Historie
Obecná historie:
V Jívce přestavěl roku 1812 Josef Pfeifer mlýn na náhonu potoka Dřevíče na bělidlo. Františka Pfeiferová jej provozovala od roku 1891 spolu s manželem pod firmou Františka a Hugo Hofmanovi, rozšířili jej o apreturu a mandl. Dnes z budov zbývá pouze novější obytná část 50°31'40.72"N, 16°06'48.16"E. V letech 1907–1908 zakoupili manželé Hofmanovi o něco výše proti proudu další mlýn, známý jako Munkamühle, a přestavěli jej na mechanickou tkalcovnu čp. 161, kterou roku 1911 převzali Franz a Alfred Pfeiferové a o dva roky později rozšířili východní přístavbou. Od roku 1955 zde pracovala sukárna n. p. Meta a později n. p. Veba, výroba byla ukončena na počátku devadesátých let a západní část budovy nedávno rekonstruována pro bydlení, východní se dochovala autenticky 50°31'52.95"N, 16°06'35.66"E. Nejrozsáhlejším textilním závodem v dnešní obci Jívka byla (a dodnes je) mechanická tkalcovna lnu, postavená Josefem Siegelem roku 1891 v Horních Vernéřovicích (od roku 1961 obec Jívka). Zpočátku měla pouze 50 stavů, ale do počátku dvacátých let ji Gustav a Bruno Siegelovi rozšířili na 200 stavů, hnaných parním strojem 200 HP. Tkaly se lněné, pololněné a jutové látky. V roce 1939 továrnu získala firma Bratři Walzelové, která ji roku 1943 pronajala pro válečnou výrobu berlínské firmě Kunstmann. Provoz tkalcovny obnovil až po znárodnění n. p. Veba, závod 09. Nástupnická firma ji roku 1995 prodala, dnes zde pracuje dílna konfekce. Šedový sál z roku 1902 se strojovnou turbín nad náhonem a třípodlažní budova na parcele 43/1 se dochovaly do značné míry v původním stavu, západně od nich stojí samostatně kotelna a strojovna čp. 51, upravená na bydlení.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
V r. 1930 zde byla pila a elektrárna Josefa Siegela
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
1812 Josef Pfeifer
Okolo r. 1827 zde byl mlynář Stephan Tauchmann.
1930 Josef Siegel
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: