Historie
Obecná historie:
Nový mlýn – Krvomlýn u jezera Harasov.
Mlýn stával pod skalním ostrohem, na němž stával hrad Harasov. Ze staveb se dodnes zachovaly některé sklepy vytesané ve skále. Opuštěné skalní místnosti, také zvané Krvomlýn, si zabral kolem roku 1780 mlynář coby skladiště obilí a všeho jiného. Později je však užívali další mlynáři, kteří si je upravovali pro svou potřebu a v polovině 19. století dali vytesat další prostory.
Když byl stavěn nový mlýn blíže Harasova, byl přejmenován na Nový mlýn. Jeho pozůstatkem je mlýnice, která byla přestavěna na knížecí hájovnu Černínov.
Pod hrází Harasovského rybníka, dříve Novomlýnskou tůní, je ještě dnes patrný náhon. V současné době bývalý skalní hrad slouží jako rekreační obydlí.
Travnatá louka byla zavodněna kolem roku 1800 a takto vzniklá tůň se začala nazývat Novomlýnskou (nyní Harasovská). Mlýn stával vedle hráze a po cestě pod vysokým břehem stála dřevěná stodola. Mlýn nakonec zničil požár a zůstalo po něm na památku jen stavidlo.
Text : Karel Lojka
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Nový mlýn stával pod skalním ostrohem, na němž stával hrad Harasov. Ze staveb se dodnes zachovaly některé sklepy vytesané ve skále. Později je však užívali mlynáři, kteří si je upravovali pro svou potřebu a v polovině 19. století dali vytesat další.
Podle http://www.mynarikova.estranky.cz/clanky/cestovani/harasov.html žil ve skalních místnostech až do 24. listopadu 1903 94letý stařec J. Hanzlík, alias Forejt, který v mládí v Novém mlýně sloužil.
První světová válka (1914–1918)
1930 Jan Pivoňka, elektrárna
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Zobrazit více
K místu se vztahuje legenda: Zdejší tvrz kdysi obýval Slavibor z Hrádku a ten měl krásnou dceru Ludmilu. Dívka však tajně milovala urostlého Břetislava, jenž byl synem rytíře Miloty z Vidimi. Ten jejich lásce nepřál a když zjistil kde se mladí tajně schází, skrytě sem umístil samostříl. Dívku zbraň těžce zranila a skonala v otcově náručí na Harasově. Před smrtí zoufale volala Břetislava. Otec omylem pojal právě jeho za vraha a přísahal krutou pomstu. Na hradě nechal postavit vodní kolo důmyslně napojené na popravčí stínadla. Nejprve tento příšerný mlýn zahubil Břetislava, když ho lstivě vlákali na hrad. Pak přepadli Vidimskou tvrz a zajali Milotu s celou jeho rodinou. A opět se děsivé kolo roztočilo. Nakonec se tento hrůzný nástroj stal osudným i jeho vynálezci. Příbuzní rytíře Miloty přepadli Harasov a Slavibora zajali. Než celý hrad zbořili, naposledy využili popravčí nástroj. Od té doby se někdy tomuto místu říká Krvomlýn a na úpatí harasovské skály, kde se poprvé Ludka setkala s Břetislavem, se někdy zjevuje dívčin bílý stín. Očekává svého milence, jenž jako duch připlouvá na loďce po vodní hladině rybníka. Když se setkají, objemou se a společně vyplují na vodu, kde pak zvolna zmizí. (podle http://www.atlasceska.cz/stredocesky-kraj/zricenina-hradu-harasov/)
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
