Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
SOUPIS PODDANÝCH PODLE VÍRY Z ROKU 1651. 10 Dražice. Majitel Adam Václav Maximilián Lipovský z Lipovice
Jan (neznámé příjmení) cizí mlynář 40 let katolík s manželkou Evou (30)
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
kol. 1870 Jan Měřička, manž. Karolína Šejharová (*1849), dc. mlynáře Josefa Šejhara z Honsova mlýna v Červené na Vltavě
po jeho smrti se vdova znovu provdala za Františka Kobrsku, který převzal mlýn
První světová válka (1914–1918)
Okresní úřad v Táboře /oddělení vyživovací a cenové/ (pep)
Č.j.27429/vyživ/1941 V Táboře 22. prosince 1941
Všem obecním úřadům a mlýnům.
Věc: Námezdní mletí ve mlýnech – konečná úprava
Číslo rejstříku: 1276
Jméno majitele mlýna a bydliště: Zajíček Jan, Dražice 17
Přidělení politických obcí: Dražice, Drhovice, Radkov, Meziříčí, Lhota Bálkova
Den příjmu obilí a výdeje výrobků: pondělí/čtvrtek
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
SokA Tábor, Fond ONV Tábor: Výměrem VIII/1-515.33-1952 z 10. prosince 1952 bylo poslednímu mlynáři na mlýně Dražice čp.17 Janu Zajíčkovi nařízeno vrátit živnostenský list s odůvodněním, že více než 6 měsíců neprovozuje svoji živnost.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Zajíček
- Měřička
- Kobrska
- Kofroň
Historie mlýna také obsahuje:
R. 1651 - Adam Václav Maximilián Lipovský z Lipovice, majitel panství Dražice
1651 Jan
1870 Jan Měřička
František Kobrska
1930 Josef Kofroň
-1952 Jan Zajíček
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
