Suchý mlýn

Mlýn vystavěl r. 1552 Matěj Suchý, mlynář, na obecním pozemku nad Solinským rybníkem s povolením pana purkmistra a celé obce. Obec si však vhmínila, že  "že mlynář smí užívati vody jen přebytečné. Mlynář stoku, která jde od Potočného rybníka k Solinám, svým nákladem povinen jest prázdniti a ty  trouby a žleby opravovati, kteréž nad tou stokou pod rybníkem jsou, nyní i na budoucí časy". Mlynář musel  platit obci o sv.Jiří úrok 15 grošů, džber žita a ovsa, které náležely soběslavskému faráři namísto desátku z Benešovského a Kubovského dvora. V případě, že by náhonem z řeky ku mlýnu vytáhly ryby, byl povinen radním umožnit jejich lov bez jakýchkoliv překážek.

Jednou polovinou se měl podílet na opravách tělesa jezu Nadýmače, zdruhou polovinu měl zajišťovat mlynář z Andělského mlýna. Mezi oběma mlynáři vznikaly spory ohledně výše hladiny Andělské stoky, k jejichž řešení bývaly svolávány komise.

Na stoce nad mlýnem Matouš Mráz zřídil dva haltýře a malé sádky, každý rok z nich dával mlynáři kapry.

Roku 1554 Matěj Suchý prodal mlýn Kašparu Žemličkovi "za hotových 300 kop". Načež se oženil s Alžbětou, vdovou po Janu Nosatém a odešel s ní na grunty Kunše Dvořeckého.

K roku 1560 se mlýn připomíná pod jménem mlýn Jiříka mlynáře. Téhož roku jej koupil Petr mlynář za 110 kop (závdavek 20 kop k rukám primase Petra Smrčky). Úroku platí 1 kopu míš. při sv. Jiří a 1 kopu míš. při sv. Havlu a s podmínkou , že vody která jde ku mlýnu, smí mlynář  užívati, pokud by jí nebylo třeba na rybníky, jinak nic. Petr jej prodal téhož roku 1560 Matějovi mlynáři. Ovšem po třech letech mlýn opět mění majitele (1563) - stává se jím za 240 kop Jakub z Rytíře.

Jakub mlynář zemřel r. 1570 a zůstala po něm vdova Kateřina. Mlýn vedl dále jeho otec Jan Chmelík z Rytíře, který r. 1573 prodal mlýn za 250 kop Jakubu z Příkopů.

R. 1582 připomíná se Anna mlynářka, vdova.

R. 1583 sirotci po zemřelém Jakubovi Mandelína, Kateřina a Václav prodali mlýn Divišovi, mlynáři za 300 kop. R. 1614 se stala jeho manželka Mandelina vdovou a mlýn vyhořel. Žádala proto město o prominutí úroků a výnos přenechala na půl roku mlynáři, který jí dělal kolo a vantroky, jelikož mu nemohla zaplatit.

Její děti prodaly Suchý mlýn r. 1619 za 300 kop Jeremiáši Strakovi. Ten však již r. 1626 zemřel. 16. 10. 1626 dcera Mandelina již značně zadlužený mlýn prodala za 280 kop Jiříku Dráchovskému. Ten 6. 3. 1629 mlýn prodal za 300 kop Pavlu Bělohorskému, který r. 1636 prodal mlýn Janu Buzkovi za 275 kop.

1641 Jiřík Buzek, syn Jana Buzka, mlynáře, vešel k Jakubu Andělu Milotovi, mlynáři, když nebyl doma a manželku jeho Dorotu zbil, urážel a rozprostovlasil. Rychtář Bartoloměj Waismon požadoval zaplacení pokuty.

V té době mlýn valně zpustl a 27. května 1650 jej Anna. vdova po Janu Buzkovi. prodala za 200 kop Ondřeji Sputovi - vdova po něm Anna prodala Suchý mlýn 1652 za 250 kop Pavlovi Waismonovi a provdala se za Vavřince Špačka. Po Pavlu Waismonovi drží ten mlýn syn jeho Jan, jehož vdova Dorota prodala jej 1731 Janu Kopeckému za 1000 zl. rýnských. Ponechala si však rybníček a sádku při tom mlýně a kus zahrady při cestě.

"Jan Kopecký odkázal mlýn synovi Matějovi, ale ostatní nápadníci nebyli spokojení a žádali, aby mlýn byl prodán a oni hned vyplaceni. Poněvadž však by byly veliké útraty, matka Matějova Juliana Hazuková a ostatní nápadníci učinili s ním smír a mlýn Matějovi zůstal ( † 1762)."

Po smrti Matěje Kopeckého syn Antonín prodal r. 1794 mlýn, dvě zahrady, stodolu, rybníček, pole, sádku i luka otčímovi Františku Steinochrovi za 800 zl.

R. 1804 Frant. Steinocher předal mlýn v hodnotě 3000 zl. ještě nezletilému synu Adamovi (jeho nejstarší syn byl neduživý). Na mlýně vymínil si byt a živobytí pro sebe, manželku Alžbětu i syna Jana.

Adam Steinocher r. 1808 z neznámé příčiny postoupil mlýn opět svému otci Frant. Steinocherovi a ten r. 1809 jej předal nejstaršímu synu Janovi v ceně 4000 zl. rýn. ale hospodářem zůstal.

Po smrti Jana Steinochra 1847 držel mlýn i s hospodářstvím syn Antonín. Ten r. 1859 zemřel; vdova Františka provdala se za Václava Křemena.

R. 1900 koupila mlýn Česká společnost pro obchod a průmysl, mlýn zrušila a na jeho místě postavila továrnu na hedvábné látky.