Zpráva pamětná budoucím na dolní mlejn pod Tvořehrází učiněná za držení téhož statku Tvořehrázského J.M. pána Brtnického Léta 1594
Týž Ambrož Mlynář měl za manželku Markytu matku sirotkúv po ne(božtíkovi): Jírovi Roubákovi , totižto: Jonáše a Annu, a koupil sobě mlejn tvořehradský, od Urbana Raticha. Po smrti téhož Ambrože vdala se ta vdova za nějakého Jana Mlynáře, kteréhožto také přečkala. A vdova na témž mlejně byvši několik časů pro vejstupky jejich vybyta byla, z téhož mlejna od pana Březnickýho, kterej se toho mlejna se všemi oužitky jeho ujal, štěpnicemi, loukami, rolimi a vinohrady, které ještě od něho odprodané byly a se vším tím, co od starodávna k témuž mlejnu náleželo. A sirotka Jonáše ještě malýho na naučení dal, až když k letům přišel a se oženil, odvedl mu pan Dunajovskej mlejn a louky, kteréž k tomu mlejnu náležely, obrátil ke dvoru Kyjovskému a jich rok po roce vždy užíval, až se potom Tvořehráz panu Brtnickýmu dostala, takovejch louk ke mlejnu Tvořehradskýmu náležitých jakožto tvořehradskejch gruntův panu Frydrychovi z Náchoda pan Brtnický nikoliv pasírovati nechtěl a trefilo se, když Kyjovští louky posekli, kázal pan Brtnický trávy pobrat a sušily se na drážkách nad Tvořehrází, až pan Jan z Náchoda bez přestání usiloval a k tomu sobě to přivedl (aby tudy aspoň jednouc té rozepři konec bylo, poněvadž se našlo, že ty louky ke mlejnu náležejí) že od velebného kněze Matouše Martiána převora kláštera Sto. Kříže v městě Znojmě, dovoleno bylo, aby pan Jan z Náchoda takovej mlejn (však pod purgkrechtem toliko v starodávných povinnostech, platích a obyčejích) od Martina Vincka, poddaného klášterského a držitele toho času téhož mlejna, skoupiti mohl, však takový platy a povinnosti do důchodúv J.Mo. pana Brtnického toho času podle smlouvy učiněné přicházejí a náležejí.
MZA C 17 (Pozemková knihy ), Zn 64, Pozemková kniha Tvořihráz 1770-1816
Fol. 158r.
Dům č. 47 – Ferdinand Biegler Aumüler
1. dubna 1780 koupil tento mlýn náležející (držitel) Johann Schoda , kdy byla uzavřena smlouva za 2000 zlatých, na základě této smlouvy Frerdinand Biegler získal ihned do držení tento mlýn za částku 2000 zlatých.
Fol. 158v
Dům č. 47 – Anton Schneider, aumlynář
Má se vzít na vědomí řádná a právně platná kupní a prodejní smlouva,
která byla dnešního dne a roku níže uvedeného uzavřena mezi dědici Ferdinanda Bieglera, respektive vrchnostenským sirotčím úřadem panství Durchlaß, jakožto prodávajícími na jedné straně,a Antonem Schneiderem z Dürnholzu, jakožto kupujícím na straně druhé,týkající se Durchlaßského (Tvořihráze) Aumühle (název mlýna),a byla dohodnuta a uzavřena následovně, a sice:
1) Výše jmenovaný sirotčí úřad prodává mlýn náležející zesnulému aumlynáři Ferdinandu Bieglerovi,
a to za cenu 2000 zl.,emfyteuticky (dědičně) kupně do vlastnictví,a to Durchlaßský (Tvořihrazský) Aumühle,se všemi k němu náležejícími budovami, poli a veškerými stálými zařízeními,sestávajícími: ze 4 mlýnských složení (mlecích chodů) a jednoho stupního (brusného) chodu, každý se 2 čepy a 6 železnými obručemi dále veškeré mlýnské zařízení, sestávající z: 1 železného hřídele, 2 truhlic na otruby, 4 šrotovníkové truhly, 3 velkých násypek, 1 praného sudu, 1 velké šrotové truhly se 3 přihrádkami, ½ pytlové truhly, 4 přední truhly, 15 mlýnských pytlů, stupní truhly, 1 krupní mlýnek, 5 sítek na krupici, 3 čisticí síta, 2 ruční pily, 2 železná kladiva, 2 měděné jezdce, 4 kusy pilířů, 2 dvojité hroty, 1 velký a 1 malý drtič, 4 běhouny, 1 brusný kámen, 4 kamenné podlahy, 1 žlab,3 zásobní kamenné obruče, 4 okapy, 1 cejchované měřidlo, 1 čtvrtelní a 1 měrné měřidlo, 1 moučnou truhlu se 2 přihrádkami, 2 válce, 1 velký dřevěný zásobník, 1 vážní váhu,1 válcovou sečku,1 obilní skříň, konečně 1 mýtnou (poplatkovou) truhlu.
Tento mlýn přebírá jmenovaný Anton Schneider z Dürnholzu za kupní cenu v celkovém rozsahu tři tisíce pět set zlatých (3500 zl.),emfyteuticky do vlastnictví, takže s ním může jako vlastník hospodařit a nakládat, avšak s tím omezením, že není oprávněn tento Au-mlýn dále prodávat, nýbrž je povinen jej zachovat a opatrovat pro ten případ, že by dosud nezletilý syn zesnulého Ferdinanda Bieglera, jménem Josef, při dosažení své poručenské plnoletosti (Vogtbarkeit) chtěl tentýž mlýn převzít a ujmout se jej; v tom případě je povinen mu jej spolu se všemi výše uvedenými příslušenstvími
ještě předem vydat / přenechat …
Fol. 159R
2)Po dosažení svého úřadu správce chtěl mlýn převzít spolu se všemi výše zmíněnými příslušenstvími, ještě před provedením soudního ocenění, přičemž měla být ponechána částka odpovídající odhadní ceně. Z toho důvodu byl kupující také povinen starat se o čtyři sirotky Ferdinanda Bieglera – Anton, Theresia, Joseph a Johann – dokud si nebudou moci sami vydělávat na živobytí, a to je živit, vzdělávat, oblékat a celkově vychovávat jako otcovsky.“
3) Otcovské i mateřské dědické podíly těchto čtyř jmenovaných sirotků ve výši 1651 zl. 29 kr.
jsou na jmenované Aumühle (Au-mlejn) zajištěny a na ní váznou.Až do 15. roku jejich věku, pokud zůstanou na jeho chlebu (tj. v jeho výživě), nemá být z jejich dědických podílů placen žádný úrok. Po dovršení 15. roku věku,
nebo pokud by některý z nich odešel z jeho chleba (tj. přestal být jím vyživován),
má se z téhož dědického podílu spolu s vkladem platit obvyklý úrok 4 %,a navíc z jeho strany dobrovolně přislíbených 6 zl.
má být každoročně placeno, řádně a zachováváno.
4) Kupující je povinen ihned při vyhotovení této smlouvy uhradit 1122 zl. 15¼ kr. jako zbývající kupní šilink,
avšak 726 zl. 15¾ kr. má – kromě výše uvedených, na statku váznoucích dědických podílů –
do konce lhůty D. J. (sv. Jana?) složit v hotovosti. Dále je povinen, on sám nebo jeho právní nástupce,
jakmile nastoupí a převezme výše otevřený Au-mlýn, bez přerušení zachovávat a plnit následující body, a sice:
K tomuto Au-mlýnu náleží následující nemovitý majetek – pole:
(následuje výčet pozemků dle tratí, čísel a výměr; překládám shrnutím, číselné údaje ponechávám v původní podobě)
V IV. trati Za Stodolama, parcela č. 21
V. u Laukách
VI. nad Mlejnem
Celkem: 63 měřic 16¾ měřičního listu
Dále zahrady:
V. trať u Laukách, parcela č. 65
VI. nad Mlejnem
Celkem: 1 měřice 23¾ měřičního listu
Kupující je sice oprávněn tyto pozemky užívat podle svého nejlepšího uvážení, avšak je zavázán k následujícím povinnostem:
Fol. 159v
Je povinen z zimního i letního obilí odvádět obvyklou dávku (desátek),
stejně jako všichni ostatní předchůdci, a vrchnosti řádně odvádět příslušný průchodní poplatek. Dále mu náleží
seno a otava (grumet) z vrchnostenského rybníka Teichttham avšak proti tomu bude každoročně odvádět 7 zl. do vrchnostenských rent.
5) Kupujícímu a budoucím držitelům tohoto Aumühle je dovoleno na vlastní píci chovat:
4 dojnice,
2 telata,
2 nebo 3 kusy sviní na chov,
a celkem 20 odstavených selat,
avšak nic více, a to pod hrozbou konfiskace přebývajícího nad povolený stav.
6) Kupující a budoucí vlastníci tohoto mlýna jsou povinni ihned od převzetí, tedy od 1. září 1789, trvale a bez přerušení odvádět sedmdesát dva zlatých (72 zl.) do klášterních důchodů (rent) panství Durchlaß, a dále také dvě stě čtyřicet čtyři měřice pšenice(243–244 Mz, podle místní míry) ve čtyřech čtvrtletních dávkách. K zajištění této povinnosti je kupující povinen již při převzetí zapsat uvedený mlýn jako zástavu v nejlepší právní formě řádného dluhopisu.
7) Kupující je povinen udržovat tento Au-mlýn a veškeré mlýnské dílo v dobrém a provozuschopném stavu, a to na vlastní náklady, a vše potřebné sám obstarávat a opravovat.
8)Pokud by tento mlýn krátké či delší době, a nikoli vlivem stáří, nýbrž požárem (čehož Bůh uchovej) musel být zcela znovu vystavěn, nepřispěje na tuto stavbu ze strany chvalně hodného klášterního stiftu ničím více, než že mu z vrchnostenských lesů bude za běžnou cenu poskytnuto nezbytné stavební dříví. Naproti tomu mu bude každoročně zdarma dovoleno odebrat si 6 kusů z vrchnostenského lesa u Bílého potoka, spolu s potřebnými otěrovými pruty, a to bezplatně.
9) Protože dříve z rybníka ležícího nad mlýnem byla potřebná voda v případě nutnosti částečně vedena na jmenovaný mlýn, avšak nyní z důvodu přílišného zanesení bahnem tento rybník vysychá, bylo na základě opakované a naléhavé žádosti poručníka sirotků po Ferdinandu Bieglerovi, ctihodného Antona Haaba, mistra mlynáře v Seleticích, z vrchnostenské milosti každoročně povoleno, avšak jen po dobu, kdy rybník zůstane suchý, čtyřicet zlatých (40 zl.) jako srážka z výše uvedeného ročního úroku,
a to formou prominutí (odpisu). Za další podmínky, že kupující bude pod vlastní odpovědností dohlížet, aby ani mlynářští hosté ani jeho vlastní lidé, nezanášeli ucpávkami či vrtáním stavidla (čepní dům). Pokud by však byl tento rybník
opět naplněn vodou a za takto změněných okolností byla potřebná voda opět vedena na mlýn v případě nouze, pak…
Fol. 160r
v takovém případě má být u tohoto rybníka zřízen kohout (regulační zařízení), kterým bude stanoveno, do jaké výše smí být voda zadržována a to z toho důvodu, aby mlynář nebránil růstu ryb a neodváděl ani nevypouštěl vodu nadměrně.
10) Kupující, jakož i jeho nástupci, jsou povinni zachovávat slad (malt) a z každé celé várky:
odvést ½ vědra piva, nebo místo toho
za jednu celou várku zaplatit 1 zl. nápojné,
a z ¾ várky odvést 45 kr.,
a to jak z vrchnostenského sladovnictví pro chvalně hodný klášterní stift, tak i pro durchlaßské nutné potřeby,
dále také pro mayerhofské lidi zde i v Ratiškovicích, spolu se všemi deputátníky,
z jakéhokoli důvodu…
11) Dodávky obilí, které si mlynář sám namele, a které jsou určeny pro Aumühle, mají být i nadále odváděny stejným způsobem, a to následovně: Z 1 měřice pšenice (měřeno zarovnanou mírou) v různých stupních mletí, jako je krupice, bílá mouka, jemná mouka a malé množství tmavé mouky, připadá: z 1 měřice: 2 osminy odpadu. z otrub: 2 ¼ osminy. z 30 měřic zrna, poskytnutých předem jako záloha, se trvale odvádí: 10 měřic chlebové mouky ,26 měřic + 4 osminy
, tmavá mouka: 3 + 4 osminy , otruby: 9 + 3 osminy z 1 měřice předního ječmene:
krupky pro čeleď pro klášter hrubě mleté pohanské kaše přední oves nebo šrot ječmen na šrot To vše musí být suché, měřené správnou a poctivou mírou, jak je obvyklé, nikoli však prosévané sítem.
12) Kupci je dovoleno od všech hostů mlýna vybírat místně obvyklou míru, ve správném množství a druhu; od cizích (zákazníků) smí podle zvyklosti požadovat tzv. mlýnské spropitné (pitné) bez srážek.
Od poddaných však, kteří mají vůči cizím mlýnským hostům jen přednostní právo, nesmí být při mletí odebráno více než 1/20, a to pouze tehdy, když si mlýnský pomocník mele sám. Pokud se však poddaný mlynář podílí na sypání (obilí), smí se odebrat jen 1/30.
13) Ze strany milostivé vrchnosti je kupci i budoucím držitelům navždy prominuto jakékoli jiné zatížení kromě ročního úroku 42 zlatých, a to po dobu, kdy zůstane rybník suchý, po uplynutí výše uvedených 40 let za 32 zlatých, dále povinnost dodat 240 měřic zrna a 34 měřic pšenice. Na žádný další odkaz či zůstatek se do budoucna čekat nebude. Co však připadne v budoucnu na císařsko-královské dávky a zemské poplatky, zůstává zachováno, jelikož se jedná o zásobovací mlýn.
Fol. 160v
I když by byl mlýn zničen, podle zeměpanské míry se má odvádět: mouka 7 krejcarů za jednotku,
a jak by mohly kdykoli vzniknout nároky. Tuto povinnost musí kupec bezpodmínečně nést, neboť od zemských dávek nemůže být nikdo osvobozen.
13) Kupci a budoucí vlastníci musí dále zajistit přívod: další povinnost drcení obilí,přípravu sladu, výrobu krup / kaše, na každých 6 sudů po 40 krejcarech, dohromady tedy 20 zlatých, z nichž plyne roční renta. Mlýnský kámen si však musí opatřit sám. Dále zůstávají v platnosti staré i nové práce a povinnosti, jak byly vždy pojmenovány, musí je provádět na vlastní náklady, zajistit potřebný materiál a udržovat mlýnský náhon dle potřeby tak, aby ani louka, ani rybník neutrpěly škodu, za niž by nesl odpovědnost. Pokud by se však stalo, že by kupec nebo budoucí vlastník tohoto mlýna nemohl mlít z důvodu nehody způsobené jezem nebo jinou vodní stavbou, pak se do doby, než bude závada odstraněna, nebude požadovat náhrada, a to podle stavu věci.
15) Kupec není oprávněn, pod pokutou 6 říšských tolarů, lovit ryby nebo raky v mlýnských struhách,
ani se svévolně zdržovat v lesích, u rybníků, na loukách a polích vrchnosti, ani lovit či střílet zvěř jakéhokoli druhu. Stejně tak jeho lidem není dovoleno takové činy vykonávat, a to pod stejnou pokutou. Naopak mlynáři se nezakazuje, v rozsahu, kam sahá vrchnostenské právo, vykonávat drobný rybolov pod mlýnem.
16) Kupec i všichni jeho nástupci jsou povinni zachovávat jedinou spasitelnou katolickou víru, a spolu se svými lidmi se zdržet:
klení,
nadávání,
rouhání proti Bohu,
a jiných nemravných skutků, které jsou zakázány Bohem i vrchností.
Mají se chovat tak, jak se sluší a patří na poctivého mlynáře.
Mlýnské hosty má obsluhovat řádně a nesmí si stěžovat na poplatek, ani jim brát více, než je obvyklé, pod pokutou 20 říšských tolarů, ani jim jakkoli škodit prostřednictvím své čeledi, ale spokojit se s obvyklým výdělkem.
17) Kupec i budoucí vlastníci zůstávají pod klášterní vrchností, jurisdikcí a pravomocí, a nejsou vyňati z poddanství.
Protože je však tento mlýn nyní jeho vlastním majetkem, platí, že pokud by jej:
nezletilý Josef Biegler nemohl převzít,
nebo by byl prodán,
či převeden do jiných rukou jakýmkoli způsobem,
pak:
Fol. 161r
Pokud by měl být mlýn jakýmkoli způsobem převeden, klášter si vyhrazuje:
že bez jeho vědomí a souhlasu nesmí být prodán ani převeden žádným způsobem,
že klášter má předkupní právo za cenu, za kterou jej kupec skutečně hodlá prodat.
Pokud by však klášter mlýn za tuto cenu nechtěl koupit a byl by prodán jinému kupci,
pak je prodávající povinen z každého zlatého kupní ceny odvést 3 krejcary jako odúmrť (poplatek) do klášterní pokladny.
Tato renta musí být zaplacena současně se schválením kupní smlouvy.
Totéž platí i tehdy, pokud by mlýn:
přešel na ženské potomky,
byl prodán se souhlasem vrchnosti cizím nebo postranním příbuzným,
nebo by došlo k jakékoli jiné změně vlastnictví.
Ze zmíněného poplatku se dále hradí:
kolkové a úřední poplatky,
1 tolar 10 krejcarů + 1 krejcar,
a za vyhotovení kupní listiny 1 zlatý.
18.
Kupci se povoluje úrodné i neúrodné obdělávání polí. Je dovoleno osazovat břehy a vodní plochy zelení až k hranicím vrchnostenského území, avšak takovým způsobem, aby při jarním tání ledové kry nebránily odtoku vody, nýbrž aby se tím zpevňovaly břehy.
Vše má být vykonáváno věrně a bez újmy.
Na důkaz toho byl tento kupní kontrakt vyhotoven ve dvou stejnopisech, řádně potvrzených svědky;
jeden výtisk byl uložen u vrchnostenského sirotčího úřadu, druhý předán kupci Antonovi Schneiderovi.
Dáno dne 8. ledna 1790.
(následují podpisy a pečeti)
Narcissus Hauer, převor
Hieronymus Gratzer, představený konventu
Anton Schneider, kupec
Fol. 161v
Nový kontrakt – Joseph Biegler
Nyní následuje řádný a právně platný kupní kontrakt, uzavřený dnešního dne mezi:
Antonem Schneiderem jako prodávajícím
Josephem Bieglerem jako kupujícím
ohledně Dolního (Durchlasser) mlýna u Au,
a byl sjednán následovně:
Za prvé
Jmenovaný Anton Schneider prodává na dobu 12 let, formou emfyteutického (dědičně-nájemního) držení za úplatu, za cenu 3 500 zlatých rýnských, Dolní mlýn u Au se všemi k němu náležejícími:
budovami,
poli,
a veškerým provozuschopným zařízením,
a to konkrétně:
Mlýnské zařízení
4 mlýnské chody
1 kašový (krupný) chod, každý se 2 čepy a 6 obručemi
Stroje a nářadí
železné kladivo
2 truhly na krupky
1 truhla na šrot se 3 přihrádkami
4 pytlové truhly
4 zásobní truhly
15 mlýnských pytlů
4 pytle
1 truhla na krupici
1 krupný mlýn
5 krupných sít
3 čističky
2 ruční pily
2 železná kladiva
2 měděné nástroje
4 klíny
2 dvojhroty
1 velká a 1 malá páčidla
4 běhouny
1 kamenný podklad
4 podlahové kameny
1 dřevěný násyp
3 zásobní kamenné obruče
4 žlaby
1 cejchovaná měřice
1 čtvrtměřice
1 měrná nádoba
1 moučný truhlík se 3 přihrádkami
2 válce
1 velká pila na dřevo
1 síto na pšenici
1 váleček
1 zásobník na pšenici
1 mýtná truhla
Kupní cena
Joseph Biegler zaplatil za tento mlýn 6 100 zlatých rýnských jako kupní cenu.
Tímto jej nabývá jako vlastník, takže s mlýnem může nakládat jako vlastník,
avšak zůstává vázán všemi povinnostmi, které se k tomuto mlýnu vztahují
Níže jsou uváděny mimo jiné vypisy z matrik mlynářu na Aumühle a dále doložené události na Aumühle
Bartholomäus Gartner (Gardner, Garttner)
rk., Müller in Aumühle
* vor 1632
oo ... mit Katharina NN-Gartner, * vor 1634.
Lebensphasen von Bartholomäus Gartner:
von gen. 1652 bis 1656 als Müller in Bonitz.
gen. 1657 als Müller in Znaim.
seit 1657 Müller in Aumühle.
Na mlýně min do roku 1665
Zacharias Reichel (Aumilner, Bohaty, Raychel, Reichl, Reycher)
rk. müller
* (err) 1651
† 17.12.1714 in Aumühle, b 17.12.1714 in Zerotitz, Friedhof Zerotitz
oo 1/1 ... mit Regina NN-Reichel, * (err) 1665, † 09.11.1691 in Aumühle.
oo 2/1 ... mit Judith NN-Reichel, * (err) 1667, † 30.09.1740 in Wainitz.
Kinder mit Regina NN-Reichel:
1) Anna Maria Reichel, rk.
* 10.03.1688 in Aumühle
2) NN Reichel, rk.
* (err) 21.10.1691 in Aumühle, † 21.10.1691 in Aumühle
Kinder mit Judith NN-Reichel:
1) Dorothea Reichel, rk.
* 30.01.1693 in Aumühle, † 01.02.1693 in Aumühle
2) Maria Rosina Reichel, rk.
* 18.12.1693 in Aumühle, † 11.04.1705 in Aumühle
3) Josef Reichel, rk.
* 21.01.1696 in Aumühle, † 05.09.1709 in Aumühle
4) Thomas Reichel, rk.
* 16.12.1697 in Aumühle, † vor 1699
5) Thomas Reichel (Raichel, Reichl), rk., Müller in Wainitz
* 28.02.1699 in Aumühle, † 04.07.1772 in Wainitz, Nr. 54
oo 1/1 27.04.1723 in Hosterlitz mit Rosina Teichtmann, rk..
oo 2/1 16.05.1745 in Znaim mit Theresia (Maria Theresia) Judmann, rk..
6) Elisabeth Reichel, rk.
* 30.11.1699 in Aumühle
7) Susanna Reichel, rk.
* 05.02.1702 in Aumühle, † 12.12.1704 in Aumühle
8) Johann Josef Reichel, rk.
* 05.03.1704 in Aumühle
9) Georg Reichel, rk.
* 06.02.1706 in Aumühle, † 26.12.1751 in Aumühle
10) Franz Anton Reichel, rk.
* 09.06.1708 in Aumühle, † 31.03.1730 in Aumühle
11) Martin Josef Reichel, rk.
* 13.02.1710 in Aumühle, † 18.06.1732 in Aumühle
12) Susanna Reichel, rk.
* 07.01.1712 in Aumühle
13) Andreas Reichel, rk.
* 26.10.1714 in Aumühle
Měli s drujou manželkou na Aumühle 13 dětí, kdy se dožilo dospělosti pouze 8 dětí, na mlýne zemřeli 4 z nich naposledy George Reichl (6.2.1706 Aumühle-26.12.1757 Aumühle) Syn Thomas Reichl (28.2.1699 Aumühle – 4.7.1772 ve Vitonicích) zde
byl mlýnářem na Vitonickém mlýně, jeho synové Josef Reichl pak mlýnářem ve Vitonicích a Mathias Reichl v Domčicích.
Franz Klamert (Klammer)
rk.
* (err) 1692 in Grätz
† 05.04.1752 in Aumühle, b 05.04.1752 in Zerotitz
oo 1/1 09.11.1717 in Zerotitz mit Polexina Nitsch, * 13.05.1698 in Selletitz, † 21.07.1735 in Aumühle.
Trauzeuge: Martin Anton Kalivoda (Kaliwoda, Kalvoda, Kalwoda), * (err) 1678 in Deutsch Brod
oo 2/1 01.11.1737 in Znaim mit Anna Maria Koranda, * (err) 1711, † 20.11.1769 in Selletitz.
Notizen zu Franz Klamert:
Sohn von +Friedrich Klamert ex Cretz.
Kinder mit Polexina Nitsch:
1) Johann Franz Klamert (Klamerth), rk., Müller in Selletitz
* 02.10.1718 in Selletitz, † 29.07.1780 in Domschitz, Nr. 1
oo 25.07.1741 in Zerotitz mit Anna Maria Walter, rk..
2) Theresia Klamert, rk.
* 12.09.1720 in Selletitz, † 02.06.1724 in Selletitz
3) Maria Theresia Klamert, rk.
* 28.01.1725 in Selletitz
4) Ignaz Anton Klamert, rk.
* 24.06.1727 in Selletitz, † 23.01.1728 in Selletitz
5) Ignaz (Anton Ignaz) Klamert, rk.
* 25.01.1729 in Selletitz, † 24.11.1767 in Aumühle
oo 1/2 13.05.1755 in Zerotitz mit Anna Maria Bezruczka, rk..
6) Prosper Klamert (Klamerth, Klammert), rk.
* 17.06.1731 in Selletitz
oo 03.08.1756 in Zerotitz mit Anna Maria Zazimal, rk..
7) Franz Josef Klamert, rk., Inwohner in Selletitz
* 08.12.1733 in Selletitz
oo 24.01.1758 in Zerotitz mit Anna Katharina Zazimal, rk..
Kinder mit Anna Maria Koranda:
1) Katharina Klamert, rk.
* 15.09.1737 in Aumühle, † 04.10.1737 in Aumühle
2) Anna Katharina Klamert, rk.
* 26.12.1738 in Aumühle, † 04.10.1742 in Aumühle
3) Johann Jakob Klamert, rk.
* 07.1741 in Aumühle
4) Viktoria Klamert, rk.
* 26.10.1743 in Aumühle
5) Katharina Klamert, rk.
* 18.04.1746 in Aumühle, † 30.10.1762 in Selletitz
6) Maria Theresia Klamert, rk.
* 18.04.1746 in Aumühle, † 16.02.1747 in Aumühle
Johann Franz Klamert (Klamerth)
rk., Müller in Selletitz
* 02.10.1718 in Selletitz, ~ 02.10.1718 in Zerotitz
† 29.07.1780 in Domschitz, Nr. 1, b 29.07.1780 in Zerotitz, Friedhof Selletitz
Vater: Franz Klamert (Klammer)
Mutter: Polexina Nitsch
oo 25.07.1741 in Zerotitz mit Anna Maria Walter.
Lebensphasen von Johann Franz Klamert:
Müller in Selletitz.
Müller in Aumühle.
Müller in Domschitz.
Kinder:
1) Franz Karl Johann Klamert, rk.
* 01.11.1741 in Selletitz, † 27.08.1748 in Selletitz
2) Anna Barbara Klamert, rk.
* 02.11.1743 in Selletitz
3) Anna Klara Klamert, rk.
* 01.08.1746 in Selletitz, † 28.06.1747 in Selletitz
4) Heinrich Klamert, rk.
* 01.07.1748 in Selletitz, † 18.05.1772 in Durchlaß, Nr. 47 (Aumühle)
oo ... mit Franziska NN-Klamert-Kwitek, rk..
5) Josef Konstantin Klamert (Klammert), rk., Wirt in Korab
* 18.02.1752 in Selletitz
oo 31.10.1779 in Zerotitz mit Elisabeth Wirgler, rk..
6) Franz Benedikt Klamert, rk.
* 03.08.1754 in Aumühle
7) Mathias Klamert, rk.
* 19.09.1759 in Aumühle, † 30.09.1759 in Aumühle
PN = 25702
Verbundene Personen:
Trauzeuge von: oo 1/2 13.05.1755 in Zerotitz (Ignaz (Anton Ignaz) Klamert mit Anna Maria Bezruczka)
1763-1787 Dle I. vojenského mapování býval nad mlýnem Vrchtostenský rybník ze kterého byl dále napájen mlýnský potok vedoucí k Louckému mlýnu a dále do Kyjovického velkého rybníku, který byl mezi Kyjovicemi a Žeroticemi, následně se
vléval do Jevišovky. Tyto dva rybníky museli zaniknout do roku 1824, kdy dle II. voj mapování již rybníky chybí a tok řeky Jevišovky byl změněn a odkloněn od obce Žerotice. Zbytky Vrchnostenského rybníku v Tvořihrázi byly ještě patrné ve 20
letech 20 století, kdy zde byl mokřad, který byl v této době vysušen, zbourány hráze a z rybníka vzniklo pole. Obrysy rybníka jsou ale stále v krajině patrné.
Ferdinand Biegler (Bigler, Pigler)
rk., Müllermeister in Durchlaß-Aumühle
* (err) 1741
† vor 1802
oo ... mit Theresia NN-Biegler, * (err) 1737, † 06.02.1785 in Durchlaß-Aumühle, Nr. 47.
Lebensphasen von Ferdinand Biegler:
Müllermeister in Selletitz.
Müllermeister in Durchlaß-Aumühle.
Kinder:
1) Johann Biegler, rk.
* (err) 1771, † 11.06.1774 in Selletitz, Nr. 53
2) Anton Nepomuk Biegler, rk.
* 22.05.1773 in Selletitz, Nr. 53
3) Theresia Biegler, rk.
* 07.10.1775 in Selletitz, Nr. 53
4) Josef Biegler, rk., Müller in Durchlaß-Aumühle
* 06.03.1778 in Selletitz, Nr. 53
oo 1/2 02.03.1802 in Durchlaß mit Anna Kulitza, rk..
5) Johann Biegler, rk.
* 04.1781 in Selletitz, Nr. 53
Josef Biegler
rk., Müller in Durchlaß-Aumühle
* 06.03.1778 in Selletitz, Nr. 53, ~ 06.03.1778 in Zerotitz
Vater: Ferdinand Biegler (Bigler, Pigler)
Mutter: Theresia NN-Biegler
oo 1/2 02.03.1802 in Durchlaß mit Anna Kulitza.
Paten von Josef Biegler:
1) Franz Knoll (Knil, Knili, Knill, Knily, Knüll, Knülly, Knyll), * (err) 1717.
2) Theresia NN-Knil, * vor 1742.
Kind:
Josef Biegler
rk., Müllermeister in Bonitz
* 23.01.1803 in Durchlaß-Aumühle, Nr. 67, ~ 23.01.1803 in Zerotitz
† 27.01.1835 in Bonitz, Nr. 2 (Entzündung des Gehirns), b 29.01.1835 in Proßmeritz
Vater: Josef Biegler
Mutter: Anna Kulitza
oo 26.01.1825 in Bonitz mit Magdalena Fritz, * 01.07.1807 in Bonitz, Nr. 2.
Kinder:
1) Maria Biegler, rk.
* 23.10.1826 in Bonitz, Nr. 2, † 01.12.1826 in Bonitz, Nr. 1
2) Franziska Johann Magdalena Biegler, rk.
* 25.03.1829 in Bonitz, Nr. 2
3) Karolina Biegler, rk.
* 19.08.1831 in Bonitz, Nr. 2, † 01.02.1832 in Bonitz, Nr. 1
4) Magdalena Biegler, rk.
* 15.05.1833 in Bonitz, Nr. 2, † 18.02.1834 in Bonitz, Nr. 2
