Grizzlochův mlýn

Územím se prohnala třicetiletá válka (1618-1648), sedmiletá válka (1756-1763).

Nejstarší zmínka o existenci tohoto mlýna je z roku 1654, kde je zmíněn v tzv.první berní rule (soupisu majetku)  z roku 1654. První berní rula byla vyhotovena za vlády Františka III. Habsburského. Důvodem k zavedení přesnější a spravedlivější evidence držby pozemků byla třicetiletá válka (1618 – 1648), která neúnosně zatížila hospodářství. V roce 1650 rozhodl Český sněm o provedení generální vizitace, tedy o vytvoření celkového přehledu všech rustikálních pozemků. Práce na generální vizitaci probíhaly v letech 1653 až 1656 (v Čechách žil cca 1 milion obyvatel). Výsledkem generální vizitace bylo v roce 1654 vyhlášení 1. berní ruly neboli 1. rustikálního katastru (Catastrum rollare, Militare Ordinarium, Steuerrolle, Rusticalgrundsteuer) – první katastr na českém území. Tento katastr byl platný pouze v Čechách a to v letech 1656 až 1684. 

V první berní rule z roku 1654 najdeme v Krásném Lese: "4 mlýny. Ty vlastnili Benedikt Nitsche 63 (37), Georg Friedel 180 (103), Mathes Krehsche 89 (53) a MARTIN RITSCHEL 207 (123)". (Čísla označují nová čísla domů od r. 1812, ta v závorkách čísla od r. 1771).

Další zmínka, která se váže k tomuto vodnímu mlýnu, je už z roku 1680. Tehdy jej ve zdevastovaném stavu koupil MATHES NITSCHE od MARTINA RITSCHELA. Po dva roky měl minimální příjem, mlýn v podstatě opravoval a musel přistavit stodolu a stáj. V roce 1718 jej prodal Johannovi Ritschelovi, tehdy již byl funkční, budovy stojící. (Zdroj: vlastivědné literatura, Mlýny v Krásném Lese - Die Mühlen zu Schönwald - autora Rudolfa Köhler v Beiträge, rok 1934).

Z toho vyplývá, že mlýn tady musel stát ještě mnohem dřív.

1840 nechal postavit v centru obce Krásný Les mlynářšký mistr Ferdinand Rosenkrantz kapličku se sochou Panny Marie na památku své dcerušky, která zemřela ve 4 letech na tuberkulózu. Z rodiny Rosenkrantzů se přivdala na mlýn č. 207 dcera Marie.

Ve mlýně přespal dle místních pověstí Napoleon Bonaparte, při bitvě u Chlumce v roce 1813.

Historicky doložený je také rok 1869, kdy zde působil mlynář VINZENZ BAIL. S ním v domě žila manželka, tři synové, dcera, její nemanželský syn a podnájemník. Měli čtyři krávy, kozu a tele.

V roce 1927 zasáhla mlýn povodeň, Rybný potok se vylil ze svého koryta a byl zničen náhon.

Anton Samesch, národností Němec, byl poslední mlynář, za kterého se zde mlelo obilí. Jako poslední je doložen je rok 1946. 

Marie Sameschová (roz. Rosenkranzová), později v počeštěně podobě Samešová, nar. 3.5.1913, vdova po Sameschovi, který padl na frontě, žádala 16. 12. 1947 "o laskavé udělení dispense od předložení vysvědčení o způsobilosti k sňatku, ježto jako osoba německé národnosti ztratila čs. státní občanství podle dekretu č. 33/45 Sb. Jmenovaná hodlá uzavříti manželský sňatek s Emilem Donátem, nar. 4.6.1908. ... Se jmenovaným žiji ve společné domácnosti již od r. 1942 a naše společné soužití nezůstalo bez následků. Mám se jmenovaným již dceru Věru Marii Rosenkranzovou, jako nemanželské dítě, která se narodila 5.11.1947 v Krásném Lese.

Ženich Emil Donát, rolník v Krásném Lese, římskokat., nar. 4. 6. 1908 v Krásném Lese a nevěsta Marie Samešová, roz. Rozenkranzová, římskokat., nar. 3. 5. 1913, byli 3. 8., 13. 8. a 22. 8. ohlášeni a bude sňatek v září 1948. (Sňatek se konal 19. 9. 1948)

Věra Donátová, nar. 5. 11. 1947, měla dva syny. První byl Petr, jeho otec ale rodinu opustil, odjel do Německa. Poté se Věra vdala za Miroslava Oktábce, s kterým měla syna Miroslava. Žili v Mostě a na mlýn do Krásného Lesa jezdili spíše rekreačně. 

Po smrti rodičů (2009 +Věra Oktábcová, 2012 +Miroslav Oktábec) se synové o mlýn v rozsahu, jak by si zasloužil, nemohou nadále starat, proto se rozhodují k prodeji.

V létě roku 2016 mlýn kupuje Stanislav "Grizzly" Číhal se svou ženou Renatou k trvalému bydlení se záměrem mlýn vrátit zpět k životu.