Historie
Obecná historie:
První zmínky o vodním mlýně v Srlíně jsou již z roku 1576. Po sto letech nechali Jezuité postavit v Srlíně mlýn nový. Měl dvě vodní kola na horní vodu a na svou dobu moderní mlýnici i stoupu. U mlýna byla vybudována pila. V roce 1796 mlýn vyhořel. Poté byl přestavěn v barokním stylu, který je patrný dodnes. Za éry Souhradů byl mlýn mnohokrát přestavován, rozšiřován a modernizován. V roce 1899 bylo instalováno nové zařízení v mlýnici. V roce 1950 byl mlýn zapečetěn a byla ukončena mlynářská živnost.
Další významné využití našel mlýn až v roce 1991, kdy byla zprovozněna malá vodní elektrárna. Opět se tak začala využívat obnovitelná energie a vyrábět elektrická energie.
Více z historie Srlínského mlýna.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
- r. 1576 V části Srlína, kterou držel Kryštof ze Švamberka, připomínán mlýn (Jiříkův bratr Jan, spolumajitel Dobronic, přikupuje od Kryštofa ze Švamberka na Orlíku 4 člověky a mlynáře v Srlíně za 500 kop)
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
- r. 1683 Hořejší mlýn
- r. 1694 Jezuité nechali postavit nový mlýn na místě staršího, zvaného Pelechatý, měl 2 moučná kola, pilu a stoupu
- Nájemce Václav Sekyra s manž. Annou Marií
- r. 1710 syn Matěj Sekyra s Rozinou, dc. Jiřího Anděla, mlynáře na Podolsku
- r. 1720-1743 Tomáš Podhajský s manž. Dorotou
- Na štítu obytné části směrem do dvora letopočet 1747
- 1748 Mlynářka Anna Procházková ze Srlína potrestána za spoluúčast v čarodějnictví s hanovskou mlynářkou Dorotou a Jakubem Trávníčkem, zadrženém v bernartickém mlýně, následně byl předán do Milevska k útrpnému právu, sťat a jeho tělo na popravišti spáleno.
- r. 1753 Dorota Pelechatá (?), mlynářka (RZ)
- 1757 Mlýn měl 2 kola, 4 stoupy a pilu
- 1757 Mlýn zničila povodeň, při níž voda vystoupila o 3 metry. Podle lidové pověsti se mlýn se zlou mlynářkou propadl do pekla, místu se dodnes říká Nad propastí.
- r. 1775 Pavel Odraška (= Vodrážka ?), mlynář (RZ)
- r. 2.pol.18.stol. - Vodrážka, Odraška - mlynář (RZ)
- r. 1789-1793 Václav Hradil (1703-1793) s manž. Kateřinou (1735-1810)
- r. 1796 Mlýn vyhořel, přestavěn v barokním slohu, změna čp. z 8 na 25
- r. 1820 Souhrada, který pocházel původně ze selského rodu Souhradů v horním Záhoří (AS)
- r. 1820 František Souhrada, syn sedláka z Horního Záhoří s manž. Alžbětou, dc. Františka Šejhara, mlynáře na Červené
- r. 1820 Rod Souhardů začíná mlynářskou živnost a hospodaření na vodním mlýně v Srlíně
- r. 1828 František Souhrada zvaný Mlynář
- r. 1847 Mlýn přestavěn a modernizován
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
- r. 1848 Syn Jan Souhrada (*1820) s Anastázií Cmuntovou z Chobotského mlýna u Sepekova čp. 60
- r. 1866 Mlýn přestavěn (letopočet na vratech)
- r. 1880 K mlýnu náleželo 12 ha polí, chovali 2 koně, 12 ks hov. dobytka a 8 prasat, zaměstnáni 2 čeledíni do hospodářství, 2 služebné, 1 pasák, 1 mlynářský učedník
- r. 1886 Syn Antonín Souhrada (+1936) s Barborou Krejčovou (+1946), dc. velkého sedláka z Velké (její věno pomohlo oddlužit mlýn)
- r. 1898 Mlynář Antonín Souhrada
- r. 1899 Instalováno nové zařízení v mlýnici
- r. 1900 Stárek, mládek a 2 krajánci
Události
- Významná osobnost či událost spojená s mlýnem
Hospodářský typ mlýna
Smíšený
První světová válka (1914–1918)
- r. 1922 (květen) Pila vyhořela a již nebyla obnovena
- r. 1925 Bohumil Souhrada (1898-1956) s Marií Slámovou ze Srlína čp. 8
- r. 1930 Mlynář Bohumil Souhrada
- r. 1938 Ve mlýně semleto 14.360 q pšenice a 12.586 q žita, sešrotováno 350 kg pr krmné účely (kapacita 6500 q pšenice a 3000 q šrotu ročně)
Hospodářský typ mlýna
Smíšený
- Bohumil Souhrada, ve mlýně se mlelo i za války
- r. 1950 Zastaven provoz vodního mlýna režimem
- r. 1950 (1. října) syn Vladimír odveden k PTP
- r. 1951 Živnost odhlášena, mlýn zapečetěn socialistickým režimem
- Bohumil Souhrada zatčen za neplnění dodávek
- r. 1956 Mlýn převzalo místní JZD
- r. 1957 Vladimír Souhrada s manž. Jarmilou riz. Stejskalovou ze Srlína
- r. 1969 Na místě pily vybudován rybníček
- r. 1971 Opraven jez na říčce Smutné, protržený jarní povodní, opravu provedl Vladimír Souhrada na vlastní náklady, zároveň zhotovil i nové stavidlo, jelikož staré se rozpadlo
- r. 1991 Syn mlynáře Vladimíra, Zdeněk Souhrada obnovuje využití vodního mlýna vybudováním malé vodní elektrárny
- r. 1993 Souhradovi dokončili opravu zničeného jezu v Srlíně na vlastní náklady
- r. 2002 Ing. Zdeněk Souhrada s manž. Jaroslavou roz. Kubů ze Stádlce
- r. 2002 Vodní mlýn zasáhla historicky největší povodeň
- r. 2007 Nové vodní kolo na horní vodu o průměru 3 m sestavil mlynář Zdeněk
- r. 2013 Po 11 letech se opakují ničivé povodně, mlýn zažil historicky druhou největší povodeň
- r. 2022 Mlýn přechází do vlastnictví syna mlynáře, jmenovce
- r. 2024 Ing. Zdeněk Souhrada s manž. Lenkou roz. Zýková z Týniště nad Orlicí
Události
- Významná osobnost či událost spojená s mlýnem
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Procházka
- Hrodil
- Souhrada
- Sekyra
- Vodrážka
- Odraška
- Pelechatý
- Podhájský
- Hradil
Historie mlýna také obsahuje:
Nájemci vodního mlýna:
- 1720-1743 Tomáš Podhajský
- 1748 Anna Procházková
- 1753 Dorota Pelechatá (RZ)
- 1775 Pavel Odraška (= Vodrážka ?) (RZ)
- 2.pol.18.stol. - Vodrážka, Odraška - (RZ)
- 1820-1848 František Souhrada
- 1886-1925 Antonín Souhrada
- 1925-1953 Bohumil Souhrada (RR)
- 1954-2001 Vladimír Souhrada
- 2002-2021 Ing. Zdeněk Souhrada
- 2022-Současnost Ing. Zdeněk Souhrada
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
