Hanzalovský, Trkolovský mlýn; Papírna

Minimálně od 16. století nacházíme v pramenech mlýn jmenovaný Hanzalovský nebo také podle dalších majitelů Trkolovský (Drkolovský).

1651 Soupis poddaných podle víry: mlynář Matěj Trkola (30 let), žena jeho Mandalena (36), dcera Anna (1), pacholek Michal (20), všichni katolíci

1654 Berní rula: mlynář Matěj Tekola, vlastní o 2 kolech, 21 str. rolí, 2  koně, 14 ks hov. dobytka, 6 ovec, 4 svině

Ve 20. letech 19. století jej koupil od Marie Kuželové jihlavský měšťan a papírník Tomáš Halík (1788-1856), původem z Nových Dvorů u Přibyslavi. V roce 1828 Halík požádal brodský magistrát o povolení k přestavbě mlýna na papírnu. Zpracovávaly se tu ručně textilie na papír, šlo o manufakturu. Tomáš Halík řídil svůj podnik až do r. 1856.

Papírně se příliš nedařilo, např. 1844 vyrobil pouze 2500 rysů papíru.

Po otcově smrti roku 1856 převzal podnik jeho syn Josef Halík. Doba a místo nebyly tomuto podnikání příliš nakloněny. Jednak nedaleko sídlila konkurenční papírna, jednak nástup továrního strojního zpracování celulózy odsoudil manufakturu k zániku.

Po skončení papírenské výroby se opět v bývalém mlýně kratší dobu mlelo.

V počátcích 70. let 19. stol. tu fungovala rafinerie skla, jejímž majitelem byl Josef Inwald.

30.4.1881 budovu koupili bratři Josef a Ignác Stiassní a zřídili zde textilku.

1896 zemřel Josef Halík

18.5.1900 továrna přešla na Huga a Richarda Stiassných

24.6.1921 1/2 Alžběta Stiassná

vybudována nová továrna

1930 bratři Stiassny, textilní továrna

Továrna jako židovský majetek zabavena.

Od r. 1942 se zde začala vyrábět umělá kůže. 13. ledna 1944 požár vzniklý v lakovně obě budovy zcela zlikvidoval.

9.12.1944: Na základě výměru centrály pro židovské vystěhovalce v Praze z 9.6.1942 vlastnické právo pro Vystěhovalecký fond pro Čechy a Moravu

19.5.1945 uvalena národní správa

1950 Synthesia chemické závody n.p. Pardubice-Semtín

Plastika n.p. Praha

Plastimat n.p. Jablonec n/N

BTV Plast s.r.o.