Hrušovský mlýn o třech složeních koupil roku 1650 Jan Kořínek (*1620), který se přiženil k Evě, vdově po předchozím hospodáři Janu Mlynáři. Podle kšaftu byla cena mlýna 1500 kop míšenských. V rozporu k tak vysoké ceně mlýna se na konci zápisu můžeme dočíst: „Přídavků mimo Nádobí ke Mlejnu Náležející ani dobytka žádného se nenachází.“ K tomu byly na mlýně značné dluhy. Z urbáře z roku 1659 se můžeme dočíst, že mlynář Jan čítal na daních jako půlsedlák - úpůlstatek, při mlýně o 3 složeních, pole 15 strychů, platil na sv. Jiří 20 gr., na sv. Havla 20 gr., na sv. Jana (ovčí činže) 25 gr. 5 den., na sv. Martina též ovčí činže 25 gr. 5 den., , jednoho kapouna, vše z polí. Ze mlýna dává 6 strychů pšenice a 30 strychů žita. Na místo dvou vykrmených vepřů, které by měl ročně odevzdat vrchnosti, platil 12 kop. Příze odvádí půl štuky a sepřísti má též půl štuky panského lnu zdarma.
1672 za 1.500 kop gr. koupil Jan Kopecký výměnou za menší mlýn na benátecké předměstí v ceně 300 kop.
1696 Jan Kopecký ml. převzal od své matky za 1.500 kop. Hrušovským mlynářem v roce 1704 byl Jan Kopecký, který odevzdával z mlýna o dvou složeních 6 strychů pšenice a 26 strychů žita.
1721 převzal syn Jan Kopecký nejml.
1733 se k jeho vdově přiženil Matěj Strnad, který na mlýně hospodařil až do plnoletosti dědice Jakuba Kopeckého, který však mlýn nepřevzal.
1759 od vdovy Magdaleny Kopecké-Strnadové koupil Jiří, syn Matěje Strnada i se selskou živností o velikosti 20 strychů.
1771 za 1.500 kop koupil Jan Jettmar, "syn z rychty"
1794 za 1.750 kop převzal jeho syn Jan Jettmar ml. s manž. Marianou, roz. Dvořákovou.
1805 koupil Josef Žito s manž. Alžbětou, roz. Částkovou, výměnou za mlýn v Němčicích čp. 77, platí nájem o sv. Jiří a sv. Havlu po 23 zl. a 34 kr., o sv. Janu 1 zl., o sv. Jakubu "na kapouna" 12 kr., na Vánoce místo přádla 1 zl. 26 kr., místo roboty 6 zl., z vody 10 zl., o Vánocích 91 měřic žita.
1817 od Josefa Žita koupil za 4.589 zl. býv. švábský mlynář Jan Strnad
1820 koupil Tomáš Dvořák, býv. nájemce horeckého dvora. Nákladně mlýn přestavěl, koupil statek čp. 9, založil nadaci k výstavbě hrušovské kaple a v zahradě u splavu nechal postavit sochu sv. Jana.
1832 postoupil mlýn svému synovci Václavu Faltysovi, který 1837 prodal mlýn za 12.645 zl. stříb. Václavu Kroulíkovi s manž. Annou, roz. Karlíkovou z Osíka.
1847 mlýn s pilou převzal za 20.000 zl. střib. Jan Kroulík s manž. Františkou roz. Podhajskou z Němčic. Při mlýně 42 jiter pozemků, další 2 jitra dostal od statku svého otce Václava Kroulíka, od hospody zakoupil 1 jitro a 1.416 sáhů lesa za 1.300 zl.
