Uživatel

Hledat

| Sign up

Člověk by měl mlít, protože má vítr nebo vodu.
(německé přísloví)

Home»
Soupis mlýnů»
Databáze vodních mlýnů»
Na Hrádku, Hrádek

Na Hrádku, Hrádek

tisk doplnit kartu

Identifikační údaje

Kompletní ikonografie

Název mlýna

Na Hrádku, Hrádek

Čp.

Bývalé čp.

Ulice

Lokalita (vesnice, město)

Nové Dvory

PSČ

391 55

Okres

Tábor

Katastrální území

Nové Dvory u Pořína

GPS

49° 23' 59.4'', 14° 53' 56.0''

Mapová značka

Mlýn bez funkčního vodního motoru

Stručný popis

Mlýn Na Hrádku dostal své jméno podle malého hradu jehož zbytky jsou v jeho sousedství a jehož zdivo bylo použito na jeho stavbu. První zpráva o mlýnu pochází z roku 1713. Mlýn se nachází pod rybníkem stejného jména napájeného vodami potoka Běla. Mlynářský rod Krajců zde mlel do začátku padesátých let minulého století. Od té doby měl řadu vlastníků. V současnosti je objekt bývalého mlýna soukromého vlastnictví a chátrá.

Poloha vůči obci

Východně od osady Nové Dvory

Vodní tok

Bělá

Číslo kulturní památky

107061 (pouze most u mlýna)

Webové stránky

Přístupnost

nepřístupný

Historie

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)

První zpráva o mlýnu pochází z roku 1713.

Mlýn je matrikami fary Křeč vzpomínán v r.1735

První republika (1919–1938)

Mlýn s pilou uveden v Seznamu vodních děl republiky československé z r.1930, maj. Josef Krajc

Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)

Mlýn byl v 50. letech Krajcům zabaven, využíván všelijak a chátral.

Vývoj po roce 1989

MLýn byl po roce 2000 několikrát na prodej.

26. 7. 2023 kamenný most u mlýna prohlášen kulturní památkou

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Veselý
Krajc
Stainochr
Kreutz
Kreuz

Historie mlýna také obsahuje:

Držitelé mlýna v chronologickém sledu

R. 1740 Jan Veselý

R. 1774 Josef Veselý

R. 1819 Jan Krajc

1839 - 1849 Matěj Krajc

1850 - 1865 Jan Stainochr

1865 - 1901 Matěj Krajc

1905 1930 Josef Krajc

R.1932 Karel Krajc

před r. 1997 Novák

1997-2003 Josef Hora

2003 Josef Koukal z Vraného nad Vltavou

2024 Nováková Miroslava (dle informace z katastru nemovitostí)

Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Zobrazit více

Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Zobrazit více

Částečný výpisy z matrik fary Křeč a Choustník
Jan Veselý mlynář na Hrádku a Marie Anna (*??; +9.5.1760), poddaní k Radenínu
*?? Anna, oo24.1.1769 Josef Kraus syn Josefa Krause šenkýře z Vlčovse (svědci: ….Tomáš Koža; Vojtěch Radosta rychtář z Vlčovse; Anna dcera Jakuba Veselýho mlynáře z Podhory, později provdána za František Bezděkovský mlynáře z Bítova)
?? Martin, oo2.6.1772 Anna roz. Nemravová z Bezděčína
*?? Jan +22.4.1759
*3.5.1755 Josef
                a oo20.11.1763 Anna roz. Vančurová (*1713; +14.1.1775) z Krtova, poddaní k Radenínu
* 26.8.1764 Anna
                a oo27.2.1775 Alžběta roz. Zelenková, dcera mlynáře ze Zelenkova mlýna pod Chrbonínem, poddaní k Radenínu
Josef Veselý (*3.5.1755; +??) mlynář z Hrádku a oo8.11.1774 Eleonora roz. Plášilová z Dobré Vody, poddaní k Radenínu
*1775 Václav +25.12.1778
*31.1.1777 Matěj +2.10.1778
*28.10.1778 Martin
*13.4.1780 Jan (kmotr Martin Kulvejt mlynář z Dolu)
*5.4.1782 Jakub
*8.6.1784 Anna
*3.12.1786 Tomáš +20.12.1786
*11.11.1787 František
*2.4.1790 Josef
*26.10.1792 Antonín +10.12.1792
*26.10.1792 Tomáš +16.3.1793
*10.2.1794 Marie
*17.6.1796 Růžena, oo Josef Veselý šenkýř z Údolí
Jakub Veselý (*5.4.1782; +??) a Josefa roz. Janurová
*27.1.1816 Matěj
Jan Krajc (*1790; +16.7.1850) mlynář z Hrádku, syn Františka Krajce mlynáře z Velké Chyšky u Pacova a jeho manželky Magdaleny roz. Rajská z Mladé Vožice a Josefa roz. Preslová dcera barvíře z Černovic
*1809 Matěj
*20.2.1819 Anna
*21.4.1821 Kateřina
*3.2.1824 Johana
*21.1.1826 Barbora
Matěj Krajc (*1809; +14.10.1849) a oo28.5.1839 Anna roz. Lapáčková z Bezděčína čp.4
*19.1.1842 Marie +13.1.1859
*4.5.1844 Matěj
*29.6.1846 Petr Pavel
*22.6.1849 Anna oo6.10.1874 František Smetana
Jan Stainochr (*23.12.1823; +??) mlynář, syn Adama Stainochra mlynáře ze Sedlečka a oo29.1.1850 Anna ovd. Krajcová roz. Lapáčková (*2.4.1820; +17.3.1859)
*22.l6.1851 Johana +5.7.1852
*4.6.1853 Antonie
*4.10.1855 Františka +25.6.1856
*21.6.1857 Jan
                 a oo11.9.1859 Josefka roz. Lapáčková (*10.1.1837; +??) z Bezděčína čp.4
Matěj Krajc (*4.5.1844; +15.3.1901) mlynář a oo21.2.1865 Marie roz. Veselá (*21.6.1847; +??), dcera mlynáře z Nuzbel čp.8
*16.5.1866 Petronila oo8.11.1887 Václav Žahour syn mlynáře z Jedlan čp.2
*14.1.1868 Matěj +4.6.1939
*22.1.1870 Josef
*13.2.1872 Karel
*4.11.1874 Josefa oo11.6.1900 Václav Krätzr
*16.4.1879 Rudolf
*19.4.1882 Marie oo22.9.1903 Karel Karlovský
*19.4.1882 Božena +4.5.1883
Josef Krajc (*22.1.1870; +???) a oo5.10.1905 Josefa roz. Javorská (*3.12.1881 +???)
*22.10.1906 Věnceslava Marie
*14.2.1909 Karel
*26.7.1913 Anna Marie
Karel Krajc (*14.2.1909; +??) mlynář

Skrýt

Mlýn je vyobrazen na:

I. vojenské mapování – josefské (1764–68)

II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)

III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)

Císařský povinný otisk (1824–43)

Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

Architektura

Stav nemovitosti

zcela přestavěn – bez historické hodnoty

Stav nemovitosti k datu

03 2021

Dochováno

Typologie podle urbanistického prostředí

venkovský

Charakter mlýna podle síly vodního toku

mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)

Dispoziční typ mlýna

mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené

Stavební etapy

Dominantní stavební konstrukce

zděná

Podlažnost

jednopatrový

Dispozice, slohové zařazení – popis

Historické stavební prvky – exteriér

epigrafické památky (nápisy, datování aj.)

Historické stavební prvky – interiér

Technologické vybavení

Stav mlýnské technologie

zcela bez technologie aj.

Stav mlýnské technologie – popis

Vodní kniha Pelhřimov I, číslo přír. 112/2014, strana 3 (částečný výpis)

Zapsáno na základě protokolu z 13.8.1894:
Dle vyvazovací listiny okr.hejtmanství v Pelhřimově z 28.2.1876 č.1942 má majitel mlýna čp.5 v Oudolí právo k vodě rybníku Josefat č.parc. 467 v katastru Bezděčínském náležícího k velkostatku Hroby a musí troubu, jíž se voda z rybníku na mlýn pouští, na vlastní náklady vydržovati.
Mlýn leží pod hrází jmenovaného rybníka. Voda z něho na mlýn táhne se kamennou troubou zasazenou v hrázi rybníka 35 cm širokou a 35 cm vysokou, jež se ze strany rybníka hradí stavídkem, do mlýnských vantrok.
Mlýn má dvě složení a tři páry stup na tlučení krup. Celkem jsou zde tři vodní kola na vrchní vodu, z nichž horní kolo má v průměru 3,15 m a šířky 0,52 m a táhne stoupy; střední vodní kolo má v průměru 5,65 m a šířky 0,65 m a táhne jedno mlýnské složení; dolní vodní kolo má v průměru 4,8 m a šířky 0,55 m a táhne druhé složení. Mlýnské kameny mají 85 cm v průměru. Stavídko ve vantrokách na kolo stup jest 26 cm široké a 30 cm vysoké, stavídka na kola mlýnská mají po 32 cm šířky a 30 cm výšky. Střední vodní kolo táhne též stroj na dělání šindele. Při mlýně zřízen byl při jednání dne 13.8.1894 pevný bod zároveň sloužící co bod kontrolní cejchu posazeného u rybníka Josefat. Tento pevný bod sestává z rýhy ve skále vedle samého mlýna se nacházející vodorovně vytesané, na níž hrotem stojí trojúhelník a jest od rohu mlýna, v prodloužení čelní stěny, 2,8 m vzdálen, Střed vodorovné rýhy pod trojúhelníkem značí pevný bod...

Splav na rybníce rekonstruován v r. 1913 dle plánu z prosince 1911 (po velké průtrži mračen 16.5.1911). Měří 640cm délky a má tři stavidla, která je mlynář povinnen i s brdlením čistit.

Zápis dle výsledků komisionélního řízení z 16.6.1932:
Přestavba vodního díla t.j. výměna vodního kola na turbínu Francisovu s maximální spotřebou vody 180 l/s při spádu 7,6 m o maximální výkonosti 12,9 HP. Při řízení zřízen nový pevný bod na skále po pravé straně vchodu do mlýnského dvora směrem od rybníka. Pevný bod označen vodorovnou ryskou s písmeny K.K. 1932. Výměr k povolení přestavby vydán 2.5.1933. Kolaudační výměr k povolení provozu po přestavbě vydán 8.6.1937.

Technologické vybavení

Žádná položka není vyplněna

Stopy po neexistující mlýnské technologii

Doplňkové a další provozy

Dochovaný

pila
šindelka

Doplňkové a další provozy – popis

Cesta vody ke mlýnu

rybník
odtokový kanál
turbínová kašna
most, propustek

Popis cesty vody ke mlýnu

V poslední době provozu mlýna šla voda rourou v hrázi a pokračovala další rourou do kašny turbíny. Po využití odtékala zpět do Bělé.
Kamenný klenutý most v Josafatském údolí na cestě k mlýnu Na Hrádku přemosťuje uměle vytvořené údolí - hradní příkop. Autenticky dochovaná technická památka s výraznou krajinotvornou hodnotou spoluvytváří nezaměnitelné genius loci.
Vznik mostu zjevně souvisí se stavbou vodního mlýna v místě zaniklého hradu Hrádek, který pocházel ze 14. století a byl opuštěn v roce 1439. První zmínka o mlýnu pochází z roku 1713. Hradní stavby zanikly téměř beze zbytku a materiál byl použit na stavbu mlýnských budov. Most v současné poloze je zachycen na mapě stabilního katastru z roku 1829, při čemž ale není zcela jasné, zda zakreslený most je kamenné či dřevěné konstrukce, protože není barevně označen. Kamenný klenutý most mohl být postaven již před rokem 1829, vyplývá to zejména ze složité terénní konfigurace a nutnosti průjezdu těžce naložených vozů. Překonání vodoteče ve strmém úzkém údolí pomocí brodu zde není možné.
Masivní kamenný jednoobloukový most s horní mostovkou překlenuje uměle vytvořený údolní zářez s vodotečí směru JZ – SV. Most nemá parapetní zídky ani náběhy. Rozpětí klenby je cca 4 m, šířka mostu cca 3,5 m. Průběh mostovky je mírně svažitý ve směru k SV. Most není omítaný, je vyzděný z lomového kamene, kameny tvořící půlkruhový oblouk klenby a líc zdiva jsou mírně přitesané. Celá konstrukce působí značně masivním dojmem.
Kamenný klenutý most z 19. století, na místní komunikaci v Nových Dvorech, je autenticky dochovaným a cenným příkladem technicko-dopravní stavby, která představuje typ stavebně konstrukční technologie, používané nejen ve vesnickém prostředí. Most je dokladem vysoké řemeslné dovednosti předků. Most velmi významně zhodnocuje své prostředí, citlivě dotváří dramatickou terénní konfiguraci při zaniklém hradu a je výrazným krajinotvorným prvkem. U mostu dosud nedošlo k žádné výrazné opravě, která by zmenšila jeho památkovou hodnotu, je zachován zcela autenticky. Most a příkop jsou rovněž hmotnou připomínkou v místě zaniklého hradu, z jehož kamenných konstrukcí byl postupně postaven mlýn.
Most je v zachovalém stavebně technickém stavu, při prohlídce nebyly zjištěny žádné viditelné trhliny či jiná poškození, malta mezi jednotlivými kameny je při vnějším líci nepatrně vymletá.
Kočková Zdeňka (28.05.2020)