Kdo má mouku, může snadno péct.
(německé přísloví)

Homolkův mlýn

Homolkův mlýn
70
24
Blatno
539 01
Chrudim
Blatno u Hlinska
49° 45' 29.9'', 15° 55' 24.7''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Mlýn mlel nejpozději od 18. století až do roku 1950. Voda z náhonu se dělila přesně na dvě poloviny, a to pro Homolkův mlýn a níže položený mlýn čp. 38.
centrum obce
Chrudimka
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

1651 Soupis poddaných podle víry: mlynář Jiřík Zatočil (29 let), manželka Dorota (25) oba poddaní katolíci

 

Mlýn mlel nejpozději od 18. století.

1726 - Justina, vdova po Janu Homoláčovi, mlynáři z Blatného (SOA Zámrsk, Hlinsko, sign. 216, sn. 153) (mGh)

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

Modernizace mlecího zařízení (umělecké složení s mlecí stolicí) probíhaly v letech 1888 a 1913.

Mlynář Antonín Homolka v roce 1890 přestavěl původní roubený mlýn na zděný s novogotickým štítem a mlynářským symbolem. Pohon obstarávalo kolo na vrchní vodu o průměru 340 cm.

Modernizace mlecího zařízení (umělecké složení s mlecí stolicí) proběhlo v roce 1930. V témže roce je zde uváděn v seznamu vodních děl mlynář Antonín Homolka, mlýn a pila. Druhé kolo mlýna pohánělo pilu jednušku upravenou na katr se třemi listy.

Pila řezala do roku 1935

V letech 1935 až 1949 zde byla provozována obchodní pekárna.

Okolo roku 1939 byla zbořena pila.

Mlýn mlel do roku 1950.

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Homolka
  • Homoláč
  • Zatočil

Historie mlýna také obsahuje:

1651 Jiřík Zatočil

před 1726 Jan Homoláč

1890-1930 Antonín Homolka

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    částečně adaptován
    05 2012
      venkovský
      mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
      • baroko do roku 1800
      • historizující a architektura druhé pol. 19. století
      zděná
      přízemní
      Mlynář Antonín Homolka v roce 1890 přestavěl původní roubený mlýn na zděný s novogotickým štítem a mlynářským symbolem.
      • plastická omítková výzdoba fasád a štítů
        • zcela bez technologie aj.
        Žádná položka není vyplněna
        Modernizace mlecího zařízení (umělecké složení s mlecí stolicí) probíhaly v letech 1888 a 1913.
        Zápisy sekerníka Františka Vaška z Hlinska: „Blatno u Hlinska, VII/1929
        Moje první samostatná práce vodního kola u p. Homolky, mlynáře v Blatné, pracoval zde Fráňa, Lud-vík, vodní kolo o průměru 340 cm, ramena ku palečnímu kolu, ku pile, nové vantroky 16 m dlouhé, oprava u mlýnice, 22. 8. skončeno, po 4 Kč, 314 hodin pracovních, pracováno ráno od 5 h., večer do půl osmé. Dobře jsme se měli, ještě nový hřídel ku pile jsme dělali, pěkně se mě to pracovalo.
        Zaniklý
        • pila
        • pekárna
        Druhé kolo mlýna pohánělo pilu jednušku upravenou na katr se třemi listy.
        provoz pily ukončen 1935, 1939 zbořena
        1935-1949 pekárna
        • náhon
        voda rozdělena mezi oba mlýny v Blatně
        Typvodní kolo na vrchní vodu
        StavZaniklý
        Výrobce
        PopisV roce 1930 2 kola na vrchní vodu; průtok 0,200 m3; spád 3,70 m; výkon 7,0 HP, prům. 340 cm
        Druhé kolo mlýna pohánělo pilu
        Typvodní kolo na vrchní vodu
        StavZaniklý
        Výrobce
        PopisV roce 1930 2 kola na vrchní vodu; průtok 0,200 m3; spád 3,70 m; výkon 7,0 HP, prům. 340 cm
        Druhé kolo mlýna pohánělo pilu
        Žádná položka není vyplněna
        Historické technologické prvky
        AutorLuděk Štěpán a Ivo Šulc
        NázevChrudimsko - Mlýny a další zařízení na vodní pohon
        Rok vydání2013
        Místo vydáníChrudim
        Další upřesněnístr. 11, číslo 14
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        AutorLuděk Štěpán a Ivo Šulc
        NázevChrudimsko - Mlýny a další zařízení na vodní pohon
        Rok vydání2013
        Místo vydáníChrudim
        Další upřesněnístr. 11, číslo 14
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        AutorMinisterstvo financí
        NázevSeznam a mapa vodních děl republiky československé
        Rok vydání1932
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněníSešit 7., str. 7, číslo 7
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje

        Žádná položka není vyplněna

        Základní obrázky

        Historické mapy

        Historické fotografie a pohlednice

        Současné fotografie - exteriér

        Současné fotografie - vodní dílo

        Vytvořeno

        30.3.2015 20:52 uživatelem meisl (Zdeněk Meisl)

        Majitel nemovitosti

        Není vyplněn

        Spoluautoři

        Uživatel Poslední změna
        Rudolf (Rudolf Šimek) 20.3.2017 18:40
        doxa (Jan Škoda) 10.10.2025 23:17