Kuřete od mlynáře nebeř ku plemenu, ani svině od pekaře,
a ženy z města nepojímej do vsi.
(Rožmberský urbář, 1598)

Suchý mlýn

Suchý mlýn
15
Jiráskova
Soběslav
392 01
Tábor
Soběslav
49° 15' 12.5'', 14° 43' 4.8''
Mlýniště bez mlýna
V místech, kde nyní stojí budovy bývalé továrny na hedvábné látky Ferdinanda Süsnera, stával od poloviny 16. století do konce 19. století Suchý mlýn. Nazván byl podle jeho stavitele Matěje Suchého. Následně se zde vystřídala řada mlynářů až jej roku 1794 koupil František Steinocher, jehož rod zde mlel až do roku 1900, kdy jej poslední mlynář prodal České společnosti pro obchod a průmysl.
Jižně od náměstí Republiky v Soběslavi.
Dírenský potok
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

Mlýn vystavěl r. 1552 Matěj Suchý, mlynář, na obecním pozemku nad Solinským rybníkem s povolením pana purkmistra a celé obce. Obec si však vhmínila, že  "že mlynář smí užívati vody jen přebytečné. Mlynář stoku, která jde od Potočného rybníka k Solinám, svým nákladem povinen jest prázdniti a ty  trouby a žleby opravovati, kteréž nad tou stokou pod rybníkem jsou, nyní i na budoucí časy". Mlynář musel  platit obci o sv.Jiří úrok 15 grošů, džber žita a ovsa, které náležely soběslavskému faráři namísto desátku z Benešovského a Kubovského dvora. V případě, že by náhonem z řeky ku mlýnu vytáhly ryby, byl povinen radním umožnit jejich lov bez jakýchkoliv překážek.

Jednou polovinou se měl podílet na opravách tělesa jezu Nadýmače, zdruhou polovinu měl zajišťovat mlynář z Andělského mlýna. Mezi oběma mlynáři vznikaly spory ohledně výše hladiny Andělské stoky, k jejichž řešení bývaly svolávány komise.

Na stoce nad mlýnem Matouš Mráz zřídil dva haltýře a malé sádky, každý rok z nich dával mlynáři kapry.

Roku 1554 Matěj Suchý prodal mlýn Kašparu Žemličkovi "za hotových 300 kop". Načež se oženil s Alžbětou, vdovou po Janu Nosatém a odešel s ní na grunty Kunše Dvořeckého.

K roku 1560 se mlýn připomíná pod jménem mlýn Jiříka mlynáře. Téhož roku jej koupil Petr mlynář za 110 kop (závdavek 20 kop k rukám primase Petra Smrčky). Úroku platí 1 kopu míš. při sv. Jiří a 1 kopu míš. při sv. Havlu a s podmínkou , že vody která jde ku mlýnu, smí mlynář  užívati, pokud by jí nebylo třeba na rybníky, jinak nic. Petr jej prodal téhož roku 1560 Matějovi mlynáři. Ovšem po třech letech mlýn opět mění majitele (1563) - stává se jím za 240 kop Jakub z Rytíře.

Jakub mlynář zemřel r. 1570 a zůstala po něm vdova Kateřina. Mlýn vedl dále jeho otec Jan Chmelík z Rytíře, který r. 1573 prodal mlýn za 250 kop Jakubu z Příkopů.

R. 1582 připomíná se Anna mlynářka, vdova.

R. 1583 sirotci po zemřelém Jakubovi Mandelína, Kateřina a Václav prodali mlýn Divišovi, mlynáři za 300 kop. R. 1614 se stala jeho manželka Mandelina vdovou a mlýn vyhořel. Žádala proto město o prominutí úroků a výnos přenechala na půl roku mlynáři, který jí dělal kolo a vantroky, jelikož mu nemohla zaplatit.

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

Její děti prodaly Suchý mlýn r. 1619 za 300 kop Jeremiáši Strakovi. Ten však již r. 1626 zemřel. 16. 10. 1626 dcera Mandelina již značně zadlužený mlýn prodala za 280 kop Jiříku Dráchovskému. Ten 6. 3. 1629 mlýn prodal za 300 kop Pavlu Bělohorskému, který r. 1636 prodal mlýn Janu Buzkovi za 275 kop.

1641 Jiřík Buzek, syn Jana Buzka, mlynáře, vešel k Jakubu Andělu Milotovi, mlynáři, když nebyl doma a manželku jeho Dorotu zbil, urážel a rozprostovlasil. Rychtář Bartoloměj Waismon požadoval zaplacení pokuty.

V té době mlýn valně zpustl a 27. května 1650 jej Anna. vdova po Janu Buzkovi. prodala za 200 kop Ondřeji Sputovi - vdova po něm Anna prodala Suchý mlýn 1652 za 250 kop Pavlovi Waismonovi a provdala se za Vavřince Špačka. Po Pavlu Waismonovi drží ten mlýn syn jeho Jan, jehož vdova Dorota prodala jej 1731 Janu Kopeckému za 1000 zl. rýnských. Ponechala si však rybníček a sádku při tom mlýně a kus zahrady při cestě.

"Jan Kopecký odkázal mlýn synovi Matějovi, ale ostatní nápadníci nebyli spokojení a žádali, aby mlýn byl prodán a oni hned vyplaceni. Poněvadž však by byly veliké útraty, matka Matějova Juliana Hazuková a ostatní nápadníci učinili s ním smír a mlýn Matějovi zůstal ( † 1762)."

Po smrti Matěje Kopeckého syn Antonín prodal r. 1794 mlýn, dvě zahrady, stodolu, rybníček, pole, sádku i luka otčímovi Františku Steinochrovi za 800 zl.

R. 1804 Frant. Steinocher předal mlýn v hodnotě 3000 zl. ještě nezletilému synu Adamovi (jeho nejstarší syn byl neduživý). Na mlýně vymínil si byt a živobytí pro sebe, manželku Alžbětu i syna Jana.

Adam Steinocher r. 1808 z neznámé příčiny postoupil mlýn opět svému otci Frant. Steinocherovi a ten r. 1809 jej předal nejstaršímu synu Janovi v ceně 4000 zl. rýn. ale hospodářem zůstal.

Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

Po smrti Jana Steinochra 1847 držel mlýn i s hospodářstvím syn Antonín. Ten r. 1859 zemřel; vdova Františka provdala se za Václava Křemena.

R. 1900 koupila mlýn Česká společnost pro obchod a průmysl, mlýn zrušila a na jeho místě postavila továrnu na hedvábné látky.

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Suchý
  • Žemlička
  • Buzek
  • Waismon
  • Kopecký
  • Steinocher
  • Straka
  • Dráchovský
  • Bělohorský
  • Sput
  • Sputa
  • Křemen

Historie mlýna také obsahuje:

1552-1554 Matěj Suchý

1554 Kašpar Žemlička

1560 Jiřík

1560 Petr

1560 Matěj

1563-1570 Jakub z Rytíře.

1570 vdova Kateřina a Jan Chmelík z Rytíře

1573 Jakub z Příkopů.

1582 Anna mlynářka, vdova.

1583-1614 Diviš

1614 Mandelina, vdova

1619-1626 Jeremiáš Straka

1626-1629 Jiřík Dráchovský

1629-1636 Pavel Bělohorský

1636-1650 Jan Buzek

1650-1652 Ondřej Sput

1652 Pavel Waismon

-1731 Jan Waismon

1731 Jan Kopecký

-1762 Matěj Kopecký

1794-1804 František Steinocher

1804-1808 Adam Steinocher

1808-1809  František Steinocher

1809 Jan Steinocher

1847-1859 Antonín Steinocher

1859-1900 Václav Křemen.

1900 Česká společnost pro obchod a průmysl

 

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    neexistuje
    05 2012
      městský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
              V sedmdesátých letech 19. století měl mlýn podle údajů vložky p.č. 6 Vodní knihy:
              - 2 kola, 2 složení, 2 stoupy;
              - právo užívání vody neomezený;
              - rozměry kola - průměr 4 lokte, šíře 1 loket;
              - kola dřevěnná, dvouvěncová na vrchní vodu;
              - mlecí kameny průměr 31" = 81cm
              Žádná položka není vyplněna
              • stavidlo
              • náhon
              • jalový žlab
              Voda Dírenského potoka přicházející do rybníka Nadýmač byla následně přes stavidlo směrována do náhonu - Andělské stoky. Když voda přitekla ke mlýnu byla po vantrokách pouštěna na mlýnská kola. Krátkým odtokovým kanálem pak vtékala do řeky Lužnice, na jejímž pravém břehu mlýn stál.

              Mlynář musel na svůj náklad udržovat část Andělské stoky a jednou polovinou se měl podílet na opravách tělesa jezu Nadýmače, druhou polovinu měl zajišťovat mlynář z Andělského mlýna. Mezi oběma mlynáři vznikaly spory ohledně výše hladiny Andělské stoky, k jejichž řešení bývaly svolávány komise.
              Typvodní kolo na vrchní vodu
              StavZaniklý
              Popis
              Typvodní kolo na vrchní vodu
              StavZaniklý
              Popis
              Žádná položka není vyplněna
              Historické technologické prvky
              AutorPetr Lintner
              NázevPohledy soběslavské, díl druhý
              Rok vydání2010
              Místo vydáníMěsto Soběslav
              Další upřesněnístr. 53, 54, 55, 60, 122, 124
              Odkaz
              Datum citace internetového zdroje29.2.2016
              AutorPetr Lintner
              NázevPohledy soběslavské, díl druhý
              Rok vydání2010
              Místo vydáníMěsto Soběslav
              Další upřesněnístr. 53, 54, 55, 60, 122, 124
              Odkaz
              Datum citace internetového zdroje29.2.2016
              AutorJan Lintner
              NázevSuchý a Andělský mlýn v Soběslavi
              Rok vydání1933
              Místo vydáníJihočeský sborník historický roč. 6
              Další upřesněnís. 22-26
              Odkazhttp://www.antikvariatcz.com/files/jan_lintner_-_suchy_a_andelsky_mlyn_v_sobeslavi.pdf
              Datum citace internetového zdroje
              AutorJosef Klempera
              NázevVodní mlýny v Čechách V.
              Rok vydání2002
              Místo vydáníPraha
              Další upřesněnís. 131-133

              Žádná položka není vyplněna

              Základní obrázky

              Historické mapy

              Současné fotografie - exteriér

              Současné fotografie - vodní dílo

              Vytvořeno

              29.2.2016 13:31 uživatelem pepino

              Majitel nemovitosti

              Není vyplněn

              Spoluautoři

              Uživatel Poslední změna
              Rudolf (Rudolf Šimek) 6.3.2023 17:59
              doxa (Jan Škoda) 28.9.2024 15:26
              pkhistory (Petr Kozel) 17.1.2017 19:10