Kdo má mouku, může snadno péct.
(německé přísloví)

Kohoutů, Martinců mlýn

Kohoutů, Martinců mlýn
27
Krašlovice
389 01
Strakonice
Krašlovice
49° 9' 24.7'', 14° 8' 43.6''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Kohoutů, Martinců, Řepišovský mlýn byl přestavěn kolem roku 1940 do podoby mlýna továrního typu s několika poschodími. V současné době je bez mlýnského vybavení.
Blanický potok
nepřístupný

Obecná historie:

Mlýn Kohoutů, známější jako Martinců


Na tomto mlýně je vidět, že se jedná o novostavbu továrního typu s několika poschodími. Poslední majitel, pan otec Martinec, byl hodný pán, o paní Martincové lze hovořit stejně. Měla vzácný dar, rozuměla lidskému tělu a jistě ještě dnes chodí po Vodňanech mnoho těch, kterým spravila zlomené kosti a vykloubené klouby. Moji zlomenou klíční kost měla také v práci.Ač bezdětní, oba měli děti rádi, a já rád vzpomínám na pana otce, když přišel do hospody mého otce. Nezapomněl nikdy něco malého přinést nebo dal korunku – a běž si něco koupit. Prošel také vězením, ale v té novější době po válce. Mleli mouku, která měla vlastní název „cukrářská na kremrole“ atd.
Mlýn byl později vystěhován a hospodařil tam Sodovkárenský závod Vodňany. Nedá mi, abych nepřipomněl, že ve Vodňanech již žádná sodovkárna nebyla. Je to paradox. Dnes je v okolí rekreační chatka, autodílna a mlýn je dost necitlivě uzavřen plechovými vraty.

http://www.infocentrumvodnany.cz/infocentrum/subj/31-tipy-na-vylet/texty/102-nemelem,-nemelem-%28serial%29/texty/4-expozice-muzea/texty/102-nemelem,-nemelem-%28serial%29/texty/39-nemelem-nemelem-10.-dil

V roce 1837 vlastnil mlýn Suhrada (Kouhout) Franz. (RŠ)


Historie mlýna obsahuje událost z období:

1260 král Přemysl  Otakar II. daroval pražskému klášteru sv. Jiří tři mlýny na řece Blanici u Krašlovic

1474 držel mlýn Kubík z Lidmovic, člověk páně Lévův, jemuž jej dal Lévův otec Diviš Malovec.

1477 toho roku, kdy k Horažďovicům přiléhali, ujal mlýn Vilém, u něho býval tovaryšem Jakub Boubín, později pekař ve Vodňanech

1484 mlýn koupil Řehoř, který měl za manželku sestru Jana hajného z  Bavorova. Některé grunty odprodal Václavu Kredousovi, měštěnínu ve Vodňanech, což po jeho smrti vyvolalo spory, zejména o práva rybolovu.

po 1502 držel mlýn Michal

1512 Václav Řepiš

1517 vdova Anna prodala mlýn i s domem Michalovi Moučkovi mlynáři

2. dubna 1523 na Velký pátek koupil mlýn od Michalovy vdovy Doroty se svolením poručníků za 415 kop Matouš Dívčický, syn boháče Šimona za 415 kop

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský
  • Vrchnostenský

1533 syn Matouš Řepiš zemřel, mlýn zdědili Václav, Matěj a Alžběta

1561 Václav Řepiš měl mlýn o 4 kolech a a páté při stupníku, měl rybníčky, polnosti, 5 krav, 4 vepře ... a přec zanechal přes 100 kop dluhů.

leden 1566 pohnal mlynář Pavel Záhuba Matěje Řepiše, že k němu dal do služby dceru Marianu a Matěj, místo aby ji opatroval a k dobrému vedl, ji obdřízil

17.10.1567 se Matěj Řepiš oženil s Alžbětou, dc. soukeníka Fabiana, a dle smlouvy ji daroval polovinu majetku

spolu s ním žil na mlýně bratr Vít Řepiš, 1561 odkázal 20 kop pro špitál, 1568 zemřel

1572 zemřel Matěj Řepiš, vdově Alžbětě zanechal 600 kop dluhů, která se jich snažila zbavit cestou milosti, nicméně poručníci sirotků Jiří Klaudián a Kašpar mlynář před jejich prominutím varovali a dokazovali, že mlýn je dostatečně výnosný, má 4 kola moučná a páté stupní na jisté vodě, dostatek mlečů, je u něho olejna, hovězí dobytek, 3 vepři, 3 rybníčky s násadou atd. Vdova navíc po Matějově smrti již stačila se švagrem Janem splatit 100 kop a k tomu ještě opravila na mlýně střechy.

3.3.1607 od vdovy po Matěji markytě a dcery Evy, provd. za Václava Poláka koupil Matěj Skála ze Zhoře s manž. Reginou za 1500 kop. K mlýnu patřila 2 jitra luky za horami, 4 jitra louky zvané Núzov a rybníček Pražáček. Skála dal místo peněžitého závdavku svůj Kamenný mlýn v hodnotě 1100 kop.

1613 Matěj Skála hodlal opravovat mlýnské zařízení, dvakrát žádal městskou radu o vypuštění plesa (nádrže nad jezem), ti však čekali na návštěvu podkomořího a spustili ples, aby si mohli opatřit nějaké ryby na hostinu

Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

16.6.1623 rozdělován majetek po Matěji Skálovi, mlýn s olejnou a pilou, trochou polí a luk a rybníčky v hodnotě 1500 kop, byl součástí třetího dílu v celkové výši 3500 kop (v tom ale dluhy za 1500 kop), který zdědila dcera Dorota

28.11.1625 Skálovský statek koupil hrabě Marradas

22.5.1637 od hraběte Marradase koupil za 6500 zl. Servacius Hurdome. Ve mlýně si zřídil hospodu, kde čepoval cizí pivo, což bylo ve městě zakázáno.

23.6.1654 okulární vizitace  Berní ruly: gubernátor Servacius Hurdome z Fossenu drží Skalovský mlýn o 2 kolech, ke mlýnu patří pila, stoupa, 7 rybníků, 3 chalupy a 180 strychů polí. Chováno 7 koní, 16 volů, 15 krav, 74 ovcí a 23 sviní.

1655 po smrti Servacia jeho majetek rozdělen na 4 díly

7.12.1675 od Servacia Jáchyma Hurdome z Fossen koupil prostřednictvím hejtmana hlubockého J.K.Eymera z Valtířova kníže Schwarzenberk

1676 mlýn přestavován

1686 zmiňována Markéta, manželka Servacia Hurdome, pekaře a mlynáře, držela ve městě hospodu

10.11.1699 zástupci města přednesli knížeti Schwarzenbergovi stížnost,, že z mlýna koupeného od Servacia Hurdome není placena žádná kontribuce. Kníže uznal stížnost za oprávněnou a 2.12. nařídil z Vídně vyplatit městu 400 zl., aby z úroku byly placeny kontribuce a císařské daně.

xxx

mlynář Kohout

1762 mlynářský mistr Sebastián Rothbauer zvaný Kohout z Kohoutovského mlýn na libějovickém panství se oženil s pannou Magdalenou, dc. kováře Pavla Pokorného (ačkoliv přžedtím dal slib vdově Marii Magdaleně, krejčovské mistrové)

syn Václav Rothbauer (17.12.1767 -1850) s manž. Rozálií (1781-1846)

zároveň s nimi František Souhrada s manž. Rozálií roz. Kratochvílovou (1789-1844)

syn Ignác (Hynek) Souhrada s manž. Terezií, dc. mlynáře Jana Kouby

 

1856 se Hynek a Terezie Souhradovi přestěhovali do protivínského mlýna, zdejší mlýn převzal tchán Jan Kouba (1799-29.1.1871) s manž. Kateřinou (1803-1865), dc. Dominika Maříka, měšťana ze Strunkovic

15.11.1868 vloženo vlastnické právo novomanželům Josefu Koubovi a Marii roz. Říhové (1847-1.4.1891), dc. rolníka z Těšínova, každému 1/2

1874 mlýn měl 3 složení, mele se prakticky jen žito, ve mlýně chováni 2 koně, přes 10 ks hov. dobytka, 4-7 prasat.

1890 ve mlýně zaměstnán mládek František Čížek, čeledín František Talafous a 2 služky.

26.11.1892 se dcera Marie provdala za mlynáře Josefa Martince, syna Tomáše Martince z Vodňana a Kateřiny roz. Denkové, dc. mlynáře z Denkova mlýna, 1894 byl na ně mlýn přepsán, 28.2.1894 Josefu Martincovi udělena živnost (10.1.1927 se jí vzdal)

1900 stárek Matěj Jelínek z Vodňan, čeledín Václav Kovařík ze Záboří a dvě služky

1910 pouze 2 služky

1921 syn Adolf Martinec jako stárek, mládek Adolf Dunovský z Dunovic, čeledín František Petrák a 2 služky

1.1.1927 mlýn přepsán na Adolfa Martince a jeho manž. Ludmilu z Velkého Boru u Netolic

1929 mlýn modernizován, instalována Francisova turbína, vybudován nejmodernější mlýn v okolí, mlela se zde speciální cukrářská mouka na kremrole, přestavba však mlýn silně zadlužila

1930 Adolf Martinec

za války se Adolf Martinec údajně dal k Němcům, zároveň však mlel na černo

5.3.1947 souzen v Písku, 13 svědky však prokázáno, že se k Němcům dal na nátlak Schmidla z Vodňan, že dal sice 19.500 K na německý Červený kříž, ale od roku 1941 se již od Němců odvrátil a na odboj věnoval 84.600 K, takže na konec obžaloby zproštěn

mlýn zastaven, mlynář Martinec brzy zemřel, vdova se odstěhovala

ve mlýně pouze výkup a malá sodovkárna, ta však po několika letech zrušena, nakonec zůstal prázdný

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Martinec
  • Kohout
  • Řepiš
  • Moučka
  • Dívčický
  • Polák
  • Skála
  • Rothbauer
  • Souhrada
  • Kouba

Historie mlýna také obsahuje:


Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    dochován bez větších přestaveb
    05 2012
      venkovský
      mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)
        zděná
        vícepodlažní
        • plastická omítková výzdoba fasád a štítů
        • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
            Žádná položka není vyplněna
            1561, 1572: 4 složení a stoupa
            1654: 2 složení, stoupa a pila
            Zaniklý
            • pila
            • stoupa
            1561-1654 stoupa
            1654 pila
            • náhon
            Typturbína Francisova
            StavNezjištěn
            Popisinstalována 1929
            1930: 1 turbína Francis, hltnost 1,46 m3/s, spád 1,55 m, výkon 22 HP
            Typturbína Francisova
            StavNezjištěn
            Popisinstalována 1929
            1930: 1 turbína Francis, hltnost 1,46 m3/s, spád 1,55 m, výkon 22 HP
            Typvodní kolo na spodní vodu
            StavZaniklý
            Popis1561, 1572: 4 kola moučná a 1 stupní
            1654: 2 kola moučná, 1 stupní, 1 pilní
            1929 nahrazena turbínou
            Žádná položka není vyplněna
            Historické technologické prvky
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněnísešit 12 (Tábor), s. 41
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněnísešit 12 (Tábor), s. 41
            AutorJaroslava Pixová
            NázevNa břehu Blanice - Vodňansko
            Rok vydání2011
            Místo vydáníPutim
            Další upřesněnís. 164-177

            Žádná položka není vyplněna

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Historické fotografie a pohlednice

            Současné fotografie - exteriér

            Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

            Současné fotografie - vodní dílo

            Ostatní

            Vytvořeno

            14.1.2015 20:09 uživatelem No.666

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 20.1.2015 07:55
            Radomír Roup (Radomír Roup) 12.6.2018 19:40
            doxa (Jan Škoda) 6.2.2023 15:23