Petříkův mlýn

V minulosti stálo na katastru Petříkova 8 mlýnů, které jsou pod Bukovou při Stropnici prvně zmiňovány v soupise rožmberských statků již v roce 1379. Dále se zde nacházely ještě tři usedlosti (Petřík, Klenauer, Kudlata). Martin Petřík byl také později majitelem jednoho z mlýnů, ke kterému patřila i pila.

(panel č. 4 NS Pamětí Novohradska - PK) 

V nejstarším novohradském urbáři z roku 1534 se prvně dozvíme jména mlynářů spolu s platy jež odváděli vrchnosti. Rovněž tak i v urbáři z roku 1564.

Na novohradském panství byla většina mlýnů zrušena roku 1591 jednorázovou akcí, v rámci tzv. rajonizace mlýnů, aby nekonkurovaly mlýnům vrchnostenským. Každý mlynář dostal finananční náhradu za odejmutí práva mlýt 20 kop grošů českých a 20 kop také za provoz pily. To se týkalo i mlýnů pod Bukovou. Avšak 7 mlýnů pod Bukovou je uváděno jako mlýny ještě roku 1603 v listě Petra Voka. Poslední zmínkou o mlynářích či jednotářích před třicetiletou válkou je urbář z roku 1612 žumberského statku, k němuž Buková spolu s Jednotami v této době patřila.
Z mlýnů se nakonec staly pouze o samotě stojící velké selské usedlosti, tzv. Jednoty (Eingartler). Názvy mlýnů či Jednot se pomístně uchovaly dodnes a jsou uvedeny i v mapách větších měřítek. (Martin Petřík, Biczek Sviták, Václav Lospecen, Jiří Řežáb, Klement Brousek, Jan Kaudela a Kudlata).

1534 Petr mlynář z mlýnu

1564 Matěj Petřík

1591 mlýn zrušen tzv. rajonizací (Martin Petřík)

1597 Martin Petřík

1612 Martin Petřík

pozn. Těšínov býval samostatnou zemědělskou obcí, k níž patřily osady Nepomuk a Jiříkovo Údolí, později i Petříkov. Patřily k ní i čtyři mlýny, dnes jednoty (Řežab, Koudela, Sviták, Lospecen), na řece Stropnici. Protože v 16. století počet mlýnů (10 až 15 na 5 km řeky) v této oblasti překonal únosnou mez, zakázala rožmberská vrchnost v těšínovských mlýnech mlít. Další majitelé bývalých mlýnů se potom, až do padesátých let minulého století, poměrně úspěšně věnovali zemědělské činnosti.
Po roce 1948 Těšínov odolal kolektivizaci, JZD se zde nevytvořilo, rolníci buď dál soukromně hospodařili, nebo předali pozemky (nepříliš úrodné) státnímu statku, který si postavil objekty v sousedním Petříkově. V současnosti jsou všechny pozemky v  Těšínově obhospodařovány pouze několika soukromými zemědělci, kteří se zabývají pastvou skotu.

(http://rozhledy2010.blogspot.cz/2012/07/30-novohradsko-trebonsko-tesinov.html - PK)

1654 Mikuláš Petřík

1676 Matěj Petřík

V 17. století byl tento mlýn součástí nově založeného dvora, který byl po bývalém prvním majiteli nazván Petříkov. V roce 1733 koupilo mlýn novohradské panství a byly zde zřízeny železárny - hamr na kování železa a vysoká pec (na pozemcích dvora se nacházela železná ruda, vysoká pec zpracovávala i litinu). Nedaleko od mlýna byly v lese postaveny milíře na výrobu kolomazi a černého uhlí. To vše později zaniklo, vrchnost prodala i mlýn, ale pilu zpracovávající dřevo z přilehlých lesů si ponechala.

Na místě okolo petříkovského mlýna byla založena roku 1790 místní osada Petříkov. Osada nejdříve patřila do obce Buková, později do obce Těšínov. Průmyslový význam obce v 19. století zanikl.

(panel č. 4 NS Pamětí Novohradska, http://rozhledy2010.blogspot.cz/2012_07_01_archive.html - PK) 

1766 Adalbert (Vojtěch) Printz, mlynář v Petříkově se ženou Rozinou (AS)

1826 hrabě Jiří Buquoy jako majitel panství Nové Htady

květen 1854 – Vojtěch Prinz

R. 1854, dne 1. května súčastnili se zdejší (olešničtí) občané hašení požáru v Petříkově ve mlýně Vojtěcha Prinze č. 37. Ježto nebylo možno vypůjčiti si koně do stříkačky obecní, táhli tuto celou cestou (přes 4 kilometry) sami a tam vydatnou pomocí přispěli.

(SOkA České Budějovice, Archiv obce Olešnice, Kronika obce Olešnice, s. 17)

23. 5. 1910 - Mlecí družstvo koupilo mlýn v Petříkově čís. 7 za 3400 korun, aby tam zřídilo obilní skladiště a pecnářství ve prospěch rolnického lidu.
(edit PK via Jan ŠTIFTER, Diář z Novohradských hor, České Budějovice 2020, zápis k 23. 5.)

stav 1930
Petříkov č.p. 7, Rolnické obilní družstvo, mlýn a pila, 1 turbína Francis, průtok 0,5 m3/s, spád náhonu 3m, výkon 15 HP (PK)

1939 - Družstevní mlýn a pila, s. r. o. (RR)

Petříkovský mlýn, jehož budova doposud stojí, byl jedním z posledních mlýnů (mlynář Jan Kalena), které v oblasti pracovaly ještě v padesátých letech 20. století.
(PK - http://rozhledy2010.blogspot.cz/2012_07_01_archive.html)