýnů»
Databáze vodních mlýnů»
mlýn U Hradilů, Horní mlýn

mlýn U Hradilů, Horní mlýn

tisk doplnit kartu

Identifikační údaje

Kompletní ikonografie

Název mlýna

Čp.

Bývalé čp.

Ulice

Lokalita (vesnice, město)

Chramosty

PSČ

264 01

Okres

Příbram

Katastrální území

Chramosty

GPS

49° 39' 16.6'', 14° 18' 42.0''

Mapová značka

Mlýn bez funkčního vodního motoru

Stručný popis

Opravený mlýn, který slouží k obytným účelům a rekreaci, stojí u silnice Skrýšov - Chramosty. Mlýn tvoří dvě velké budovy na prostorném dvoře.

Poloha vůči obci

Samota

Vodní tok

Brzina

Číslo kulturní památky

Webové stránky

Přístupnost

nepřístupný

Historie

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)

V roce 1839 vlastnil mlýn Všetečka Franz. (RŠ)

Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)

1870 Kateřina Sosnovcová

1881 Matěj Snopek

Karel Snopek

1901 vdova Anna Snopková se provdala za Václava Bílka, mlynáře z Proudkovic, ten zdejší mlýn pronajal a pro sebe si pronajal mlýn ve Voznici

mlýn předán synovi z I. manželství Jaroslavu Snopkovi, Václav s Annou se přestěhovali do Proudkovic

První republika (1919–1938)

Jaroslav Snopek zdejší mlýn prodal a zakoupil si mlýn v Příbrami čp. 67/V.

1925 František Vozka

V roce 1930 byl majitelem mlýna Ing. Zdeněk Hozák.

Josef Dumek

20.4.1933 od Dumka zakoupil Otto Zralík (* 22.4.1899, syn mlynáře z Mladotovy Zahrádky) s manž. Annou

3.7.1934 mlýn živnostensko-policejně a vodoprávně prozkoumán, 10.9.1935 schválen

15.1.1935 udělen živnostenský list

sloužil pro 3 okolní osady

23.2.1937 kontingent 130 q pšenice a žita

1938 semleto 94 q obilí a 15 q šrotů

denní kapacita 8 q pšenice, 10 q žita, 8 q ječmene/24 hod. (nebylo možno mlít současně)

Hospodářský typ mlýna

Námezdní

Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)

1939 semleto 200 q obilí (max. roční kapacita 1000 q)

23.11.1945 mlýn uzavřen

1945 kontingent 120 q

na mlýnu závislé 4 osoby

září 1945 opět uveden do provozu

Otto Zralík žádal o příděl mlýna v pohraničí, na jeho žádost ale nebylo reflektováno

Vývoj po roce 1989

Bulan ze Sedlčan, slouží k rekreaci

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Všetečka
Hozák
Vozka
Snopek
Bílek
Zralík
Sosnovec
Dumek
Hradil

Historie mlýna také obsahuje:

Držitelé mlýna v chronologickém sledu

1839 - František Všetečka

1870 Kateřina Sosnovcová

1881 Matěj Snopek

Karel Snopek

Anna Snopková

1901 Václav Bílek

1920 Jaroslav Snopek

1925 František Vozka

1930 - Ing. Zdeněk Hozák

Josef Dumek

1933-1948 Otto Zralík

1939 - Otto Zralík (RR)

Mlýn je vyobrazen na:

Císařský povinný otisk (1824–43)

Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

Architektura

Stav nemovitosti

částečně adaptován

Stav nemovitosti k datu

10 2014

Dochováno

Typologie podle urbanistického prostředí

venkovský

Charakter mlýna podle síly vodního toku

mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)

Dispoziční typ mlýna

mlýnice je součástí dispozice domu

Stavební etapy

raná moderna do roku 1920
moderní 1920 – 1945
1945 – současnost

Dominantní stavební konstrukce

zděná

Podlažnost

jednopatrový

Dispozice, slohové zařazení – popis

Dvůr na západní straně ohraničen tokem Brziny, na severu dosud stojí mladší zděná budova, jižní satvení lomeného tvaru již neexistuje.
Na pravém břehu Brziny zděná jednopatrová budova 19 x 8,5 m krytá taškami, po vyzdvižení střechy pro novou technologii celková výška 6 m, třípodlažní mlýnice 9 x 8 m, do podkolí se vcházelo přímo ze dvora, do mlýnice po schpdech z podkolí a z podesty schodiště v I. patře.
Přízemí a patro 10 x 8.5 m obytné, v přízemí kuchyně, koupelna, chodba a špajz, v patře chodba a pokoje pro rodinu mlynáře. V podkroví sýpka pro vlastní obilí.

Historické stavební prvky – exteriér

plastická omítková výzdoba fasád a štítů

Historické stavební prvky – interiér

Technologické vybavení

Stav mlýnské technologie

zcela bez technologie aj.

Stav mlýnské technologie – popis

info p. J. Kočandrle

Technologické vybavení

Žádná položka není vyplněna

Stopy po neexistující mlýnské technologii

Na dvoře mlýna jsou uloženy mlecí kameny.
1870, 1901: 2 česká složení s kameny o prům. 0,6 m a 3 stoupy
1925: válce, francouzské a české kameny
1935:
v podkolí hlavní transmise a loupačka
čistírna:
hrudkový hranolový vysévač
koukolník
magnet
větrák
loupačka Seck
mlýnice:
rýhovaná válcová stolice Škrlandt 400 mm (na šrotování)
hladká stolice Říha 500 mm (na vymílání)
pískovcový kámen prům. 0,8 m
v podkroví:
sortýr dom. výroby
moučný hranolový vysévač neznámé výroby
jednoduchá reforma
1945:
jednoduchá reforma UNION vyměněna za dvojitou Kohout
instalována ležatá míchačka s válcem Kohout

Doplňkové a další provozy

Zaniklý

stoupa

Doplňkové a další provozy – popis

1870: 3 stoupy

Cesta vody ke mlýnu

náhon

Popis cesty vody ke mlýnu

Vodní dílo je zachováno jen torzovitě. Náhon byl vyveden z říčky Brziny za osadou Drážkov, vedl přes louku a obloukem pod objekty Samot prošel při cestě ke mlýnu - info p. Josef Kočandrle
Voda z Brziny posílena Hradilským potokem od Skrýšova. Terasový jez z kamenů, při počátku náhonu kamenná vpusť 80 cm široká a 30 cm vysoká. V polovině náhonu v údolí Pod Skrejšovem 3,1 široký a 1 m vysoký splav, tvořený dřevěnými trámy vsazenými mezi kamenné pilíře, který nahradil starší splav se 3 stavidly. Další 80 cm široký a 50 cm vysoký splav s dřevěným stavidlem stával přímo u mlýna. U mlýna vtékala voda na kamenné vantroky o šířce 1,6 m, v nich 1 stavidlo pro jalový odtok a 2 stavidla pro 2 vodní kola v lednici na východní straně budovy.
Mlýnu náležela všechna voda od Herynkova mlýna v Drážkově, zdejší mlynáři měli právo vstupovat na okolní pozemky.
29.8.1881 zasazeno normální znamení pod jezem mezi mlýnskou strouhou a Brzinou (15 m od jezu a 2,5 m od náhonu) - žulový sloup s dřevěnými rameny a s hřebem.
Na mlýně u vantrok 2,9 m ode dveří a 6,6 m od rohu stavení přichycena železná kramle.
Na místě náhonu dnes asfaltová silnička