Na mlýně a mladé ženě je vždycky co spravovat.
(francouzské přísloví)

mlýn v Plané nad Lužnicí

mlýn v Plané nad Lužnicí
28
35
ČSLA
Planá nad Lužnicí
391 11
Tábor
Planá nad Lužnicí
49° 21' 16.0'', 14° 42' 3.4''
Mlýn s turbínou, který vyrábí elektřinu
Podle zápisu v matrice fary Planá nad Lužnicí byl zde mlýn již v sedmdesátých letech 18. století. Byl zřejmě postaven majiteli panství Želeč kam Planá patřila. V roce 1920 rozhodl František Mašek majitel mlýna a pily, že osvětlí nejen své podniky, ale dodá proud i obci, jak říká kronika města.
Uprostřed města.
Lužnice
nepřístupný

Obecná historie:

Mlýn v Plané byl poprvé zmíněn v písemných pramenech v roce 1722 s mlynářem Antonínem Rausserem. Mlýn byl upraven na elektrárnu v roce 1920.

Vodní mlýn s obyčejným složením byl na přelomu 19. a 20. století přestavěn na umělecké složení. V této době byly zřízeny pro pohon uměleckých složení turbíny.


Historie mlýna obsahuje událost z období:

9.9.1671 Jakub mlynář z Planý svědkem při křtu(pep)

1722 - Antonin Rausser, mlynář planský, uveden jako kmotr (SOA Třeboň, Planá nad Lužnicí 5, sn. 44) (mGh)

1840 mlýn o 4 složeních s pilou a 4 stoupami

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

Z Kroniky města:

 V roce 1920 rozhodl se pan František Mašek, majitel mlýna a pily, že osvětlí ze mlýna nejen své podniky, ale dodá proud i obci. Veškeré práce zadány Františkovi Maredovi majiteli nejstaršího elektrotechnického závodu v Táboře. V tu dobu přijel právě do Plané pan prezident (T.G.Masaryk). Přivezl si též světelná opatření, ale v barelu s petrolejem byla smíchána voda, takže pan prazident byl nucen svítiti svíčkou. Zvěděv to pan Mareda učinil v dohodě s velkostatkářem Maškem opatření, že během dvou dnů byly tři pokoje opatřeny lustry a elektrické světlo zavedeno. Elektrické zařízení bylo provedeno k úplné spokojenosti, rovněž cena zaproud je mírná, neboť chudší rodina v jedné místnosti o 1 žárovce 25svíčkové platí měsíčně 9 Kč.

Mlýn, pila elektrárna uvedeny v Seznamu vodních děl Republiky československé z r. 1930, maj. František Mašek

Události
  • Významná osobnost či událost spojená s mlýnem

Okresní úřad v Táboře, /oddělení vyživovací a cenové/
Čj:27429/vyživ/1941 ze dne 22.prosince 1941
Námězdní mletí ve mlýnech – konečná úprava.
Číslo rejstříku: 1221
Jméno majitele mlýna a bydliště: F. Maška Zeť, Planá n/L. 28
Přidělení politických obcí: Planá n/L., Želeč, Zhoř, Ústrašice
Den příjmu obilí a výdej výrobků: úterý, čtvrtek

V roce 1948 byl mlýn znárodněn. Do 60tých let mlel obilí na mouku a pak šrot pro příprava krmných směsí. V užívání podniku ZNZP Tábor

Zasedání zastupitelstva m. Plané n.L. počátkem roku 2022 schválilo koupi nemovitosti (bývalého mlýna) bez elektrárny za 10 mil.korun

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Vodrážka
  • Procházka
  • Karafiátek
  • Jílek
  • Bejšovec
  • Hlaváček
  • Suchomel
  • Růžička
  • Kwiech
  • Rausser
  • Malina
  • Melena
  • Jech
  • Rudolf
  • Veselý
  • Lohr
  • Zrůst

Historie mlýna také obsahuje:

1722 - Antonin Rausser

1752 Kateřina Vodrážková,
2.pol.18.stol. - Bílý

1930 František Mašek


Zobrazit více

Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    částečně adaptován
    05 2012
      vrchnostenský
      mlýn na velkých vodních tocích (7000 l/s a více)
      mlýnice a dům samostatné budovy
        zděná
        vícepodlažní
        • plastická omítková výzdoba fasád a štítů
        • okno
        • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
          • zcela bez technologie aj.
          Žádná položka není vyplněna
          1840: 4 složení
          Vodní mlýn s obyčejným složením byl na přelomu 19. a 20. století přestavěn na umělecké složení. V této době byly zřízeny pro pohon uměleckých složení turbíny.
          Zaniklý
          • pila
          • stoupa
          Dochovaný
          • výroba elektrické energie
          1840 pila a 4 stoupy
          Mlýn byl upraven na elektrárnu v roce 1920.
          Vodní elektrárna byla zřízena v Plané nad Lužnicí pro obecní potřebu v roce 1920.
          V roce 1920 se tehdejší majitel pan František Mašek rozhodl osvětlit svůj mlýn, pilu a obec. Práce zadal Františkovi Maredovi, elektrotechnikovi z Tábora.
          Vodní dílo bylo řešeno pomocí jezu, krátkého náhonu pro získání spádu 1,3 m, nyní osazena 1 Kaplanova turbína od firmy Storek o výkonu 40 kW, 1 Francisova turbína od firmy Prokop o výkonu 40 kW, celkový výkon 80 kW. Kaplanova turbína v provozu od roku 1937, po opravě opět zprovozněno v roce 1985.
          1930 mlýn, pila a elektrárna
          • jez
          • stavidlo
          • náhon
          • odtokový kanál
          • turbínový domek
          Vodní dílo bylo řešeno pomocí jezu, krátkého náhonu pro získání spádu 1,3 m
          Typturbína Francisova
          StavDochovaný
          VýrobceJos. Prokop a synové, Pardubice (a názvy firmy následující)
          Popis1930: 1 turbína Francis, hltnost 5 m3/s, spád 1,5 m, výkon 75 HP
          1 Francisova turbína od firmy Prokop o výkonu 40 kW,
          Typturbína Francisova
          StavDochovaný
          VýrobceJos. Prokop a synové, Pardubice (a názvy firmy následující)
          Popis1930: 1 turbína Francis, hltnost 5 m3/s, spád 1,5 m, výkon 75 HP
          1 Francisova turbína od firmy Prokop o výkonu 40 kW,
          Typturbína Kaplanova
          StavDochovaný
          VýrobceIgnác Storek, Brno
          PopisKaplanova turbína v provozu od roku 1937, po opravě opět zprovozněno v roce 1985.
          Říční kilometr 48,053
          Řešení MVE jez, 5 m dlouhý náhon
          Spád (v m) 1,3 m
          1 x Kaplanova turbína Storek 40 kW, hltnost 5 m3 + 1 x Francisova turbína fy. Prokop 40 kW, hltnost 5 m3
          Celkový instalovaný výkon 80 kW
          V provozu od roku 1937, po opravě zprovozněno 1985
          Provozovatel ELPLA, s.r.o., Planá nad Lužnicí
          Možnost návštěvy - ano do domluvě
          Investiční náklady na opravu 0,5 mil. Kč, v roce 1997 vyrobila 234 MWh elektřiny
          Žádná položka není vyplněna
          Historické technologické prvky
          AutorDigiArchiv SOA v Třeboni
          NázevObecní kronika Planá nad Lužnicí
          Rok vydání0
          Odkazhttps://digi.ceskearchivy.cz/kroniky-soka_tabor-kroniky_obecni-p-plana_nad_luznici
          Datum citace internetového zdroje22.5.2016
          AutorDigiArchiv SOA v Třeboni
          NázevObecní kronika Planá nad Lužnicí
          Rok vydání0
          Odkazhttps://digi.ceskearchivy.cz/kroniky-soka_tabor-kroniky_obecni-p-plana_nad_luznici
          Datum citace internetového zdroje22.5.2016
          AutorDigiArchiv SOA v Třeboni
          NázevMatriky fary Planá nad Lužnicí
          Odkazhttps://digi.ceskearchivy.cz/matriky-rimskokatolicka_cirkev-p-plana_nad_luznici
          Datum citace internetového zdroje7.6.2022
          AutorDigiArchiv SOA v Třeboni
          NázevSčítání lidu pro čp.28 města Olaná nad Lužnicí
          Odkazhttps://digi.ceskearchivy.cz/scitani_lidu-soka_tabor-1869-soudni_okres_tabor-p-plana_nad_luznici
          Datum citace internetového zdroje7.6.2022
          AutorMINISTERSTVO VEŘEJNÝCH PRACÍ
          NázevSEZNAM A MAPA VODNÍCH DĚL REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněnísešit 12 (Tábor), s. 33
          Datum citace internetového zdroje7.6.2022

          Žádná položka není vyplněna

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Historické fotografie a pohlednice

          Současné fotografie - exteriér

          Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

          Současné fotografie - vodní dílo

          Vytvořeno

          22.5.2016 20:08 uživatelem pepino

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 31.8.2017 12:40
          doxa (Jan Škoda) 22.7.2025 20:24