Uživatel

Hledat

| Sign up

Dva mlýny nemají mlít najednou, druhý musí mlčet.
(německé přísloví)

mlýn Bečan

tisk doplnit kartu

Identifikační údaje

Kompletní ikonografie

Název mlýna

mlýn Bečan

Čp.

Bývalé čp.

Ulice

Lokalita (vesnice, město)

Útěchovičky

PSČ

395 01

Okres

Pelhřimov

Katastrální území

Útěchovičky

GPS

49° 28' 8.9'', 15° 5' 57.4''

Mapová značka

Mlýn bez funkčního vodního motoru

Stručný popis

Pod silnicí spojující Čížkov s Hořepníkem, pod obcí Útěchovičky a pod hrází rybníka Bečan stojí mlýn stejného jména. Mlýn je na mapách z druhé poloviny 18. století. V téže době začínají zápisy i v matrikách fary Nová Cerekev. U mlýna byla i pila se šindelkou. Kdy skončil mlýn provoz není známo. V současnosti začínají jeho opravy.

Poloha vůči obci

Na sever od obce Útěchovičky.

Vodní tok

Útěchovičský potok

Číslo kulturní památky

Webové stránky

Přístupnost

nepřístupný

Historie

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)

Mlýn uveden na mapě I. voješnského mapování.

1829 František Vaněk

Události

První písemná zmínka o existenci vodního díla

První republika (1919–1938)

Mlýn uveden v Seznamu vodních děl Republiky československé z r.1930, maj. Jos. Charvát

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Hadrava
Vaněk
Bláha
Jonáš
Procházka
Charvát

Historie mlýna také obsahuje:

Držitelé mlýna v chronologickém sledu

1829 František Vaněk

1866 Václav Bláha

1893 Josef a Marie Bláhovi

od 27.5.1902 Antonín a Marie Procházkovi

od r.1909-1930 Josef Charvát

Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Zobrazit více

Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

I. vojenské mapování – josefské (1764–68)

II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)

III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)

Císařský povinný otisk (1824–43)

Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

Architektura

Stav nemovitosti

dochován bez větších přestaveb

Stav nemovitosti k datu

05 2012

Dochováno

Typologie podle urbanistického prostředí

venkovský

Charakter mlýna podle síly vodního toku

mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)

Dispoziční typ mlýna

mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené

Stavební etapy

Dominantní stavební konstrukce

zděná

Podlažnost

jednopatrový

Dispozice, slohové zařazení – popis

Historické stavební prvky – exteriér

Historické stavební prvky – interiér

Technologické vybavení

Stav mlýnské technologie

Stav mlýnské technologie – popis

Vodní kniha Pelhřimov I, číslo přír. 112/2014, strana 67

Mlýn leží pod rybníkem „Bečan“ č.parc. 122 náležícím ku velkostatku Hořepnickému. Rybník je napájen z pramenů v lukách a studánek. Majitel jeho má právo loviti po sv. Havlu a každý 6tý rok vybírat bláto.
Je zde jedno české mlýnské složení a dvě párové stoupy poháněné dvěma vodními koly. Hořejší po vodě o průměru 5,5 m a světlé šířce 0,6 m žene mlýnský kámen o průměru 74 cm; dolejší o průměru 3 m a světlé šířce 0,5 m žene stoupy.
Z rybníka táhne se voda do mlýnské strouhy asi 10 m dlouhé dřevěnou kulatou rourou položenou v levém cípu hráze o průměru 20 cm. Mlýnská strouha končí v dřevěných vantrokách 4 m dlouhých, 82 cm širokých a 30 cm hlubokých. Na jejich konci jsou dvě stavítka ke dvěma žlabům jimiž jde voda na vodní kola. Vodní kola jsou dřevěná na svrchní vodu. Voda odpadající od strojů se spojuje pod mlýnem s jalovou vodou.
Nálezem ze dne 22.12.1902 bylo spolumajitelům mlýna Antonínu a Marii Procházkovým uděleno vodoprávní povolení k využití vodní síly mlýna pro pohon mlátičky silou od stupního vodního kola.
Výměrem z r. 1911 povolen provoz pily - šindelky a její pohon vodní silou.

Technologické vybavení

Žádná položka není vyplněna

Stopy po neexistující mlýnské technologii

V zápisy v roku 1924 se uvádí, že mlýn měl jedno mlýnské kolo o průměru 4,57 m, široké 0,6 m, dřevěné na svrchní vodu. Kolo pohánělo dvě složení (1x francouzský kámen, 1x český kámen) a stoupy.

Doplňkové a další provozy

Dochovaný

pila
stoupa
šindelka

Doplňkové a další provozy – popis

Podle dokumentů v SOkA v Pelhřimově inv.č. 919, karton 368 byl v roce 1902 schválen pohon hospodářské mlátičky vodní silou. V roce 1911 byla schválena pila.

Cesta vody ke mlýnu

stavidlo
vantroky
rybník
odtokový kanál
lednice

Popis cesty vody ke mlýnu

Z rybníka táhne se voda do mlýnské strouhy asi 10 m dlouhé dřevěnou kulatou rourou položenou v levém cípu hráze o průměru 20 cm. Mlýnská strouha končí v dřevěných vantrokách 4 m dlouhých, 82 cm širokých a 30 cm hlubokých. Na jejich konci jsou dvě stavítka ke dvěma žlabům jimiž jde voda na vodní kola. Vodní kola jsou dřevěná na svrchní vodu. Voda odpadající od strojů se spojuje pod mlýnem s jalovou vodou.