Uživatel

Hledat

| Sign up

Když mlýn stojí, tancují osli.
(německé přísloví)

Home»
Soupis mlýnů»
Databáze vodních mlýnů»
Horní, Panský mlýn

Horní, Panský mlýn

tisk doplnit kartu

Identifikační údaje

Kompletní ikonografie

Název mlýna

Horní, Panský mlýn

Čp.

Bývalé čp.

Ulice

Lokalita (vesnice, město)

Častrov

PSČ

394 63

Okres

Pelhřimov

Katastrální území

Častrov

GPS

49° 18' 19.0'', 15° 11' 8.1''

Mapová značka

Mlýniště bez mlýna

Stručný popis

Panský mlýn v Častrově byl vybudován v polovině 18. stolení. Časem přibyla i pila a na počátku 20. století poté, co se stal mlýn majetkem mlynářského roku Votrubů, nahradila vodní kola Francisova turbína. Mlýn mlel ještě za 2.světové války. V současnosti je ze mlýna ruina, ke které nevede ani cesta.

Poloha vůči obci

Na jižním okraji obce.

Vodní tok

Žirovnice

Číslo kulturní památky

Webové stránky

Přístupnost

veřejně přístupný

Historie

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)

původně náležel ke kamenickému velkostatku, pronajímán

nájemci:

1829 Václav Hanus

1835 Vojtěch Amcha

Události

První písemná zmínka o existenci vodního díla
Vznik mlynářské živnosti

Hospodářský typ mlýna

Vrchnostenský

Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)

1885 Jan Prokop, u mlýna pila

V roce 1890 zřízena šindelka.

29.3.1893 zasazen vodní cejch a kontrolní bod.

1900 nájemce Rajský

První světová válka (1914–1918)

SokA Pelhřimov, Fond OÚ Kamenice n.L., inv.č.828
Okresní úřad obeslal majitele mlýnu aby dodali dle §23.císař.nařízení ze dne 21.června 1915 informace o svém mlýnu
Ohlašovací list pro mlynářský podnik (výpis z obsahu)
Rodinné jméno a příjmení: František Karda
Jméno mlýna, obce, č.pop.: Panský mlýn, Častrov čp.6
Popis závodu, hnací síla, počet HP, vnitřní strojní zařízení: mlýn na počáteční vodě, válcová stolice, 1 francouzský kýmen, 1 český kámen
Výkonnost mlecí q/24h: „meleme denně ňáký metrák...“
Statut mlýna: námezdní
Výkaz mletí 1.7.1917-31.8.1918, semleto 497.89 q obilí, kapacita 2q/24h, mlynář František Karda. (pep)

Hospodářský typ mlýna

Námezdní

První republika (1919–1938)

mlýn s pilou zakoupil Jan Votruba, majitel dolního mlýna čp. 7

1930 Jan Votruba, mlýn a pila

Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)

v provozu i za války

poslední majitel baron Jakub Rudolf Geymüller, 1945 odsunut

koncem 40. let zanikl

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Štědrý
Hanus
Amcha
Prokopec
Rajský
Karda
Votruba
Prokop

Historie mlýna také obsahuje:

Držitelé mlýna v chronologickém sledu

1829 Václav Hanus

1835 Vojtěch Amcha

1885 Jan Prokop

1900 Rajský

1913 - František Karda (pep)

1930-1939 - Jan Votruba

Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

I. vojenské mapování – josefské (1764–68)

II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)

III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)

Císařský povinný otisk (1824–43)

Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)

Letecké snímkování (1936 - 1963)

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

Architektura

Stav nemovitosti

zřícenina

Stav nemovitosti k datu

05 2012

Dochováno

Typologie podle urbanistického prostředí

venkovský

Charakter mlýna podle síly vodního toku

mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)

Dispoziční typ mlýna

mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené

Stavební etapy

Dominantní stavební konstrukce

Podlažnost

Dispozice, slohové zařazení – popis

Historické stavební prvky – exteriér

prostup pro hřídel vodního kola

Historické stavební prvky – interiér

Technologické vybavení

Stav mlýnské technologie

zcela bez technologie aj.

Stav mlýnské technologie – popis

Neexistuje žádná technologie. V lednici mlýna byla koncem 19. století tři mlýnská kola na svrchní vodu pohánějící dvě složení s kameny o průměru 80 cm a stoupy.
V roce 1921 podána žádost o nahrazení mlýnských kol Francisovou turbínou s horizontální hřídelí o výkonu 12 HP. Povolení k používání vydáno v roce 1923

Technologické vybavení

Žádná položka není vyplněna

Stopy po neexistující mlýnské technologii

Nad lednicí vychází ze zdi roura, která přiváděla vodu k turbíně. V objektu pily zůstaly základy katru.

Doplňkové a další provozy

Zaniklý

pila

Doplňkové a další provozy – popis

1885 pila
1930 mlýn a pila

Cesta vody ke mlýnu

náhon
odtokový kanál
turbínová kašna
lednice

Popis cesty vody ke mlýnu

Podle Vodní knihy přicházela voda ke mlýnu z Panského rybníka. V hrázi bylo stavidlo 0,83 m široké, 0,5 m vysoké, kterým se voda pouště do náhonu dlouhého 80 m, širokého 1,54 m, 0,54 m hlubokého. Na konci náhonu byly vantroky. Po instalaci turbíny procházela voda přes kašnu na turbínu.

Vodní motory

Typvodní kolo na vrchní vodu

StavZaniklý

Popis1930: 1 kolo na svrchní vodu, hltnost 0,09 m3/s, spád 4,55 m, celk. výkon 17,1 HP
Na budově pily dvě samostatná kola. První o průměru 4,2m a šířce 0,87m. pro zpětný chod pak kolo o průměru 1,6,m a šířce 0,87m.

Typvodní kolo na vrchní vodu

StavZaniklý

Typturbína Francisova

StavZaniklý

Popis1930: 1 turbína Francis, hltnost 0,25 m3/s, spád 5,4 m, celk. výkon 17,1 HP

Pomocné motory a generátory

Žádná položka není vyplněna

Historické technologické prvky

Prameny

Literatura / Internet

AutorVáclav Klempera

NázevVodní mlýny v Čechách IX

Rok vydání2005

Místo vydáníPraha

Další upřesnění

Odkazstr. 174

Datum citace internetového zdroje26.5.2016

AutorVáclav Klempera

NázevVodní mlýny v Čechách IX

Rok vydání2005

Místo vydáníPraha

Další upřesnění

Odkazstr. 174

Datum citace internetového zdroje26.5.2016

Autor

NázevMatriky fary Častrov

Rok vydání0

Místo vydání

Další upřesnění

Odkazhttps://digi.ceskearchivy.cz/DA?doctree=1nrce&menu=3&id=2581&page=2&zoom=150

Datum citace internetového zdroje26.5.2016

AutorMinisterstvo financí

NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé

Rok vydání1932

Místo vydáníPraha

Další upřesněnísešit 12 (Tábor), s. 12

Prameny

Žádná položka není vyplněna

Ikonografie

Základní obrázky

Historické mapy

Současné fotografie - exteriér

Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

Ve zdi mlýnice je vidět otvor kudy procházel řemen od turbíny. Takto je to vyobrazeno i nba výkresu v SOkA v Pelhřimově., 9.5.2016, © pepino, (Prvky na obrázku: prostup pro hřídel vodního kola)