Markův, Pavlův mlýn, mlýn v Olejně

Podle pověsti stával již v XV. století (nedoloženo)

Panský mlýn, původně stával na opačné straně potoka pod strání, po dvou velkých povodních v pol. XVII. stol Zlatý potok změnil koryto a mlýn přemístěn.

1718 Opočenský urbář - majitel Pavel Kejval, k mlýnu náleží pila, olejna, řeznický krám a opuštěná kovárna.

údajně se zde tajně scházeli čeští bratři

1720 mlýn vyhořel

po smrti Pavla Kejvala přebírá Antonín Marek, mlýn oceněn na 730 kop míšeňských, největší živnost v Kounově

přes 200 let rod Marků, o mlýn se prý střídali Markové z čp. 1 (panská hospoda) a čp. 4, údajně skrz to vznikaly i konflikty

k mlýnu náleželo 70 korců polí, luk a lesů

1797 mlýn opět vyhořel

1840 Jan Marek

1850 Pavel Marek

1930 po smrti manželky Josef Marek pronajal mlýn Rudolfu Šnajdrovi, což se však neukázalo jako dobrá volba, jelikož tento zákazníky šidil a okrádal (kropil mouku vodou, aby nabyla na váze, šidil na váze, do otrub míchal mokré piliny atd.), z mlýna musel být soudně vypovězen. 24. října 1956 spáchal v Janově č. 18 sebevraždu otrávením.

1939 - Josef Marek, nájemce Rudolf Šnajdr (RR)

září 1941 nový nájemce Jaroslav Langr (z rodu Langrů Podhradských) s manželkou Františkou roz. Šlitrovou, Josef Marek se přestěhoval do výměniiční chaloupky (zde zemřel 7. března 1950 ve věku 86 let)

Langrovům brzy po příchodu bohužel zemřel desetiletý syn, mlýn byl Němci zapečetěn a Kounov přidělen pod Šafářův mlýn v Kamenici, Langr však plomby nenápadně odstranil a měl zde načerno

1947 provoz zastaven

Jaroslav Langr zemřel 19. X. 1969 ve věku 78 let

1970 za 10.000 Kčs zakoupil Jan Šritr st. z Bystrého, v původním stavu ponechal jen roubenou část