Mlýn vystavěl r. 1552 Matěj Suchý, mlynář, na obecním pozemku nad Solinským rybníkem s povolením pana purkmistra a celé obce. Obec si však vhmínila, že "že mlynář smí užívati vody jen přebytečné. Mlynář stoku, která jde od Potočného rybníka k Solinám, svým nákladem povinen jest prázdniti a ty trouby a žleby opravovati, kteréž nad tou stokou pod rybníkem jsou, nyní i na budoucí časy". Mlynář musel platit obci o sv.Jiří úrok 15 grošů, džber žita a ovsa, které náležely soběslavskému faráři namísto desátku z Benešovského a Kubovského dvora. V případě, že by náhonem z řeky ku mlýnu vytáhly ryby, byl povinen radním umožnit jejich lov bez jakýchkoliv překážek.
Jednou polovinou se měl podílet na opravách tělesa jezu Nadýmače, zdruhou polovinu měl zajišťovat mlynář z Andělského mlýna. Mezi oběma mlynáři vznikaly spory ohledně výše hladiny Andělské stoky, k jejichž řešení bývaly svolávány komise.
Na stoce nad mlýnem Matouš Mráz zřídil dva haltýře a malé sádky, každý rok z nich dával mlynáři kapry.
Roku 1554 Matěj Suchý prodal mlýn Kašparu Žemličkovi "za hotových 300 kop". Načež se oženil s Alžbětou, vdovou po Janu Nosatém a odešel s ní na grunty Kunše Dvořeckého.
K roku 1560 se mlýn připomíná pod jménem mlýn Jiříka mlynáře. Téhož roku jej koupil Petr mlynář za 110 kop (závdavek 20 kop k rukám primase Petra Smrčky). Úroku platí 1 kopu míš. při sv. Jiří a 1 kopu míš. při sv. Havlu a s podmínkou , že vody která jde ku mlýnu, smí mlynář užívati, pokud by jí nebylo třeba na rybníky, jinak nic. Petr jej prodal téhož roku 1560 Matějovi mlynáři. Ovšem po třech letech mlýn opět mění majitele (1563) - stává se jím za 240 kop Jakub z Rytíře.
Jakub mlynář zemřel r. 1570 a zůstala po něm vdova Kateřina. Mlýn vedl dále jeho otec Jan Chmelík z Rytíře, který r. 1573 prodal mlýn za 250 kop Jakubu z Příkopů.
R. 1582 připomíná se Anna mlynářka, vdova.
R. 1583 sirotci po zemřelém Jakubovi Mandelína, Kateřina a Václav prodali mlýn Divišovi, mlynáři za 300 kop. R. 1614 se stala jeho manželka Mandelina vdovou a mlýn vyhořel. Žádala proto město o prominutí úroků a výnos přenechala na půl roku mlynáři, který jí dělal kolo a vantroky, jelikož mu nemohla zaplatit.