Originální zápis:
_Villa Magnum Drazicz continet XVI laneos, et II iugera. Quilibet censuat annuatim per LXXX Gr. Item ibidem sunt agri, qui vocantur Lazowe solventes annuatim VXXXVII Gr. Item molendinum solvit annuatim XII Gr. Ibidem sunt XV Subsides, quilibet solvit annuatim VI Gr. Item II iugera minus 1½ fune, solvit annuatim XI Gr.…………_
_Villa Klokot continet XXVI. laneos, minus quartali Quilibet censuat annuatim per LXXX Gr. Ibidem tria molendina, quorum duo solvunt per VXXX Gr., tertium vero solvit XV Gr. annuatim ……._
_Item unum molendinum in _Wrbitz_ censuat annuatim XXXII. Gr., et secundum molendinum solvit unam Marcam graven. Item molendinum superius castro Przibenicz censuat annuatim I. Marcam._
_Item molendinum Domine sub Beczic a Nativitate beate Virginis per annum censuat XXXVI Gr. ……_
_Volný překlad:
_… a dále ve vesnici Velké Dražice je pod vesnicí 16 lánů pozemků, ze kterých se každoročně platí 80 grošů českých / asi za jeden lán (v přepočtu). Jsou tam také pole, která se nazývají Lázowé a z těch se platí každoročně 87 grošů českých / asi za jeden lán (v přepočtu). Ve vesnici je též jeden mlýn, ze kterého se platí každoročně 12 grošů._
_….. a dále ve vesnici Klokoty je pod vesnicí 26 lánů pozemků, ze kterých se každoročně platí 80 grošů českých / asi za jeden lán (v přepočtu). Dále jsou pod vesnicí tři mlýny, ze dvou mlýnů se platí dohromady 80 grošů českých (v přepočtu na jeden mlýn by to bylo 40 grošů, ale není jisté, zda těch 80 grošů bylo poděleno přesně půl na půl) a třetí mlýn platí každoročně pouze 15 grošů …………._
_………. stejně tak se bude každoročně zdaňovat jeden mlýn ve Wrbičkách (rozuměj mlýn Na wrbici) částkou 32 grošů a za druhý mlýn se zaplatí každoročně jednou hřivnou stříbra ……….._
_………… stejně tak se bude každoročně zdaňovat mlýn pod hradem Příběnice a to částkou ve výši jedné hřivny stříbra ………._
_………. pán vladař také nařídil, aby mlýn pod Bečicemi, který odvádí výnos ve prospěch kostela Narození Panny Marie, byl každoročně zdaňován částkou ve výši 36 grošů …………_
Ze všech výše dohledaných informací, přečtených a přeložených archiválií, plyne jeden dost důležitý závěr, a sice ten, že v minulosti asi docházelo k nepřesnému výkladu toho originálního textu Urbáře zboží rožmberského z roku 1379, k jeho nepochopení, případně k nesprávné interpretaci ve směru do budoucnosti. Potom se ta chyba přes celá staletí přenášela dál a dál, opisovala, kopírovala.
Ze všech dalších, mladších archiválií a zpráv plyne poznatek, že pod Klokoty byly od nejstarších dob tři mlýny (později Kryfův, nebo Brdlíkův, Žabkovský, nebo Papírna a Vejrkův, nebo Kvěchův) a pod vesnicí Dražice byly také tři mlýny (později Matoušovský, nejpozději Kobrzkův, Vrbický mlýn, nebo Na vrbici a Vaňkův, nebo Bredův mlýn), jenomže to nemusela být vůbec pravda? Těch mlýnů mohlo být pouze pět, tři mlýny skutečně pod Klokoty, pod Dražicemi ale pouze dva historické mlýny, Matoušův a Na vrbici (v urbáři z roku 1379 byl jmenován jako mlýn ve vrbičkách). Žádný třetí mlýn pod Dražicemi (respektive Drhovicemi), žádný šestý mlýn v oblasti mezi Táborem a příběnickým hradem uveden není. Pokračuje až doložený mlýn přímo pod příběnickým hradem.
Po něm potom následuje dnešní Bejšovcův mlýn pod vesnicí Bečice, který v tom roce 1379 už také asi existoval, ale odváděl svůj výnos (podle nařízení pana vladaře), ve prospěch kostela Narození Panny Marie. Jest otázkou, kde to tenkrát bylo? Dnes jsou nejbližší kostely s tímto zasvěcením v Písku, ve Vodňanech, v Borotíně, v Hlasivu, v Obratani, dále v Pluhově Žďáru a v Lutové na bývalém třeboňském panství.
Chyba o šesti mlýnech mezi Táborem a hradem Příběnice (když jich bylo jenom pět) se přenášela bohužel i do dalších dob, jenomže v tom urbáři z roku 1379 je jasně zapsáno:
Pod Klokoty jsou tři mlýny (tria molendina), ze dvou mlýnů se platí (duo solvunt) dohromady 80 grošů, ze třetího mlýna se platí (tertia solvunt) 15 grošů. Pod Velkými Dražicemi je jeden mlýn (unum molendinum solvunt ) tak řečený Ve vrbičkách, ze kterého se platí 32 grošů a druhý bezejmenný mlýn (secundum molendinum solvunt), ze kterého se platí přesně jedna hřivna stříbra.
Pod hradem Příběnice byl panský mlýn (podle Augustina Sedláčka na ostrově pod hradem), ze kterého se také každoročně platila na berních jedna hřivna stříbra.
Výpisy pro Bredův mlýn (mlýn U Vaňků) Dražice čp.104 (Drhovice čp.21)
Částečný výpisy z matrik fary Dražice
Jakub Komersko mistr mlynářský svobodný, nájemník Vaňkova mlýna a Terezie roz. Čekalová z Tábora
*15.7.1787 Anna
Ignác Svoboda svobodný mistr mlynářský, nájemník a Marie Anna roz. Krylová
*20.12.1789 Jan
*24.3.1791 Marie
František Vaněk (*1709; +2.12.1789) mlynář bývalý
Jan Vaněk mlynář a měšťan táborský a Anna roz. Čížková z Tábora
*10.7.1792 Anna +21.7.1792
*21.6.1793 Jan
*9.5.1794 Anna
*27.1.1796 František
*19.2.1797 Matěj
*20.5.1799 Jan +26.5.1799(Drhovice čp.21)
*16.1.1801 Marie Anna
*1.7.1803 Růžena +15.6.1804(Drhovice čp.21)
Josef Vaněk mistr mlynářský svobodný Eva roz. Čížková (*1778; +11.1.1802) z Tábora
*2.7.1801 Jan
Martin Breda (*1753; +24.12.1825) mlynář ve mlýně Bredovským (Drhovice čp.29)
Matěj Breda mlynář svobodný a Johana roz. Žižková z Tábora
*16.1.1806 František (Drhovice čp.29)
*20.7.1809 Jan
*6.6.1811 Josef
Jan Breda mlynář a Anna
*21.9.1842 Anna +7.ll.1842
*29.8.1843 Jan
*19.4.1845 Anna +22.12.1862
*7.3.1847 Marie +8.3.1847
*7.3.1847 Kateřina
*24.12.1848 Václav
*21.9.1855 Marie
Sčítání lidu pro Bredův mlýn Dražice čp.105(104)
Rok 1869 – Sčítací archy se nedochovaly
Rok 1880 – Jan Breda *20.7.1809, mlynářství/vlastník;
-
manželka Anna *2.5.1820;
-
syn Josef *29.8.1843;
-
syn Václav *24.12.1848.
-
Josef Podhráský (*1856), dost možná mládek ze Slap
Kateřina Podhráská (*1857), jeho manželka z Košic
Kateřina Podhráská (*1825), jeho matka ze Slap
Antonín Klicman (*1867) prášek z Borotína
Julie Šerpánová (*1836) služka z Radkova
- Kromě mlynářské chasy na mlýně ale žil i gymnasiální táborský profesor a to Jan Říha, který se narodil dne *22. září 1844 v Labouni u Příbrami. Jeho manželkou byla nějaká Marie Říhová, narozena údajně dne *21. září 1855 v Dražicích.
Rok 1890 – (Bredův mlýn č.p.104 a 105. – Dražice)
svobodník Jan Breda mlynář – majitel z Dražic č.p.104. a č.p.105., narozen dne *29. srpna 1843 na rodném mlýně zvaném od starodávna podle staršího majitele Vaňka jako „Vaňkův mlýn“
služebný František Hána, narozen v roce 1844 v Dobronicích
služebná Kateřina Hánová, narozena v roce 1854 v Malšicích
jejich děti:
Ø 1874 = narození Kateřiny Hánové
Ø 1882 = narození Anny Hánové
Ø 1884 = narození Josefa Hány
Rok 1900 – čp.105 – Josef Kyrbis *3.2.1852, živnost mlynářská/pachtýř, polní hospodářství/pachtýř;
Rok 1910 – čp.104 – vlastník Obec královského města Tábor;
– Josef Kyrbis *3.2.1852, živnost mlynářská/pachtýř, polní hospodářství/pachtýř;
Rok 1921 – čp.104 – vlastník Obec královského města Tábor;
– Barbora Kirbisová *1.1.1865 vdova, nájemkyně mlýna;
-
dcera Kamila *24.2.1884;
-
syn Karel *7.4.1888;
-
syn Ladislav *14.4.1892.
