V druhém mlýně meleš.
(české rčení)

Červený mlýn

Červený mlýn
32
395 01
Pelhřimov
49° 26' 34.9'', 15° 0' 1.8''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Vpravo vedle silnice z Eše do Pacova stojí budovy bývalého Červeného mlýna. Stav budov odpovídá době, kdy naposledy mlýn mlel to je do roku 1947. Vpravo od mlýnice byla i samostaná budova pily. První zmínky o mlýně jsou z roku 1806 a mlynáři se zde často střídali.
Severně od obce
Kejtovský potok
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Mlýn doložen matrikami v roce 1806.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla

Mlýn s pilou uveden v Seznamu vodních děl Republiky československé z r.1930, maj. Jaroslav Koubík

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Kulveit
  • Zachař
  • Pakosta
  • Kouba
  • Krajíc
  • Váňa
  • Janoušek
  • Koubík

Historie mlýna také obsahuje:

1886 - 1925 Antonín Koubík

od r. 1925 Jaroslav Koubík

SEZNAM A MAPA VODNÍCH DĚL REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ
Stav koncem roku 1930, Sešit 12, V Praze 1932
Okresní finanční ředitelství Tábor/Důchodkový kontrolní úřad Pacov
Název toku: Pacovský potok
Obec, čp. : Eš 32
Podnikatel: Jaroslav Koubík
Druh živnosti: mlýn a pila
Počet a druh vodních motorů: 3 kola na svrchní vodu
Normální výkon v ks: 10


Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    dochován bez větších přestaveb
    05 2012
      vrchnostenský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
        zděná
        přízemní
        • skládaný bedněný štít
        • malovaná výzdoba fasád a štítů
        • dveře
          • zcela bez technologie aj.
          Vodní kniha I:
          Dle přihlášky pro zápis do vodní knihy z 10.2.1902 je následující stav:
          Jsou zde dvě česká mlýnské složení, dva páry stup a rámová pila o 1 plechu, která uvádí do pohybu tři vodní kola dřevěná, dvouvěncová na vrchní vodu, po vodě za sebou. Vodní kola mají průměr 5 krátkých loktů, kola ženoucí mlýnské stroje jsou 80 cm široká, kolo ženoucí pilu 90 cm. Po vodě horní vodní kolo žene jedno české mlýnské složení, prostřední žene stoupy a druhé české mlýnské složení a třetí žene pilu. Průměr mlýnských kamenů je u hořejšího 85 cm a u dolejšího 80 cm.
          Potřebná se voda přivádí mlýnskou strouhou, do níž se nahání přepadním jezem z potoka asi 20 minut cesty nad mlýnem. Na počátku mlýnské strouhy je u jezu stavidlo o 1 okenici. Mlýnská strouha se u mlýna rozšiřuje v malou nádržku. V hrázi nádržky jsou dřevěné vantroky opatřené na straně rybníka stavidly. Vantroky jsou 4 m dlouhé a 50 cm vysoké. Z vantrok jde voda 3 žlaby na kola. Odpadní voda od kol se spojuje pod mlýnem s jalovým potokem.
          Žádná položka není vyplněna
          Protokol z 26.4.1934 o revizi vodního díla:
          První vodní kolo o průměru 2,9 m, šířce 0,76 m, 10 ot/min, spotřeba vody 114 l/s, pohání 1 válcovou stolici 50/30 cm a 1 kámen 36“ s příslušenstvím. Druhým vodním kolem o průměru 3,05 m a šířce 0,72 m je poháněna loupačka, 1 český kámen 32“ eventuálně mlátička a řezačka. Třetí vodní kolo o průměru 2,9 m a šířce 0,92 m pohánění rámovou pilu s jedním plechem.
          Dochovaný
          • pila
          • stoupa
          • pohon zemědělských strojů
          • šindelka
          1930 mlýn a pila
          Z pily se dochoval pouze setrvačník
          • jez
          • stavidlo
          • náhon
          • vantroky
          • akumulační nádržka
          • odtokový kanál
          • lednice
          • most, propustek
          Protokol z 26.4.1934 o revizi vodního díla:
          Mlýn dostává vodu jednak z potoka Kejtovského mlýnským náhonem cca 800 m dlouhým, do kterého se voda vzdouvá pevným jezem, jednak ze svodnice od obce Eše. Stavidlo na počátku náhonu má otvor 1,09 m široký a 23 cm vysoký. Voda z mlýnského náhonu vtéká u mlýna do nádržky, která je spojena zděným kanálem s horní nádržkou, jež je napájena ze svodnice přicházející od obce Eš. Z nádržky se voda pouští do dřevěných vantrok 420 cm dlouhých, 190 cm širokých a 70 cm vysokých. Na konci vantrok jsou tři stavítka, kterými se voda vpouští do dřevěných žlabů na 3 vodní kola na vrchní vodu. Pevný bod v podobě železného hřebu byl zaražen do jižní zdi mlýnice.
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Popis1930: 3 kola na svrchní vodu, hltnost 0,315 m3/s, spád 3,69 m, výkon 10 HP
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Popis1930: 3 kola na svrchní vodu, hltnost 0,315 m3/s, spád 3,69 m, výkon 10 HP
          Žádná položka není vyplněna
          Historické technologické prvky
          AutorDigiArchiv SOA v Třeboni
          NázevMatrika FÚ Věžná
          Odkazhttps://digi.ceskearchivy.cz/Matriky-Rimskokatolicka-cirkev-V-Vezna
          Datum citace internetového zdroje23.11.2018
          AutorDigiArchiv SOA v Třeboni
          NázevMatrika FÚ Věžná
          Odkazhttps://digi.ceskearchivy.cz/Matriky-Rimskokatolicka-cirkev-V-Vezna
          Datum citace internetového zdroje23.11.2018
          AutorMinisterstvo veřejných prací
          NázevSEZNAM A MAPA VODNÍCH DĚL REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněnísešit 12 (Tábor), s. 19
          Datum citace internetového zdroje23.11.2018
          AutorSokA Pelhřimov
          NázevFond OÚ Pelhřimov, Vodní kniha I
          Rok vydání
          Místo vydání
          Další upřesněníčíslo přír. 112/2014
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje23.11.2018

          Žádná položka není vyplněna

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Současné fotografie - vodní dílo

          Současné fotografie - technologické vybavení

          Vytvořeno

          4.11.2015 20:16 uživatelem pepino

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 7.11.2015 19:09
          doxa (Jan Škoda) 30.12.2023 18:38