V nejstarším novohradském urbáři z roku 1534 se prvně dozvíme jména mlynářů spolu s platy jež odváděli vrchnosti. Rovněž tak i v urbáři z roku 1564.
Na novohradském panství byla většina mlýnů zrušena roku 1591 jednorázovou akcí, v rámci tzv. rajonizace mlýnů, aby nekonkurovaly mlýnům vrchnostenským. Každý mlynář dostal finananční náhradu za odejmutí práva mlýt 20 kop grošů českých a 20 kop také za provoz pily. To se týkalo i mlýnů pod Bukovou. Avšak 7 mlýnů pod Bukovou je uváděno jako mlýny ještě roku 1603 v listě Petra Voka. Poslední zmínkou o mlynářích či jednotářích před třicetiletou válkou je urbář z roku 1612 žumberského statku, k němuž Buková spolu s Jednotami v této době patřila.
Z mlýnů se nakonec staly pouze o samotě stojící velké selské usedlosti, tzv. Jednoty (Eingartler). Názvy mlýnů či Jednot se pomístně uchovaly dodnes a jsou uvedeny i v mapách větších měřítek. (Martin Petřík, Biczek Sviták, Václav Lospecen, Jiří Řežáb, Klement Brousek, Jan Kaudela a Kudlata).
1534 Petr mlynář z mlýnu
1564 Matěj Petřík
1591 mlýn zrušen tzv. rajonizací (Martin Petřík)
1597 Martin Petřík
1612 Martin Petřík
pozn. Těšínov býval samostatnou zemědělskou obcí, k níž patřily osady Nepomuk a Jiříkovo Údolí, později i Petříkov. Patřily k ní i čtyři mlýny, dnes jednoty (Řežab, Koudela, Sviták, Lospecen), na řece Stropnici. Protože v 16. století počet mlýnů (10 až 15 na 5 km řeky) v této oblasti překonal únosnou mez, zakázala rožmberská vrchnost v těšínovských mlýnech mlít. Další majitelé bývalých mlýnů se potom, až do padesátých let minulého století, poměrně úspěšně věnovali zemědělské činnosti.
Po roce 1948 Těšínov odolal kolektivizaci, JZD se zde nevytvořilo, rolníci buď dál soukromně hospodařili, nebo předali pozemky (nepříliš úrodné) státnímu statku, který si postavil objekty v sousedním Petříkově. V současnosti jsou všechny pozemky v Těšínově obhospodařovány pouze několika soukromými zemědělci, kteří se zabývají pastvou skotu.
(http://rozhledy2010.blogspot.cz/2012/07/30-novohradsko-trebonsko-tesinov.html - PK)