Ve mlýně se ušetři hry na housle.
(německé přísloví)

Dolní, Loucký mlýn; Aumühle

Dolní, Loucký mlýn; Aumühle
67
47
Tvořihráz
671 34
Znojmo
Tvořihráz
48° 55' 16.8'', 16° 9' 16.8''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
První zmínka o mlýnu je druhá třetina 15. století, Budova mlýna z konce 16 století, následné přestavby větší kolem roku 1800, 2000. Technologie a vybavení mlýna kolem roku 1930, většina strojů zachována.
Samota
Jevišovka
přístupný po domluvě

Historie mlýna obsahuje událost z období:

K mlýnu je zmiňováno Dominikánském klášterem  emfyteuticky právo dědičné na mlýn, je možné že dle tohoto práva  byl  mlýn  již v prvopočátku vybudován při německé kolonizaci Čech Němci 13-14 století, kdy k této  kolonizaci je toto právo historicky vázáno a bylo zrušeno až Novověkem po roce 1790.

1478 První písemná  zmínka o mlýnech v Tvořihrázi   - Brikcí z Lilče a z Tvořihráze prodává Tvořihráz a pustou ves Psáry panoši Markovi mladšímu z Bučic a jeho potomkům 1478 Uvádí se sde prodej ves Tvozigraz s Ztvrzí s Dvorem a ves pustu Psáry s dvorem, s lidmi platnými a neplatnými s poli oranými a neoranými s loukami, s rybníky s vodami tekutými a stojatými, stromohrady (stromořadími), s Horním právem (Vinohrady), s lesy, s mlýny, s pastvinami, sady, S Horami a s doly (popis k vinohradům). Mlýny byl historicky dva a to dolní a horní.

1510 Dominikáni od rytíře Václava z Bučic (de Bauschitz) koupili vesnici a dvorec Tvořihráz,  jak annály klášterní piši Stvozebraze nebo (Durlo) , jakož i opuštěnou ves Psáry, ležící v bezprostřední blízkosti, za 1100 kremnických zlatých, obnos na tehdejší časy zajisté významný. Dosáhl také,že koupě ta jakož koupě Křídloviček z r. 1503 byla králem Vladislavem schválena a obě nemovitosti klášteru sv. Kříže připsány s tou výslovnou klausuli, že žádný budoucí superior kláštera nesmí z tohoto klášterního zboží ničeho zciziti, ani darovati, ani vyměniti bez výslovného královského svolení. (Tato klausule! byla později císařem Rudolfem II. a cís. Ferdinandem II. znova nařízenaa potvrzena.) Stalo se tak zajisté proto, aby se předešlo ochuzení kláštera a špatnému hospodaření s církevním jměním. Na základě této klauzule byl později mlýn několikrát dominikánum vrácen.

(Paměti dominikánského kláštera sv. Kříže ve Znojmě, 1931)

 

 

Události
  • Významná osobnost či událost spojená s mlýnem

1555-1558 vyhořel Dominikánský Klášter ve Znojme a z tohoto důvodu museli být rozprodány některé pozemky. Pro neutěšené poměry a strastiplné doby, za nichž klášter sv. Kříže tak tak živořil, nelze se diviti, že převor Wolfgang Gembs, který po druhé r. 1558 ustanoven byl převorem, měl na růžích ustláno. Aby alespoň ještě větší nouzi odpomohl, byl nucen odprodati  pozemky ve Tvořihrázi, na kterém jakýsi Urban Rokich z Aberadorfu, bratr pána na Žeroticích, postavil mlýn (Zrekonstruoval ?), který dosud stoji a jmenuje e „Aumiihle". 
 (Paměti dominikánského kláštera sv. Kříže ve Znojmě, 1931) 

Jiří (Jíra) Roubák (cca 1559–1565) kupuje mlýn od Urbana Rokity(Ratiš) (šlechtice ze Žerotic, Rokitův mlýn, zřejmě vyplácí sourozence Markéty Ratišové). za 303 zlatých Ve Smlouvě 1559 se píše, že tzv. mlynářský úrok je vyměřen jak od nepaměti placen Dominikánskému klášteru, později se na něj DK odkazuje,  Jiří Roubák dluží  částku 303 zlatých a půjčuje si od Eliáše z Domčic podaný Březnických z Náchoda a na Dunajovicích  ( 107 zlatých) a zbytek asi někde jinde. Stává se emfyteutickým (dědičným) nájemcem pod dominikány. jako od nepaměti.

Kolem roku 1565 (?) Jiří umírá  mlýn kupuje Ambrož Moravec  (?) za 1000 zl od Urbana Ratiše a bere si Markétu a následně umírá

Kolem roku 1567 (?) Si bere Markéta Ratišová Janka z Tvořihráze 

1569 Janek Umírá

1569-72 Na tomto mlýně 3 roky žila po smrti manžela mlynářka Markéta, vdova po mlynáři Jankovi, za kteroužto dobu mlýn zpustl a část starého vinohradu prodala, načež pro velké neřády a cizoložství musela z mlýna odejít. 

1572 Protože se dlouho nenašel nikdo, kdo by mlýn dokázal koupit, aby zabránil dalším škodám, vyplatil á Fridrich z Náchoda, řečenému Urbanu Ratichovi zbývajících 378 kop grošů  (je otázka zda se nemluví poutze o dluhu Urban Ratiš už mohl být po smrti) a další věřitelům Dále vyplýcí sirotky Annu, Jonáše, Jana a další.

1594 Spor mezi Janem z Náchoda, držitelem Dolního mlýna v Tvořihrázi a Janem, sirotkem (synem Markéty) bývalého majitele Dolního mlýna o užitky z luk náležejících mlýnu překlad u ostatní historie (Zřejmě se jednalo o spor mezi nájemci Tvořihráze (Hynek z Valdštejna  a Březnickými.

Překlad události

O Prava pamietná budoucým na dolní Mlejn pod Tvořihrází, Zadržení téhož statku B. Mi. pane Březnického Léta 1594

Týž Ambrož mlýnař měl za manželku Markétu matku sirotků, jejich otec byl Jira Raubák,jmenovali se Jonaš a Anna On koupil si Mlýn Tvořihrazský od Urbana Rokity (Ratiše). Po smrti tohoto Ambrože provdala se tato vdova za nějakého Jana mlýnáře (Janka z Tvořihráze), kterého také přečkala. A vdova na tomto Mlýně byla ještě nějaký čas, následně byla vyplacena z tohoto mlýna od pana Březnického z Náchoda, který se toho mlýna se všemi užitky ujal, se sady, loukami, poli a vinohrady, které také od nich odprodané byli a se vším tím co od starodávna k tomuto mlýnu naleželo, A sirotka Jonaše ještě malého na učení dal, až když k letům přišel a se oženil, odvedl převedl Pan Dunajovský Mlýn a Louky které k tomu mlýnu naleželi ke dvorů Dunajovickému , a je rok co rok užíval, až se potom Tvořihráz panu Březnickému dostala (rozepře - byla od kláštera pronajata Hynku z Valdštejnai), Tyto louky však ke mlýnu Tvořihrazskému naleží jakožto Tvořihrazského Gruntu panu Frydrychowi z Nachoda Březnickému nikoliv pronajat od správce Tvořihráze. Následně se to řešilo kdy se když k Jíra Štylan (správce) nakázal Panu Březnickému trávy pobrat, a sušil ji na drážkach (jméno trati v Tvořihrázy), pan Jan Nachoda usiloval o navrácení. Následovala rozepře kdy ve sporu byl konec, jelikož se našlo, že ty louky ke mlýnů naleží a to od velebného kněze Mathauše, Martina Převora Klaštera Sv. Křiže v městě Znojmo, Dovoleno bylo, aby Pan Jan Z Nachoda, tento Mlýn (však pod podmínkou toliko starodávných povinností a plateb a obyčejů) od Martina Aincha (převor) poddaného Klaštera, a držitele toho času téhož mlýna, koupit mohl, však za takových plateb a povinnosti a Důchodů B. Pana Brniczkého toho času podle smlouvy učiněné a ujednáno. (oficiální přepis schválený klášterem (eufeminické právo) i když už od roku 1572 byl mlýn vyplacen)

 

1594 převor Martianus de Vinglenova převor znoj. Dominikánů prodal dolní (Loucký mlýn) v Tvořihrázi Beldřichovi Březnickému z Náchoda za roční plat, v této době byl již mlýn skoupen domynikání věc posvěcují,  mimo jiné mu patřily  v Horních Dunajovice, Domčice a Kyjovice, (je zde odkaz že mlýn měl být  přiřazen k panskému  dvoru v  Dunajovicích a následně pod dvůt Kyjovicích + Bonitz (Bohunice), včetně některých pozemků k nim náležejících ?). Dalším majitelem měl Petr Vok Březnický z Náchoda a následně  Jiří Březnický z Náchoda, Jaroslaw Buchwald z Náchoda

 

 

 

 

1597 (kolem ?)  Byl postaven nový  mlýn mimo základy starého mlýniště ( Dominikáni si nárokovali, až astronomickou částku 3000 (Toto bylo později až roku 1621) zlatých, jako škodu jim vzniklou , dle popisu byly posteveny i obytná část a stáje

 

1600 (Kolem tohoto roku) Sídlil na mlýně Aumühle poblíž Tvořihráze vůdce protestantů z Žerotic, Jevišovic, Tvořihráze a Kyjovic . V této době byli  katoličtí kněží vyhnáni  z kostela v Žeroticích a tento zpustošen a zničen.  Roztroušení katolíci z celého okolí se schazeli v Kyjovicích k bohoslužbě a tam si vystavěli kostelík ke cti sv. Bartoloměje, tento kostelík byl od těchto nekatolíků zpustošen. Protestanti s jejich vůdcem obnovili kostel v Žeroticích a tam konali své bohoslužby. Tento vůdce byl na základě cisařského nařízení z roku 1613 spolu se svými lidmi vykázán z Čech. Podle německé Wiki byly Hutterité v Žeroticích už od roku 1560. 

 

1606 Dopis převora Stalhofera (dominikáni) v pladbách uvádí 45 zl ročně(25 a20 zl)? není placeno

Datum: 9. března 1606 Odesílatel: Kněz Dominicus Stolhoffer z Vielspurgu, doktor Písma svatého, vikar a převor kláštera sv. Kříže ve Znojmě.

„Své modlitby Vám vzkazuji, urozený pane a obzvláště drahý synu a příteli. Srdečně Vám přeji zdraví a vše dobré.

Již dříve jsem Vám psal dopis, ve kterém jsem Vás prosil, aby mezi námi zůstalo zachováno dobré přátelství, ačkoliv jste již pět let dlužen úrok (nájem) z mlýna mně i mému konventu. Prosím, abyste tento dluh vyrovnal, a předešlo se tak dalším potížím.

Protože se naskytla příležitost Vám znovu napsat – jak se dozvíte z přiloženého dopisu od Jeho Milosti pana Löwena – prosím Vás, abyste na mě neuvaloval takové nepříjemnosti. Jak jsem již psal, prosím Vás, abyste zůstal mým dobrým přítelem a uspokojil mě i můj konvent odevzdáním peněz, který velmi naléhavě potřebuji.

Stejně tak Vám oznamuji, že o nejbližším svatém Jiří (24. dubna) bude splátka pro můj konvent za mlýn činit 25 zlatých a o Vánocích opět 20 zlatých. Doufám v Pána, že mě s tím nebudete zdržovat.

Tímto budiž milost Boží s námi. Dáno 9. března 1606.“

1607  Jednání o činži náležející dominikánskému klášteru ve Znojmě z Dolního tvořihrázského mlýna Petra Voka z Náchoda a na Žeroticích (činže nejsou placené)

1607 Byla uzavřena smírčí smlouva mezi Petrem Vokem z Náchodu a Jeronýmem Paranicenem, převorem Dominikánů kostela u Svatého Kříže ve městě Znojmě „Léta 1601, v pátek na den svatého Bartoloměje, na zámku v Žeroticích, skrze  Maxmiliána Lva z Rožmitálu a na Blatné, rady Jeho Císařského Veličenstva, dále Güntera Goltze z Goltze, Šebestiána Chotěborského, opata v Louce (Klosterbruck), a Jiljího Vranovského z Líšnice na dvoře v Příměticích, jakožto oběma stranami vyžádané a ustanovené prostředníky a přátele, došlo k dobrovolné, přátelské a úplné dohodě.Poté, co mezi stranami vznikly rozepře a spory ohledně dolního mlýna v Tvořihrázi, který pan Petr Vokz Náchoda  drží, a ohledně úroků, robot a dávek náležejících panu převorovi,  výše uvedení prostředníci, se dohodli a přátelsky zprostředkovali toto:

Pan Petr Vok z Náchoda bude z tohoto mlýna povinen odvádět panu převorovi a konventu:

Na svatého Václava: 40 kop grošů
Na svatého Jiří: 40 kop grošů
Za vykrmené prase, dvě slepice a kopu vajec: 3 tolary (rozděleno na 1 zlatý a 15 grošů k sv. Václavu a 1 zlatý a 15 grošů k sv. Jiří).
Za všelijaké z tohoto mlýna náležité roboty, dokud jej bude mít v držení: ročně na svatého Martina 5 zlatých.
Kromě těchto popsaných úroků nebude pan Petr Vok z Náchoda povinen panu převorovi ani jeho konventu, nyní i v budoucnu, žádnými dalšími úroky, robotamii ani povinnostmi.“ (později se na toto ve sporu dominikáni odvolávají s tím, že tato dohoda byla jen a pouze s Petrem Vokem z Náchoda a ne s jeho dědici, jelikož postavil mlýn na cizích pozemcích a tedy mlýn a stavba patří majiteli pozemků tj. Dominikánům)  

 

1610 Byly prodány Kyjovice Zdeňkovi z Hodic (jeden z vůdců stavovského povstání), mlýn byl následně  dále veden pod panství v Žeroticích, ve věci figuroval Jaroslav Buchvald z Náchoda, Jiří z Náchoda a následně Jan mladší Březnický z náchoda s kterým o mlýně bylo jednáno. Od mlýna je v této době již vybudován přítok k ke Kyjovickému velkému Rybníku, později byly ve věci vedeny spory o pozemky a přítoky.

1612-1613  Měly být císařským ediktem vyhnáni Huteriré z mlýna  (Na základě císařské listiny byl Znojemským převorem Dominikánů  Dominikem Stallhoferem,  vykázani novokřtěnci ze Žerotic a Kyjovic). ( k naplení tohoto ediktu zřejmě nedoslo, odešli až 1621)

the Dominican prior Stallhofer to expel the Hutterites from Zierotitz and Gaiwitz, and that this was done (from a manuscript in the Moravian archives in Brno) or there were Anabaptists also at Zerotitz, Garwitz, Jaispitz, and Durchlass, with a leader who had his seat at the Aumühle near Durchlass, but was expelled with his people by imperial orders in 1613.  (GAMEO)

 

1618 Byl mlýn prodán spolu s Žeroticemi Zdeňkovi z Hodic, kdy Žerotice  pro něj zakoupili Anna z Hodic jeho matka rozená Březnická z Náchoda ? Dle dokumentů z MZA měl Zerotice spúolu s mlýnem koupin Johan de Götz od Jiřího z Náchoda, zřejmě předchozí smlouva byla zneplatněna

 

Prameny : Vlastivěda Moravská, okres Znojemský Peřinka František Václav 1904, farní kronika Žerotic, Kronika dominikánského kláštera Znojmo, Global Anabaptist memory, MZA Brno

 

 

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

 

1621 po Bílé hoře Zdeněk z Hodic na zakldě konfiskací nesměl po Bílé hoře držet pozemky (Jednal za něj Jíří Březnický z Náchoda nebo na něj převedeno ?), Ve věci figurují dopisy kde Jiří Březnický měl prodat Žerotice   a Dunajovice a to  rodu von Zinzendorf und Pottendorf a Johann de Götz, který měl manželku tohoto rodu, zřejmě se jednalo o konfiskaci, kterou posvětil Jiří Březnický z Náchoda prodejem ?

1621-1622 Dolní mlýn v Tvořihrázi přechází na dominikánský klášter ve Znojmě (údajně násilné zabrání)

1622 Z dosti nepotvrzených pramenů měl taktéž odejít do ciziny mlýnář Louckého mlýna, dle některých pramenů měl být představený Novokřtěneckého sboru na Aumühle (wolný)

1621 - 1622 Jiří Březnický z Náchoda prodává Dunajovice Johannu von Götze a tento vojenskou silou zabírá i Dolní Tvořihrazský mlýn je otázkou který to byl rok ?, dle některých pramenů toto bylo až roku 1622-25 ??, který si nárokuje k Dunajovickému panství

 

1622 dopis konvetu Panu plukovníkovi von der Goltz, 31. května 1622. Nárok kláštera u Svatého Kříže ve Znojmě.

„Předně, vedle připomenutí čtyřletých nedoplatků [činží] a dobytka, o čemž byl pan plukovník již vyrozuměn dřívějším oznámením z 22. února:

Jedná se o vlastnické purkrechtní právo zmíněného kláštera k Nivskému mlýnu (Kernmüll – pravděpodobně zkomolené Aumühl) pod Průhonem (Tvořihrází). Ten nechal nebožtík pan Petr z Nachoda klášteru k naprosté škodě, proti všem zákazům a se škodlivou změnou vodních toků, vystavět. Tím klášteru jeho dřívější purkrechtní právo a starý mlýn do základů zničil.

Proto podle článku zemského práva platí: Kdo na cizím pozemku proti vůli majitele půdy cokoli postaví nebo zbuduje, to nenáleží jemu, nýbrž tomu, komu náleží pozemek a půda.

Tudíž výše zmíněný pan plukovník von der Goltz nemůže tento mlýn v žádném případě legálně držet, neboť ten nemohl být žádnou jinou vrchností darován ani prodán bez vědomí a svolení zmíněného kláštera.

Pokud si však pan plukovník von der Goltz přeje být řádným držitelem nebo chce zmíněný mlýn užívat, nemůže se tak stát jiným způsobem než tím, že jej od kláštera koupí a zaplatí. Není totiž povinen platit nikomu jinému (protože nikdo jiný než klášter mlýn prodat nesmí). Poté mu bude mlýn na základě purkrechtní spravedlnosti – až se s vrchností vyrovná ohledně všech povinností a dávek – jako zvyklému držiteli půdy zajištěn.

A to se musí stát bez jakéhokoli dalšího odkladu! Jinak klášter přistoupí k tomu, na co má právo (aby mu byl purkrecht navrácen), a to skrze vesnický soud bez jakýchkoli dalších ohledů.

Vždyť tento grunt, vedle jiných statků, klášter za své vlastní peníze koupil již před mnoha sty lety, se všemi požitky, soudní pravomocí a příslušenstvím, a nic z toho nebylo vyjmuto.“

 

1623 František kardinál Dietrichstein jmenoval Dominika Stallhofera v roce 1623 generálním vikářem všech dominikánských klášterů, ale tento za rok po svém jmenování umírá. Nástupcem Stallhoferovým se stal Gregorius Smelius, který byl rovněž podporován biskupem Františkem hrabětem Dietrichsteinem. Za jeho převorátu byl klášteru vrácen mlýn, který si baron Johann de Götze (maršál Císařských vojsk) neprávem  osvojil 1621-1625 ?

(Paměti dominikánského kláštera sv. Kříže ve Znojmě, 1931)

Na mlýně nalezeny v roce 2025 fragmenty gotických kachlí kamen (způsob výroby), které na základě  erbu byly jednoznačně  datovaný r. 1622 - 1645, na erbu je vyobrazená řížská orlice, která drží v pařátech meč a palcát, kdy na hrudi má čtvrcený štít s vyobrazením v 1 a 4 poli  trovrší s třemi symboly nad a ve 2 a 3 poli symbol  lva, (erb je zřejmě habsburký znak v této době). 


1634,1636,1642, 1645 opakovaně Tvořihráz byl zpustošena a vypálena válečným lidem. V této době mlýn je pronajímán různým nájemcům, většinou na 2-3 roky 

Nájemci:

1638 Heinrich Pissa

1639 Kryštof Lojda

1640-1643 Kryštof Franc

1643-1645 Jakub Vomáčka

1647-1650 Jakub Vomáčka

1657-1660 Bartholomäus Gartner 1652-1656 mlynář v Bonitz , Dominikánský klášter ve Znojmě pronajímá Dolní mlýn v Tvořihrázi mlynáři Bartoloměji Gärtnerovi 

1666-1669 Georg Hartwig

1668-1670 mlynář Jakub Omáčka

1670 mlynář Kryštof Neudorf

1683 Byl převorem Znoj. Dominikánů Frant. Christiandelem založen vrchtostenský rybník, který měl být situován nad Louckým mlýnem na náhonu mlýna, zobrazen na I. voj. mapování ma II voj. mapování již chybí. (není jisté zda nebyl zrekonstruván)

1688 Zpráva tvořihrázského mlynáře Zachariáše Reichla o stavu tvořihrázského jezu - jez je ve špatném stavu, následná oprava

1670 - 1691 Zacharias (zvaný Aumilner) a Regina Reichl (dle farních zápisů matrik v Žeroticích)

1691 - 1714 Zacharias a Judith Reichl (znovu se oženil)(dle farních zápisů matrik v Žeroticích)

1695  Obligace Zachariáše Reichla na sirotčí důchody po Baltazarovi Mauserovi, kováři v Tvořihrázi 

1696 Dominikánský klášter ve Znojmě pronajímá dva rybníky v Tvořihrázi mlynáři z Dolního mlýna v Tvořihráz 

1732  převor Dominikus Stehlík, konventuál plzeňský.Na jeho návrh vystavěn byl jez před mostem ve Tvořihráz odkut vedl náhon na Aumuhle 

cca 1715 - 1735 Franz   Klamert s  manželkou Polexina Klamert roz.Nitsch (dcera mlynáře v Želeticích a Bonitz (dnešní Prosiměřice) jejich syn Johan Franz Klamert byl následně mlynářem v Želeticích (dle farních zápisů matrik v Žeroticích)

1735 - 1737 Franz Klamert(dle farních zápisů matrik v Žeroticích)

1737 Franz Klamert s manželkou Anna Maria Klamert roz. Koranda (znovu se oženil)(dle farních zápisů matrik v Žeroticích)

1752 -1767 Ignaz Klamert s manželkou Anna Maria roz, Bezruczka(dle farních zápisů matrik v Žeroticích)

1772 měla být Tvořihráz a Znojmo zasaženo prusko rakouskou válkou

1779  František Bodanský prodává mlýn v Tvořihrázi Janu Škodovi

1780 byl převedeno právo užívání se souhlasem Převora Dominikánského kláštera z uživatele  Johann Schkoda  na Ferdinanda Bieglera (pozemkové knihy Tvořihráz) za 2000 zlatých

1789 bylo převedeno užívání mlýna z Ferdinanda Bieglera na Antona Schneidera (správce osiřelých čtařech dětí Ferdinanda Bieglera, s mlýnem muže nakládat jako s vlatním, ale podmínka možného odkoupení Josefem Bieglerem k čemuž i následně došlo) se se souhlasem představeného Dominikánského kláštera Narcissus Hauera, je zde označováno emfyteutické právo na mlýn ze strany Dominikánského kláštera, Smlouva je poměrně dlouhá a z informací je dáno že rybník Teichhamm u Tvořihráze je již zanesen bahnem a neužíván ni pro mlýn, jsou dána práva a povinnosti mlýnáře vůči DK a povinosti DK vuči mlýnu, jsou přesně daný kolik muže chovat zvířet a kolik sladu musá zachovat a z něj piva odvést a pod. Smlouva přeložena a u historie níže. 

1767 -1802 (zde nepřesné dle pozemkových knich zemřel před rokem 1790) Ferdinand Biegler(Bigler,Pigler) mlynář v Želeticích a Tvořihrázi žena Theresia(dle farních zápisů matrik v Žeroticích, )

kolem roku 1800 měla být Tvořihráz a Žerotice zasažena Napolonskými Válkami, V Tvořihrázi a Žeroticích ubytováno jak ruské pak napoleonské vojsko

v době kolem 1770 až 1820 zrekonstruován mlýn, částečně navezen a zvýšena rozdíl hladin a dále užívána kola na horní vodu cca 5 m - čtyři složení.

1802 - Biegler Josef (st). (RŠ) převeden užívání z Antona schneidera (dle farních zápisů matrik v Žeroticích)(pouze držitel . vlastník DK)

1824 Josef Bügler (dle farních zápisů matrik v Žeroticích)

1832 převedeno užívání z  Biegler Josef (st) na Antonína Bieglera a FranziskaBiegler roz Sonewend

 

 

 

1835 - Biegler Josef (ml)(syn Antona dle farních zápisů matrik v Žeroticích)

1857 zemřel rozmáčknut kolem na Aumuhle  Anton Biegler užívání převedeno na vdovu

1862 Johann Speil a Speil Josefa roz. Haschek

1866  byl mlýn propachtován Leopoldem Bartlem temto předtím měl propachtováné mlýny v Těšeticích a Kyjovicích, 1866 zemřel na Aumühle

1867 na základě děditství po zemřelem Johannu Speilovi a následně roku 1871 manželské smlouvy vkládá se vlastnictví Ludwigu a Josefě Ingerelovi (Josefa rozená Spielová)

1869 - 1904 Ludvík a Josefa Ingerle (dle farních zápisů matrik v Žeroticích)

1876 - v novinách Znaimer Wochenblatt podal Ludvík Ingrle inzerát k prodeji mlýna o 4 složení 

1877 -  Ludvík Ingrle provádí přestavbu a opravu mlýnského  náhonu a jezu v obci Tvořihráz (přepis uveden níže)

1897  znovu v novinách Znaimer Wochenblatt podal Ludvík Ingrle inzerát k prodej zrekonstruovaného i mlýna, s 2 francouskýma kamenama, válcovou stolicí, krupníkem, 

1908.1910  znovu v novinách Znaimer Wochenblatt podal Ludvík Ingrle inzerát k prodeji mlýna

 

1912 - Ludvíka Ingerleho prodal mlýn otci a synovi Josef Nepraš st. a ml. (toto se již týká mých předků a k věci přidáváno vyprávění poslední mlynářky Růženy Veberové roz.Tikovské vnučky Josefa Nepraše)

Josef ml a st. zakoupili mlýn v Tvořihrázi po té co prodali mlýn v obci Těšenově zvaný Trkovský dnes Havlův. Na tomto mlýně žila rodina Neprašů od počátku 19 století. Před tímto na okrese Pelhřimov byli Neprašovi známi od 16 století, jako  mlynářská rodina. Josef Nepraš st. již byl ve věku přes 50 let a na kraj Znojemský si vzpomínal z dob kdy chodil jako tovaryš mlynářského řemesla na zkušenou do světa, zdejší kraj se mu velice líbil. Na několika mlýnech zde i sloužil. Objížděl tedy se synem po kraji s tím, že chtějí zakoupit mlýn. Mimo jiné se dozvěděli o Louckém mlýně v Tvořihrázi, kde žádný z potomků L. Ingrleho neměl na vyplacení mlýna a pozemků ostatních ze sourozenců (snad se mělo jednat o tři sourozence),  jedna z dcer si na to že zůstane na mlýně připravovala. Měla si v této době brát adjunkta z blízkého panství, tento se zde již staral částečně o hospodářství.  Vysadil sad před mlýnem cca 1 hektar a postavil zděný  včelín před mlýnem.   Syn L. Ingrlého udajně se o hospodářství nestaral, a spíše než o mlýn se staral o flintičku a klobouček.  Josef Nepraš st. a jeho synem se  ubytovali v zdejším místním hostinci a dlouho s panem Ingrlem jednali, ale nakonec se nedohodli. O tomto se dozvěděl jeden se sedláku v Tvořihrázi pan Cidllík zvaný Kmotříček, takto měl přezdívku později i jeden z jeho synů  a dlouze do noci je přesvědčoval,  že tento mlýn je pro něj ten pravý. On sám uváděl, že lidé z Tvořihraze musí jezdit až na Bohunický  německý mlýn (nynější Prosimeřice) a jelikož obec Tvořihráz je Česká málo si jich zde váží. Bylo domluveno, že přesvědčí pana L. Ingrleho ke slevě na mlýně a polnostech, což i pan Cidlík učinil a pana Ingrleho přesvědčil. Dále  bylo domluveno, že část rodiny Ingrlů bude na mlýně bydlet na vejmínku, dokud nenajdou bydlení. Na mlýně bydleli několik let a společně se spřátelili a i po té co se Ingrlovi přestěhovali do Německa , tak se  rodiny stýkali až do 80 let 20 století.  Na zakoupení mlýna a následné rekonstrukci bylo zapotřebí větší hotovosti a byl vzat celkem velký dluh na mlýn.

 

1913 - Byl provedena částečná rekonstrukce mlýna a to na základě dodatečného schválení provozu C.k. okresního hejtmanství. Komisionální jednání z 26. května 1913 přepsáno níže v pramenech. U  adaptace se jednalo zejména zvětšení počtu oken a velikosti v mlýnici, zrušení jednoho kola a výměna stávajícího dalšího, umístění vysávačů a čističů obilí na půdě a dále zřízení stavidel u mlýna.

 

Během války byly velmi velké zisky ze sadu před mlýnem. Z větši části z tohoto sadu byl zaplecen celý dluh na mlýně a  v jedné z  budov před mlýnem byla vytvořena sušárna na ovoce, kde se sušili přebytky a následně prodávali. Během války byl zakoupen náhon horního mlýna aby nikdo nemohl zde sobě zřídíti živnost a konkurovat tak v obci jako mlynář. V této době horní mlýn nefungoval ani jako Hamr, ale jeho  vodní dílo ještě existovalo. 

Na počátku války v červenci 1914 je Josef st. (60 let) uváděn tamtéž jako domkař pracující v zemědělství, Antonie vede domácnost, Josef ml. (27) je pěšákem v činné vojenské službě.

V roce 1921 pak je Josef st. (67 let) stále domkařem na č.p. 69 pracujícím v země-dělství, Antonie (62 let) vede domácnost, Josef ml. (34 let) pracuje jako stavební dělník u stavitele Přinosila ve Znojmě. Růžena (26 let) pracuje a je hlášena zřejmě na jiné adrese v Tvořihrázi příp. někde jinde (dá se prověřit).


Co se týče budovy mlýna č.p. 67 a příslušných polností ap., tak tam je od 10. srpna 1912 evidována rodina Tomáše Obořila (44 let) původem ze Stonařova. 1914 mly-nář a zemědělec. Majitelem mlýna je Josef Nepraš.

Údaje z roku 1921 tam uvádí Tomáše Obořila (53 let) stále jako mlynáře a země-dělce, manželka Marie vede domácnost, syn František (24) je zde rovněž mly-nářem a zemědělcem, dvacetiletý syn Hubert pracuje v zemědělství, další syn Jan (18) je mlynářským pomocníkem a desetiletý Karel je mlynářským učněm. 2 dcery (22 a 18 let) pracují v zemědělství – vše zřejmě na pozemcích mlýna?

 

 

Takže první zmínka o „nových“ mlynářích na č.p. 67 jsou pak až sňatky Růženy (únor 1924) a Josefa (říjen 1924).

Zdá se?, že v počátcích zřejmě již/ještě nebyli schopni mlýn rozchodit, dále do-financovat a provozovat.Dlouhodoběji pronajali (možná na 10 let do roku 1922?), z čehož měli nějaký příjem a sami pak pracovali jinde, aby každý pátek přinesli další peníze na obživu rodiny. Z toho pak zřejmě byli schopni splácet nějaký původní úvěr na koupi mlýna. Kdo ví? Plusem byl snad ještě ten ovocný sad a výnosy z něj? Ale že by sám Josef st. pracující v zemědělství pracoval na vla-stních zemědělských plochách přináležícím ke mlýnu není ale moc pravděpo-dobné, na těch totiž hospodaří rodina aktuálního mlynáře Obořila (vč. toho sadu a včelína??!!). P

Josefa ml. se žení s  (Marie Horáková z Tvořihráze – otec čtvrtláník), ženich Růženy, Václav Tikovský byl solidní „par-tie“ a navíc z oboru. I když je v době sňatku uváděn jako „mlynářský invalida“ (možná po zranění z války?), tak řemeslu rozuměl a mlýn prosperoval. Za 2 týdny po sňatku Josef Nepraš st. umírá…

 

1930-1936 Václav Tikovský 

V 30. letech přespal na mlýně  Radola Gajda

Události
  • Významná osobnost či událost spojená s mlýnem
Hospodářský typ mlýna
Smíšený

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Tikovský
  • Bureš
  • Nepraš
  • Ingerle
  • Gartner
  • Biegler
  • Klamert
  • Reichl
  • Bartl
  • Speil
  • Kvitek
  • Bühler
  • Schneider
  • Neudorf
  • Hartwig
  • Vomáčka
  • Omáčka
  • Franc
  • Lojda
  • Pissa

Historie mlýna také obsahuje:


Zobrazit více

Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    částečně adaptován
    05 2012
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
      • předbělohorské období do roku 1620
      • klasicismus do roku 1850
      • moderní 1920 – 1945
      • 1945 – současnost
      zděná
      jednopatrový
      Originál psan německy a je scanován v ikonografii. Ze dne 19. května 1877 komisionální schválení opravy vodního díla překlad




      Pan Ludvík Ingrle mlynář ve Tvořihrázi


      Při předávací komisi, která se konala dne 16. května t.r. v Tvořihrázi, bylo shledáno, že mlýnář Ingerle stav na základě jemu zdejším, úřadem uděleného povolení z 12. srpna 1876, čl 8233, z největších kamenů pevně a trvanlivě zřídil, že "Vorboden" má šířku 2.5 m, naproti tomu "Abschlussboden" měří 10.5 m a že na vrcholku stavu jest silný trám z dubového dřeva, položen na kolech, kde se též nachází kolovébednění z 5 cm silných fošen. "Abschlussboden" jest též opatřen na kolech nasazeným trámem a kolovou stěnou z 5 cm silných fošen. Délka stavu na hřebenu jest 22.5 m. Při komisi konané 6.července 1875 bylo shledáno, že sesutá levá stěna stavu po délce "Abschlussbodenn"bylana kamenném materiálu pevně a pořádně postavena. Avšak mlynář Ingerle opomenul postaviti drážkovanou stěnu ku ochraně levé strany panské zahrady a pravého břehu, proto má býti přidržen k těmto pracem i když při komisi přítomný správce Karel Schebesta ho o to výslovně nežádal, a tuto práci má provésti v určité lhůtě se L. Ingrle může tím spíše podvoliti, poněvadž provedení těchto dodatečných prací je v jeho vlatním zájmu. Dle protokolu ze dne 6. července 1876 bylo povoleno mlynáři Ingerlovi, že může starý splav avšak nový splavní trámmusí o 0.293 m hlouběji položiti , nežli je v Hamm ... povoleno z 4. července 1845. Podle tohoto nařízení má ležeti trám /stavní/ v přirovnání k hlavě " Hammnaglu " o 1.032 m níže. Budeli výše uvedena hloubka stavu t.j. 0.293 m přičtena 1.032 m, stane se že hlava Hammnaglu přijde k novému stavnímu trámudo výše 1.325 m. Při přezkoušení konaném 6. května 1877 ukazalo se , že první bod stavního trámu na levém břehu o 5 mm výše, druhý bog, t.j. střed stavního trámu o 20 mm, než-li dovolená rovina, kdežto poslední bod na pravém břehu se schválenou "nivelační" plochou souhlasí. Co se rýče rozdílu ve středu stavního trámu t.j. 20 mm 3/4 coulu tu si soused, vrchní mlynář Fr. Sowa vymíníl, aby L.Ingrle a jeho nástupci byli zavízáni tuto diferenci vyrovnati, bude-li se jednou trám vyměňovati. t.j. na původní povolenou výšku snížiti, k čemuž se také L.Ingrle podvolil. Pohyblivé nástavky, které mají výšku 0.293 m a nikdy vyšší nesmí být, byly na místě prohlédnuty a provedená zkouška ukázala, že když byly vodou přeplaveny, že samy od sebe a bez těžkostí se proti " Abschlussbodenu " obrátili. Když ze žádné strany proti tomuto vznesena námitka, a stav stavu byl ve všem solidně a trvanlivě zhotoven, nepodléhá užívání této rekonstruované stavby žádné závadě a byl odkrytý "Hammnagl" v přítomnosti obecního představeného zase v pořásku zakryt. Tímto vynesením se L. Ingerle vyrozumívá, aby výdaje komise, kterou jsou v příloze specifikaci uvedeny do 14 dnů Zapravil.


                                                                                                                                                                                  Znojmo 19. květn 1877  C.k. okresní hejtman : C.k. okresní hejtmanství


                                                                                                                                                                                  K.K Bezirksha uptmannschaft Ve Znojmě  Bobrett v.r.


                                                      C.k. okresní hejtmanství


       


       


       


       


       


      č. 10968 Ve Znojmě, dne 28 května 1913


      Mlýnská provozovna


      dodatečné schválení


       


      P a n u


      J o s e f u N e p r a š o v i ml., mlynáři


       


      T v o ř i h r á z i č. 67


       


       


       


      Na základě výsledků komisionálního jednání a šetření dne 26. května 1913 na místě samém provedeného v záležitosti dodatečného schválení mlýnské provozovny v Tvořihrázi sděluje se Vám následující :


       


      Jak jednak dle předložené žádosti a plánů, jednak dle výpovědi Vaší na místě samém zřejmo, zamýšlíte mlýn, jakož i vodní zařízení při mlýně podrobiti důkladné opravě. Za tím účelem bude první kolo 1m široké naraženo novým vodním kolem o průměru 4 m a 2.08 m v celku široké. Proto bude druhé stávající vodní kolo vůbec vypuštěno a veškeré zařízení mlýnské zřízenou pouze na pohon jedním vodím kolem.


      Ve vnitřním zařízení mlýnském jest zamýšleno zrušení francouzského kamene, který nyní poháněn jest menším spodnějším mlýnským kolem.


      Velikost a uspořádání mlýnských místností, jakož i jejich světlé výšky jsou z plánů dostatečně zřejmy. Ve mlýnici nebudou postaveny žádné mlýnské stroje. Pouze pod kamennou podlahou ve výšce hřídele vedena bude po délce mlýnice, transmise rozvodná. Na kamenné podlaze budou umístěny jako dosud 2 páry válců, šrotovník, 1 francouzský a 1 český kámen a pak také loupačka. Při stropu mlýnice se nacházející hřídel bude obstarávati pohon všech těchto strojů


      Strop stávájící nad kamennou podlahou bude zrušen a násypné koše budou upevněny přímo na stropu zanášky.


      V podstřeší – na půdě – pak budou umístěny následující stroje : vysavače moučné a čistič obilí.


      Kromě toho probíhají celou výškou budovy 4 hlavní výtahy a pak jest jeden krátký pomocný výtah.


      Ve mlýnici jest podlaha shnilá, osvětlení 2ma okny je slabé, přístup jest z dveřmi ze dvora.


      Na kamenné podlaze stávající 4 malá okénka neosvětlují dostatečně a jest dle plánu zamýšleno po odstranění podlahy nad ni zříditi velká okna.


      Kromě těmito okny jest zanáška osvětlena jedním oknem vedle dveří na stranu k náhonu.


      Mezi jednotlivými etágemi jest dřevěné, chatrné schody bez zábradlí.


      Podlaha na půdě jest prkenná, velice sešlá. Budova sama jest kryta tvrdým materiálem.


      Z mlýnského zařízení vodního mimo kola mají být pouze stavidla upravena tak, že na místě dvou stavidel pracovních a jednoho jalového stavidla bude zřízeno pouze jedno stavidlo o světlé šířce 1.80 cm, Proti vypuštění jalového stavidla nestává žádných námitek, jelikož na levém břehu náhonu blízko stavidel je jalová výpusť sloužící pro odpouštění přebytečné vody.


      Na základě shora uvedeného nálezu nestává proti povolení ku používání mlýnské provozovny a přestavby vodního zařízení mlýnského námitek za následujících podmínek :


       


      1) Podlaha ve mlýnici buď řádně upravena a to buď prkny, anebo buďcelá zřízena z betonu


      2) Podlaha na pudě buď uvedena v řádný stav.


      3) Ve mlýnici buďte okna přiměřeně zvětšena, hlavně zvýšena.


      4) Na kamené podlaze buďte nejméně č okna zvětšena a ve 2 znich zřízena ventilační sklopná křídla zdola pohodlně řiditelná.


      5) Schody mezi jednotlivými etágemi buďtež zřízeny méně příkré a opatřeny zábradlím.


      6) Práh stavidla nebudiž v žádném případě při opravě stavidla položen výše než jest ve výnosu zdejším ze dne 17.června . 1911 č.16055 uvedeno.


      7)Transmise v přízemí mlýnu (palečná kola a.t.d.) musí býti po celé délce ohražena pevným dvojtyčovým zábradlím.


      8) Pohony Válcových stolic (řemen i řemenice) musí býti v dosahu ohraženy neb zabedněny. Rovněž tak jejich ozubená kola musí být zakryta


      9) Ozubená kolečka cylindrů a vysévačů musí být zabedněna


      10)Na otáčejících se hřídelích transmisních neb součástkách strojových nesmí býti vyčnívající nosové klíny, neb šroubové hlavice.


      11) Veškeré nebezpečné součásti strojů neb transmise jako hřídele ozubená kola, řemenice, řemeny, šnekové převody a p. Musí býti v dosahu zabedňeny neb ohraženy.


      12) Řemeny podlahou probíhající musí býti zabedňeny až do výše 1.8 m od podlahy měřeno.


      13) Shozené řemeny nesmí ploužiti po hřídelích, ale musí býti zavěšeny na řemenové háky, těsně u poháněcích řemenicích upevněné.


      14) Jáma pro vodní kola musí býti po celé délce ohražena silným a dobře upevněným zábradlím.


      15) Vyhláškou buď zapovězeno mazání, opravování neb čištění transmisí neb strojů, jakož i nahazování neb shazování řemenů, pokud se mlýnské zařízení pohybuje.


      16) Otvory pro, schody v podlaze musí býti na 3 stranách ohraženy.


      17) Ve mlýně nesmí nikdo přenocovati.


      18) Okno šalandy nesmí býti zamřížované, aby v případě ohně mohl dělník se zachrániti.


      19) Potřebné otvory v podlaze jako násypky a p. Musí být ukončeny lištou proti sklouznutí a mimo to opatřeny víkem.


      Ku splnění těchto podmínek uděluje se Vám lhůta do konce roku 1913 pokud se týče zvětšení oken vyminečně do konce roku 1914.


      Dokončení prací jest zdejšímu úředu oznámiti, který se o jich provedení, přesvědčí.


      Na komisionelních výloháchjest vám zaplatiti obnos 31 K 15 h. Mimo to máte předložiti 1K kolek na dodatečně kolkování protokolu.


      Po jednom nákresu mlýna se Vám vrací.


       


      C.k. okresní hejtman : vz

        • klenba
        • krov
        • dveře
        • existující umělecké složení
        Žádná položka není vyplněna
        Nezjištěn
        • výroba elektrické energie
        • jez
        • stavidlo
        • náhon
        • jalový žlab
        • odtokový kanál
        • turbínová kašna
        V Tvořihrázi se do dnešního dne nachází vodní jez se stavidlem a jalovou strouhou, který se následně napojoval na náhon cca 1,5 k, dlouhý z toho cca 200 metrů v obci, kde je zasypán. Náhon je ve špatném stavu. V 18 století vedl náhon do rybníku a z rybníku dále náhonem k mlýnu. Později byl protažen náhon kolem zaniklého rybníka. U mlýna se nacházela malá nádrž na vodu s dvěma stavidly jedno na turbínové kašně a druhé k jalové strouze, voda dle pamětníku zde naposledy tekla kolem roku 1968, na místě zděná hráz nádrže a betonová kašna s datem výstavby 1922, před tímto zde měli být vantroky a měla se zde nacházet tři mlýnská kola na horní vodu v roce 1912 fungovalo pouze jedno a dle přeneseného vyprávění vnučky Josefa Nepraše, tento když přišel na mlýn v roce 1912 tak náhon byl zanesen a mlýnské kolo se užívalo pouze jedno a to na šrotování. Dle Nalezeného plánu při rekonstrukci v roce 1913 jsou na plánu kola dvě. Dále voda má procházet skrz Francisovu turbínu jež je umístěna za a pod turbínovou kašnou a jeho odpadová roura cca 3 metry dlouhá ústila do odpadové strouhy. Na Jezu v Tvořihrázi byly třenice mezi L. Ingrlem a Francem Sowou uživatelem Horního Tvořihrazského mlýna (v té době již pouze Hamr) kolem roku 1877 o výšku nástavku a výšku vrchního trámu. Dle architektury mlýna je zjevné, že kdysi voda obtékala z obou stran (nevím zda nedošlo pouze k přenesení koryta). Jsou zde zbytky kanálu i z druhé strany mlýna.
        Typturbína Francisova
        StavDochovaný
        VýrobceJulius Škrlandt a spol., České Budějovice
        Popiscca r.v. 1922 plány a instalace fa. Julius Škrkandl a spol

        ovládání nastavení lopatek a průtoku vody v mlýnici

        výkon 20 Hp, rozdíl hladin 5.7 metrů, průtok vody konstrukčně 0.3 m3/vt
        1930: 1 turbína Francis, hltnost 0,324 m3/s, spád 5,73 m, výkon 18,6 HP

        Typturbína Francisova
        StavDochovaný
        VýrobceJulius Škrlandt a spol., České Budějovice
        Popiscca r.v. 1922 plány a instalace fa. Julius Škrkandl a spol

        ovládání nastavení lopatek a průtoku vody v mlýnici

        výkon 20 Hp, rozdíl hladin 5.7 metrů, průtok vody konstrukčně 0.3 m3/vt
        1930: 1 turbína Francis, hltnost 0,324 m3/s, spád 5,73 m, výkon 18,6 HP

        Typvodní kolo na vrchní vodu
        StavZaniklý
        Popis
        Typnaftový motor
        StavDochovaný
        Popis
        Typnaftový motor
        StavDochovaný
        Popis
        Historické technologické prvky
        • pískovcový kámen | Počet:
          • Válcová stolice s 2 páry rýhovaných válců v litinové skříni
          • Válcová stolice s 2 páry hladkých válců v litinové skříni
          • průchodová
          • válcový
          • jednoskříňový
          1
          • šnekový dopravník | Počet:
          • kapsový výtah | Počet:
          • AutorÚstřední svaz obchodních mlýnů v republice Československé
            NázevČeskoslovenské mlynářství
            Rok vydání1936
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněnís. 273
            AutorÚstřední svaz obchodních mlýnů v republice Československé
            NázevČeskoslovenské mlynářství
            Rok vydání1936
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněnís. 273
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněnísešit 14 (Jihlava), s. 35

            Místo uložení
            Název fondu
            Název archiválie
            Evidenční jednotka
            Inventární číslo, signatura
            Místo uložení
            Název fondu
            Název archiválie
            Evidenční jednotka
            Inventární číslo, signatura

            Odkazy na dokumenty Doíminikánského kláštera

            MZA v Brně Dominikani Znojmo Spisy Signatura C

            Moravský zemský archiv v Brně; Dominikáni Znojmo (NAD 209, E 17); inv. č. 337; sign. pův. C 5/1; ukl. j. 62 karton; Jan z Náchoda skupuje všechny pohledávky po Markétě Ratischovské, bývalé mlynářce z Dolního mlýna v Tvořihrázi (5 fol 1572)

            Moravský zemský archiv v Brně; Dominikáni Znojmo (NAD 209, E 17); inv. č. 329; sign. pův. C 4/1; ukl. j. 62 karton; Friedrich z Náchoda přijímá za svého poddaného Matouše, syna mlynáře Martina a dává souhlas ke sňatku s mlynářkou Annou z Horního mlýna v Tvořihrázi(5 fol. 1572)

            Moravský zemský archiv v Brně; Dominikáni Znojmo (NAD 209, E 17); inv. č. 340; sign. pův. C 5/4; ukl. j. 62 karton; Jednání o dluhu Jíry, mlynáře Dolního mlýna v Tvořihrázi, v zastoupení dominikánského kláštera ve Znojmě vůči Eliáši z Domčic, mlynáři z Horního mlýna, poddaného Fridricha Březnického z Náchoda a na Dunajovicích (4. fol 1559)

            Moravský zemský archiv v Brně; Dominikáni Znojmo (NAD 209, E 17); inv. č. 338; sign. pův. C 5/2; ukl. j. 62 karton; Rozhodnutí sporu mezi Janem z Náchoda, držitelem Dolního mlýna v Tvořihrázi a Janem, sirotkem bývalého majitele Dolního mlýna o užitky z luk náležejících mlýnu (3 fol., 1594)

            Moravský zemský archiv v Brně; Dominikáni Znojmo (NAD 209, E 17); inv. č. 327; sign. pův. C 3c; ukl. j. 62 karton; Škody na tvořihrázských mlýnech (2 fol 1603)

            Moravský zemský archiv v Brně; Dominikáni Znojmo (NAD 209, E 17); inv. č. 339; sign. pův. C 5/3; ukl. j. 62 karton; Jednání o činži náležející dominikánskému klášteru ve Znojmě z Dolního tvořihrázského mlýna Petra Voka z Náchoda a na Žeroticích (4fol. 1607)

            Moravský zemský archiv v Brně; Dominikáni Znojmo (NAD 209, E 17); inv. č. 326; sign. pův. C 3b; ukl. j. 62 karton; Činže z tvořihrázských mlýnů (27 fol. 1604-1626)

            Moravský zemský archiv v Brně; Dominikáni Znojmo (NAD 209, E 17); inv. č. 341; sign. pův. C 5/5; ukl. j. 62 karton; Různá korespondence o Dolním mlýně v Tvořihrázi (20. fol. 1614-1625 - zde by mohlo být zřejmě vykázání habánů z mlýna)

            Moravský zemský archiv v Brně; Dominikáni Znojmo (NAD 209, E 17); inv. č. 342; sign. pův. C 5/6; ukl. j. 62 karton; Dolní mlýn v Tvořihrázi přechází na dominikánský klášter ve Znojmě (14. fol 1621-1622- zde měl odejít kazatel Hutteritů ze mlýna)

            Moravský zemský archiv v Brně; Dominikáni Znojmo (NAD 209, E 17); inv. č. 343; sign. pův. C 5/7; ukl. j. 62 karton; Korespondence o Dolním mlýně v Tvořihrázi (3 fol 1622)

            Moravský zemský archiv v Brně; Dominikáni Znojmo (NAD 209, E 17); inv. č. 323; sign. pův. C 2c; ukl. j. 62 karton; Smlouvy, pachty a stavby mlýnů v Tvořihrázi patřících dominikánskému klášteru ve Znojmě (28 fol. 1637-1688)

            Moravský zemský archiv v Brně; Dominikáni Znojmo (NAD 209, E 17); inv. č. 324; sign. pův. C 2d; ukl. j. 62 karton; Inventáře tvořihrázských mlýnů patřících dominikánskému klášteru ve Znojmě (5 fol. 1657-1666)

            Moravský zemský archiv v Brně; Dominikáni Znojmo (NAD 209, E 17); inv. č. 345; sign. pův. C 7/1; ukl. j. 62 karton; Zpráva tvořihrázského mlynáře o stavu tvořihrázského jezu (3. fol. 1688)

            Moravský zemský archiv v Brně; Dominikáni Znojmo (NAD 209, E 17); inv. č. 346; sign. pův. C 7/2; ukl. j. 62 karton; Smlouva ohledně dřeva k stavbě a opravě jezu v Tvořihrázi mezi dominikánským klášterem ve Znojmě a Zachariášem Reichlem, mlynářem v Tvořihrázi (2fol. 1688)

            Moravský zemský archiv v Brně; Dominikáni Znojmo (NAD 209, E 17); inv. č. 347; sign. pův. C 7/3; ukl. j. 62 karton; Dominikánský klášter ve Znojmě pronajímá dva rybníky v Tvořihrázi mlynáři z Dolního mlýna v Tvořihrázi (1 fol. 1696)

            Moravský zemský archiv v Brně; Dominikáni Znojmo (NAD 209, E 17); inv. č. 322; sign. pův. C 1; ukl. j. 62 karton; Výkaz mlýnů v Tvořihrázi patřících dominikánskému klášteru ve Znojmě (9.fol, 1661-1705 )

            Moravský zemský archiv v Brně; Dominikáni Znojmo (NAD 209, E 17); inv. č. 350; sign. pův. C 9; ukl. j. 62 karton; Jan Klammert žádá dominikánský klášter ve Znojmě o pronájem Dolního mlýna v Tvořihrázi (3.fol 17-18 stol.)

            Moravský zemský archiv v Brně; Dominikáni Znojmo (NAD 209, E 17); inv. č. 351; sign. pův. C 10; ukl. j. 62 karton; Dominikánský klášter ve Znojmě pronajímá Dolní mlýn v Tvořihrázi mlynáři Bartoloměji Gärtnerovi z roku 1657, různé prodeje týkající se Dolního mlýna v Tvořihrázi, opisy smluv, výpisy z pozemkových knih a jiné z let 1802–1809 (14. fol, 1657 -1809)

            celkem cca 117 fol.

            Sigantura D


            Moravský zemský archiv v Brně; Dominikáni Znojmo (NAD 209, E 17); inv. č. 437; sign. pův. D 22/2; ukl. j. 64 karton; Obligace Zachariáše Reichla na sirotčí důchody po Baltazarovi Mauserovi, kováři v Tvořihrázi (1fol. 1695)

            Moravský zemský archiv v Brně; Dominikáni Znojmo (NAD 209, E 17); inv. č. 463; sign. pův. D 41/4; ukl. j. 64 karton; Závěť Ferdinanda Bieglera (3. fol. 1788)

            Moravský zemský archiv v Brně; Dominikáni Znojmo (NAD 209, E 17); inv. č. 475; sign. pův. D 44; ukl. j. 64 karton; Výtah z gruntovní knihy ve věci Dolního mlýna v Tvořihrázi (2 fol 1817)

            Moravský zemský archiv v Brně; Dominikáni Znojmo (NAD 209, E 17); inv. č. 476; sign. pův. D 45; ukl. j. 64 karton; Dominikánský klášter ve Znojmě pronajímá mlýn v Tvořihrázi Josefu Binglerovi (2. fo. 1814)

            Moravský zemský archiv v Brně; Dominikáni Znojmo (NAD 209, E 17); inv. č. 481; sign. pův. D 51; ukl. j. 65 karton; Antonín Schneider prodává roku 1802 mlýn v Tvořihrázi Josefu Bieglerovi, přiložen spis Krajského úřadu ve Znojmě z roku 1856 ohledně jednání mezi dominikánským klášterem ve Znojmě a Františkou Bieglerovou, vdovou po Josefu Bieglerovi (10. fol)

            Moravský zemský archiv v Brně; Dominikáni Znojmo (NAD 209, E 17); inv. č. 482; sign. pův. D 52; ukl. j. 65 karton; Výtah z nařízení Krajského úřadu ve Znojmě ve věci tvořihrázského mlýna (6. fol. 1823)

            Moravský zemský archiv v Brně; Dominikáni Znojmo (NAD 209, E 17); inv. č. 486; sign. pův. D 57; ukl. j. 65 karton; František Bodanský prodává mlýn v Tvořihrázi Janu Škodovi( 2 fol. 1779)

            Moravský zemský archiv v Brně; Dominikáni Znojmo (NAD 209, E 17); inv. č. 487; sign. pův. D 58; ukl. j. 65 karton; Jan Škoda prodává mlýn v Tvořihrázi Ferdinandu Pichlerovi(2fol. 1780)

            Signatura G

            Moravský zemský archiv v Brně; Dominikáni Znojmo (NAD 209, E 17); inv. č. 850; sign. pův. G 7/2; ukl. j. 71 karton; Žádost dominikánského kláštera ve Znojmě k tribunálu ve věci Grötzera (1 fol. 1639)


            Moravský zemský archiv v Brně; Dominikáni Znojmo (NAD 209, E 17); inv. č. 851; sign. pův. G 7/3; ukl. j. 71 karton; Výpověď Jana Jelínka, řeholníka dominikánského kláštera ve Znojmě, ve věci napadení mlynáře baronem Dubským (fol. 1694)

            Signatura J

            Moravský zemský archiv v Brně; Dominikáni Znojmo (NAD 209, E 17); inv. č. 968; sign. pův. J 19/1a; ukl. j. 74 karton; Požár v Tvořihrázi (6 fo. 1634)


            Moravský zemský archiv v Brně; Dominikáni Znojmo (NAD 209, E 17); inv. č. 973; sign. pův. J 21; ukl. j. 74 karton; Požáry v Morašicích a v Tvořihrázi
            (20 fol 1634 - 1708)

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Plány - stavební a konstrukční

            Obrazy

            Historické fotografie a pohlednice

            Současné fotografie - exteriér

            Současné fotografie - interiér

            Současné fotografie - technologické vybavení

            Ostatní

            Vytvořeno

            21.11.2016 19:07 uživatelem Tazi007 (Josef Veber)

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 31.8.2017 10:14
            REAPERXCX 18.12.2025 23:40
            doxa (Jan Škoda) 15.4.2026 22:25