Mlýny a ženy jsou vždy žádané.
(anglické přísloví)

Khomův, Hořejší mlýn

Khomův, Hořejší mlýn
71
Benátky
570 01
Svitavy
Benátky u Litomyšle
49° 51' 36.7'', 16° 19' 21.3''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Mlýn zrušený již před mnoha roky, dnes využívaný pro podnikání. Křídlo ve kterém bývala mlýnice je nabízeno k pronájmu.
Údajně nejstarší mlýn na Litomyšlsku.
dolní konec obce
Loučná
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Údajně vznikl jako klášterní

Události
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský
  • Vrchnostenský

V roce 1648 koupil statek s mlýnem a polnostmi Jan Jeník od svého otce Pavla Jeníka za 1000 kop.

V roce 1704 na mlýně hospodařil Mikuláš Jeník.

V roce 1772 mlýn vlastní František Syrový, který má k roku 1798 tyto povinnosti k vrchnosti: 9 měřic 11/2 mírky pšenice, 42měřic 1 věrtel a 3 mírky žita, hotových peněz za vepře 14 zl, úrok 3zl 30kr. K tomu složil do důchodu za sebe a své budoucí potomky 2070 zlatých. Od robot byl, stejně jako jeho sousedé v mlynářské živnosti, osvobozen.

30.9.1790 vrchní panství litomyšlského Jan Adam West ve sporu o vodní právo potvrdil, že mlýn je nejstarším na panství.

Mlýn je zapsaný v seznamu ministerstva financí ještě v roce 1930, provoz pily i mlýna byl však zastaven ještě před 1. sv. válkou, tj. před rokem 1914.

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

Mlýnice i pila po zrušení provozu chártaly, ale vodní kola s vantrokami existovaly ještě ve 30. letech 20. stol. Později se kola rozpadla, stejně jako objekt pily.

V roce 1930 je mlýn stále v majetku Khomů, vlastníkem je Jan Khom.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Khom
  • Jeník
  • Syrový

Historie mlýna také obsahuje:

-1648 Pavel Jeník

1648- Jan Jeník

1704  Mikuláš Jeník.

1772-1798 František Syrový

1839 Jan Khom

1930-1939 - Jan Khom (RR)

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    částečně adaptován
    05 2012
      venkovský
      mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
        zděná
        jednopatrový
        Nejstarší částí roubená šalanda, další části zděné.
        Kubíček 1933: Zdivo v základech velmi staré, v přízemí klenuté místnosti, často podpírané o kamenné sloupy, jež jsou patrně nejstarší částí mlýna. Střecha měla původně šindelové krytí, později přes šindel položena břidlice. Střecha má zachován mansardový tvar z barokní doby. V interiéru místy použito ruční lidové malování jako výzdoba místností. Zdi lednice a zčásti i náhonu jsou z kamenných kvádrů. Mnohé části stavby, jako náíroží schodiště, kuchyň, šalanda mají z jedné starny roubenou zeď.
        • pavlač, balkón
        • okno
        • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
          • zcela bez technologie aj.
          Žádná položka není vyplněna
          V roce 1704 měl mlýn tři složení.
          dle zprávy Emila Kubíčka 1933:
          Novodobější část zařízení (elevátory, triery, třídiče) zůstala nepoškozena. Paleční kola v poslední době úmyslně poškozena, dvě válcové stolice staršího typu a další kovové zařízení vyvezeno do šrotu. dvoje kompletní kamenné složení s českými a francouzskými kameny odstraněno. Zachovaná a neporušená starodávná těžká dubová hranice a holendr včetně všech převodových kol a pastorků.
          Zaniklý
          • pila
          Vedle mlýnice stávala dřevěná budova pily.
          Pilu pohánělo vlastní vodní kolo.
          • náhon
          Náhon začínal u splavu před Kopeckého mlýnem čp. 63. pro který sloužil také jako odtokový kanál. Dále pokračoval podél řeky a následně o něco výše souběžně s náhonem k Mackovu mlýnu až ke mlýnu, kde přes vantroky voda dopadala na vodní kola.
          Dnes je náhon zasypaný, ale místy je v terénu stále patrný.
          V souvislosi s mlýnem zbudována důmyslná zavlažovací síť zapojená v nejvyšším bodě spádu hned u mlýna, která dále postupuje po pozemcích mlýna a soustavou kanálů a stružek zavlažuje rozsáhlé luční plochy ležící na levém břehu řeky Loučné a táhnoucí se od Benátek až k Litomyšli k bývalému hraběcímu dvoru. Po odprodeji mlýna od panství právně zajištěna zapsanou trvalou služebností na vodním právu a ošetřováním náhonu a potřebného zařízení po celé délce.
          dle E.Kubíčka 1933 zavlažovací síť stále v provozu, jez ale na několika místech protržen.
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          PopisPostupně přidáváno 2. a 3. kolo
          V roce 1930 pohání mlýn dvě kola na svrchní vodu s průtokem 0.0705 m3/s, spádem 3.6 m o výkonu 7.5 HP.
          dle E.Kubíčka 1933 zbylo jen 1 kolo
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          PopisPostupně přidáváno 2. a 3. kolo
          V roce 1930 pohání mlýn dvě kola na svrchní vodu s průtokem 0.0705 m3/s, spádem 3.6 m o výkonu 7.5 HP.
          dle E.Kubíčka 1933 zbylo jen 1 kolo
          Žádná položka není vyplněna
          Historické technologické prvky
          AutorMiluše Vopařilová
          NázevMlynáři na Litomyšlsku (1650–1800)
          Rok vydání2008
          Místo vydáníinternet
          Další upřesněnídiplomová práce
          Odkazhttps://dspace.upce.cz/bitstream/10195/30158/1/VoparilovaM_Mlynari%20na%20Litomyslsku_PV_2008.pdf
          Datum citace internetového zdroje12.10. 2014
          AutorMiluše Vopařilová
          NázevMlynáři na Litomyšlsku (1650–1800)
          Rok vydání2008
          Místo vydáníinternet
          Další upřesněnídiplomová práce
          Odkazhttps://dspace.upce.cz/bitstream/10195/30158/1/VoparilovaM_Mlynari%20na%20Litomyslsku_PV_2008.pdf
          Datum citace internetového zdroje12.10. 2014
          Autor
          NázevMlýny a náhony
          Rok vydání0
          Místo vydáníInformační tabule v obci
          Další upřesnění
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl republiky československé
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněnísešit 07 (Chrudim), s. 16
          AutorJosef Klempera
          NázevVodní mlýny v Čechách VI.
          Rok vydání2003
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněnís. 119-121

          Místo uloženíNárodní archiv Praha
          Název fonduMlynářské ústředí
          Název archiválie
          Evidenční jednotka399
          Inventární číslo, signatura4253
          Místo uloženíNárodní archiv Praha
          Název fonduMlynářské ústředí
          Název archiválie
          Evidenční jednotka399
          Inventární číslo, signatura4253

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Současné fotografie - exteriér

          Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

          Vytvořeno

          5.10.2014 23:56 uživatelem REAPERXCX

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 6.10.2014 14:34
          Radim Urbánek 12.4.2016 19:28
          Radomír Roup (Radomír Roup) 9.6.2018 11:47
          doxa (Jan Škoda) 6.9.2024 09:15