Lup, seber, zpátky do pytle, ukradni hodně ve mlýně.
(německé pořekadlo)

mlýn u Vlčků, Kamenný mlýn

mlýn u Vlčků, Kamenný mlýn
1
Vrchotovy Janovice
257 53
Benešov
Vrchotovy Janovice
49° 41' 0.2'', 14° 34' 55.0''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Dobře dochovaný areál mlýna s kompletní původní technologií.
Na samém okraji
Janovický potok
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

před 1795 Václav Uher

1796 vyměnil mlýn s Tomášem Skalákem za Valchu ve Voticích

1811 opět si mlýny vyměnili

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

před 1850 František Straczanek (emigrant z Polska)

1925 Josef Vlček

1930 Josef Lhoták

roční semelek 800 q obilí

Hospodářský typ mlýna
Smíšený

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Vlček
  • Uher
  • Skalák
  • Straczanek
  • Lhoták

Historie mlýna také obsahuje:

-1796 Václav Uher

1796-1811 Tomáš Skalák

1811- opět Václav Uher

-1850 František Straczanek

1925 Josef Vlček

1930 Josef Lhoták

1939 - Josef Vlček (RR)

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    dochován bez větších přestaveb
    05 2012
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
      • baroko do roku 1800
      • klasicismus do roku 1850
      • raná moderna do roku 1920
      • moderní 1920 – 1945
      zděná
      jednopatrový
      • kamenické prvky barokní a mladší
      • dveře
      • okno
      • vyskladňovací otvor
      • prostup pro hřídel vodního kola
      • vrata, brána
      • tesařsky zdobené podpůrné sloupy
      • dveře
      • schodiště
      • existující umělecké složení
      Ocelová hřídel vodního kola prochází do spodních prostor mlýnice tzv. podkolí . Na hřídeli je osazeno velké hlavní litinové paleční kolo s čelními dřevěnými palci. Palce zapadají do litinového pastorku na předlohové hřídeli, na té je další litinové paleční kolo s bočními dřevěnými palci, které společně s pastorkem na hlavní rozvodové transmisi tvoří pravoúhlý převod. Hlavní transmise pomocí řemenic a plochých kožených řemenů roztáčela jednotlivé mlýnské stroje a další rozvodovou transmisi pod střechou, ta převáděla energii na zařízení na nejvyšším podlaží. Hřídele hlavní transmise a převodů v podkolí jsou uchycené v ložiskách kluzných kroužkomazných, nebo s kapací maznicí, na cihelných patkách. Transmise pod střechou je usazená na trámech v litinových věšácích s kluznými ložisky s kroužkovým mazáním Sellersova typu. Tato transmise nese množství archaických dřevěných řemenic. Ještě zde je několik menších transmisí. Kamenné mlecí složení bylo hnáno řemenem od hlavní horizontální transmise přes rolny, kde se převod lomí polozkříženě na vertikální převod. Dříve zde bylo v činnosti také dynamo pro výrobu osvětlovacího proudu.

      Na prvním podlaží spatříme dvě čtyřválcové stolice zvané tuplovky. První z nich je od firmy Josef Prokop a synové – Pardubice z 1. čtvrtiny 20 stol., druhá, vzácnější od firmy Hugo Greffenius – Frankfurt nad Mohanem pravděpodobně z poč. 30. let 20. stol. Loupačky jsou zde dvě, jedna průchodová starší z 1. čtvrtiny 20. stol., druhá novější z 40. let 20. stol., ta nikdy nebyla ale zapojena do provozu v důsledku zastavení mlýna ve 40. letech. Dále jsou zde pytlovací lávky a elektrorozvodná deska s původními elektrickými rozvody osvětlovacího okruhu. Pod střechou na nejvyšším podlaží nalezneme tyto stroje: dvouskříňový rovinný vysévač od firmy Macháň – Pardubice, vyrobený mezi léty 1925 až 1932, reforma výrobce Josef Prokop a synové - Pardubice 20. léta (převezená ze zbouraného mlýna u Spálenků nedaleko cca ve 40. letech), několik kapsových dopravníků procházející patry , kombinovaná čistící soustava celokovová s triérem výrobce bratři Křečkové – Kácov nad Sázavou z konce 30. let 20. stol. a několik filtrů typu autokap/spirokap řemeslné výroby. Zajímavost tvoří větrová komora sloužící jako odlučovací zařízení v půdním prostoru přístavku před mlýnem od aspiratéru z čistírny.
      ---
      David Veverka – posudek technologického vybavení mlýna v roce 2015
      VýrobceJos. Prokop a synové, Pardubice (a názvy firmy následující)
      Popisreforma, válcová stolice tuplovka
      VýrobceJos. Prokop a synové, Pardubice (a názvy firmy následující)
      Popisreforma, válcová stolice tuplovka
      VýrobceMacháň a spol., Pardubice
      Popis
      VýrobceHugo Greffenius, Frankfurt nad Mohanem
      Popisdruhá válcová stolice tuplovka
      Dochovaný
      • výroba elektrické energie
      • pohon zemědělských strojů
      • stavidlo
      • náhon
      • vantroky
      • rybník
      • odtokový kanál
      • lednice
      Z rybníka se pouštěla voda stavidlem na vodní kolo. Po vykonání práce voda odcházela otevřeným odtokovým kanálem zpět do vodoteče.
      Typvodní kolo na vrchní vodu
      StavZaniklý
      Výrobce
      PopisVodní kolo mělo dřevěné korečky, věnce a ramena. 6 Dřevěných ramen z každé strany bylo osazeno v litinových discích (rozetách) na ocelové hřídeli.
      1930: 1 kolo na svrchní vodu, hltnost 0,206 m3/s, spád 5,2 m, výkon 9,28 HP
      Typvodní kolo na vrchní vodu
      StavZaniklý
      Výrobce
      PopisVodní kolo mělo dřevěné korečky, věnce a ramena. 6 Dřevěných ramen z každé strany bylo osazeno v litinových discích (rozetách) na ocelové hřídeli.
      1930: 1 kolo na svrchní vodu, hltnost 0,206 m3/s, spád 5,2 m, výkon 9,28 HP
      Typelektrický motor
      StavDochovaný
      Popis
      Typelektrický motor
      StavDochovaný
      Popis
      Typplynosací motor
      StavZaniklý
      Výrobce
      Popisvýkon 6 HP
      Typdynamo
      StavNezjištěn
      Popis1925: dynamo pro vlastní osvětlení
      Historické technologické prvky
      • pískovcový kámen | Počet: 3x
        • Válcová stolice s 2 páry rýhovaných válců v litinové skříni
        • Válcová stolice kombinovaná a to 1 pár hladké a 1 pár rýhované válce v litinové skříni
        • průchodová
        • válcový
        • dvouskříňový
        1
        1x jednoduchá, čtyřrámečková
        • autokap
        • spirokap
        • větrová komora
        • šnekový dopravník | Počet:
        • kapsový výtah | Počet:
        • AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněnísešit 12 (Tábor), s. 40
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněnísešit 12 (Tábor), s. 40
          AutorČeněk Habart
          NázevSedlčansko, Sedlecko a Voticko
          Rok vydání1925
          Místo vydáníSedlčany
          Další upřesněníDíl. I. - s. 243-244

          Žádná položka není vyplněna

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Současné fotografie - exteriér

          Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

          Současné fotografie - interiér - detaily stavebních prvků

          Současné fotografie - vodní dílo

          Současné fotografie - technologické vybavení

          Vytvořeno

          9.11.2016 21:32 uživatelem David Veverka (David Veverka)

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 23.8.2017 08:06
          Radomír Roup 24.6.2018 11:41
          doxa (Jan Škoda) 17.2.2021 00:50