Syt Havel mouky nechce otrubův.
(české přísloví)

Černý mlýn

Černý mlýn
14
55, 56
U Černého mlýna
Opava - Komárov
747 70
Opava
Komárov u Opavy
49° 55' 7.8'', 17° 56' 45.8''
Mlýn s turbínou, který vyrábí elektřinu
Mlýn fungující od poloviny 15. století dodnes.
severozápadně od Komárova
Raduňka
nepřístupný

Obecná historie:

Černý mlýn vznikl na pozemku, který 28. září 1480 dostal Bártek Palyha od držitelůkylešovského fojtství. Před rokem 1600 získal tyto pozemky od Zachariáše Kamšejdera pán Pertold Tvorkovský z Kravař na Raduni. Z této doby pochází také zpráva, že „pan Pertold mlýn slove Černý vnově vystavěl“. Je možné, že už za  předchozích majitelů zde nějaký mlýn stával, ale snad z důvodu požáru nebo jeho špatného stavu vznikla potřeba nové stavby. Někdy kolem roku 1630 získal mlýn právem zákupným za 800 zl. Jiří Čepán, bývalý mlynář z Prachovníka.
V roce 1644 uvádí se u mlýna dvě složení, třetí stoupa na dělání kaše, dvě zahrady, 6 čtvrtní luk a role. Mlynář dával vrchnosti obilí, nějaké platy v penězích, berni z šacunku 260 zl. a jeden párek koroptví. Konec třicetileté války zastihl mlýn ve velmi špatném stavu a dokonce pravděpodobně tehdy lehl popelem. Velmi nuzně zde roku 1654 hospodařil nájemce Jiřík Waller a teprve za jeho syna Michala a vnuka Šimona byl mlýn znovu postaven. Údajně podle Michala Wallera, který míval na bradě mohutný černý vous, a kterému se proto říkalo „černý mlynář“, získal i své jméno Černý mlýn, zkráceně „Černík“. Jeho syn Šimon Waller 15. prosince 1708 zakoupil mlýn dědičně od raduňského pána barona Josefa Bocka z Burgvic za 1050 zl. rýnských. Místo všech daní císařských a zemských, které na sebe převzal baron Bock, zavázal se Šimon dávat vrchnosti 18 zl. ročně a mlít veškeré panské obilí a slad zdarma. Baron zároveň povolil, aby při mlýnu vznikla papírna, ta ale nebyla realizována pro odpor papírníků z Opavy a Hradce nad Moravici. Místo toho postavil si mlynář pilu, zřídil při mlýně palírnu a také zde dělal slad, ze kterého pak vařil pivo. To se ale nelíbilo opavské městské radě ani baronu Bockovi a mlynáře to přivedlo roku 1717 na nějaký čas dokonce do vězení. Roku 1723 měl Černý mlýn dvě složení s pilou mlel na něm Pavel Pfleger. V letech 1744-1754 potom následoval Antonín Böhm. Po Böhmovi převzal mlýn Josef Marx, ale už roku 1760 se na něm připomíná František Waller.
Wallerové patřili k nejstarším mlynářským dynastiím na Opavsku, neboť jejich předek Martin Waller byl již roku 1608 na mlýnu korečníku v Raduni. Při číslování domů dostal mlýn čp. 55 a náleželo k němu 19 jiter a 584 čtverečních sáhů pozemků.
Po Františku Wallerovi následoval jeho stejnojmenný syn. Když František ml. 25. září 1809 v 46 letech zemřel, provdala se vdova Veronika 4. června 1810 za Františka Vařechu, syna mlynáře z „Medon“. V době svatby bylo nevěstě 48 let a ženichovi 24 let. František Vařecha hospodařil na mlýně i poté co 5. února 1814 jeho žena zemřela. Znovu se František oženil 11. dubna 1815 s Veronikou, dcerou Františka Motyky, mlynáře v Raduni.
Po Františku Vařechovi byl mlynářem v Černém mlýně jeho nevlastní syn Antonín Waller (* 8. května 1779), který měl za manželku Terezii, dceru Antonína Stoklasy, mlynáře z Prachovníka.
Jejich syn Josef Waller Černý mlýn roku 1858 přestavěl. Poslední mlynář z rodu Wallerů Teodor, prodal mlýn Jiřímu Hauserovi, který jej v období první světové války znovu přebudoval. Po jeho smrti spravoval mlýn jeho zeť Karel Kučera. V roce 1919 pak dědicové Jiřího Hausera pronajali mlýn Immerglückovi z Ostravy. Dále byl majitelem mlýna Ladislav Hauser, který v roce 1922 nahradil mlýnské kolo turbínou za 160000 Kč. Ladislav Hauser tragicky zahynul v roce 1945, poté co již Opava byla osvobozena. V roce 1946 měl Černý mlýn v nájmu Rudolf Novický, který zde mlel až do roku 1951. Poté v mlýně asi 10 let šrotovaly Státní statky a později budova mlýna sloužila jako skladiště. Po roce 1989 Ladislavův syn Jiří Hauser obnovil ve mlýně turbínu, kterou využívá k výrobě elektrické energie.
K Černému mlýnu náležela také kaplička sv. Trojice, která byla postavena roku 1701 a vysvěcena 7. září téhož roku. Podle bývalého komárovského mlynáře Karla Jaschka, byla kaple vybudována Šimonem Wallerem na paměť záchrany života z nebezpečí. K tomu se váže pověst, která je dle podání Fabiána Prokši zaznamenaná v Pamětní knize komárovské farnosti: „Černý mlynář vezl na voze těžký a vzácný náklad za strašné bouře a lijáku. Koně se vzpínali, třásli se strachem a vůz uvázl v rozbahněné cestě. A tu v zoufalství prosil mlynář Boha o pomoc a slíbil postaviti zde kapličku, podaří-li se mu vyjeti a dostati se domů. Jeho prosba byla vyslyšena a mlynář svůj slib splnil.“ Podle jiných zpráv byla kaplička vystavěna na paměť výstavby Černého mlýna. Roku 1911 byla kaplička postoupena Karlu Jaschkovi, mlynáři z Komárovského mlýna k udržování, protože stála na Jaschkově pozemku a cesta k Černému mlýnu už nevedla kolem této kapličky. Kaplička stojí ještě dnes po pravé straně cesty mezi Opavou a Komárovem. Je ale již dosti zchátralá a její další osud je nejistý.

(Pavel Solnický)


Historie mlýna obsahuje událost z období:

1600 - zpráva o tom, že pán Pertold Tvorkovský z Kravař, pán na Raduni, nechal Černý mlýn znovu vystavět

1630 - mlýn získal za 800 zl. Jiří Čepan, bývalý mlynář z dalšího Kylešovického mlýna Prachovníka

1644 - dvě složení+stoupa na dělání kaše, mlynář odvádí obilí, platy v penězích, berni z šacuňku 260 zl. a 1 pár koroptví

do r. 1650 vyhořel

1654 nájemce Jiřík Waller

syn Michal Waller, údajně nosil mohutný černý plnovous, podle nějž zván "černý mlynář" a následně i Černý mlýn

znovu postaven až v závěru 17. stol.

7.9.1701 u mlýna vysvěcena kaplička Nejsv. Trojice, vybudovaná Šimonem Wallerem na paměť záchrany života z nebezpečí

15.12.1708 syn Šimon Waller emfyteuticky zakoupil od barona Josefa Bocka z Burgvic, pána na Raduni, za 1050 zl. rýn., baron Bock púřevzal všechny berně, Šimon mu platí 18 zl. ročně a mele veškeré púanské obilí a slad zdarma. Barin zároveň povolil u mlýna zřízení papírny, pro odpor papírníků z Opavy a Hradce nad Moravicí to však nebyl trealizováno. Namísto toho zřízena pila, palírna  a sladovna. 

1714 - Karel František sv. pán z Poppenu vedl spor proti Antonínu Wallerovi, mlynáři v Černém mlýně u Opavy o sladovnický kotel. 1717 mlynář skrz nepovolené sladování uvězněn.
Zdroj: http://vademecum.archives.cz (RR)

1723 - Pavel Pfleger, dvě složení s pilou, mele

1744-1754 Antonín Böhm

Josef Marx

1760 František Waller

čp. 55, u mlýna 19 jiter a 584 čtver. sáhů pozemků

František Waller ml. (1763-25.9.1809)

4.6.1810 vdova Veronika (1762-5.2.1814) se znovu provdala za Františka Vařechu (*1786), syna mlynáře z Medon (?)

11.4.1815 se František Vařecha znovu oženil s Veronikou, dc. Františka Motyky, mlynáře v Raduni

1836 Antonín Waller (syn Františka W., * 8.5.1779), manž. Terezie, dc. Antonína Stoklasy, mlynáře z Prachovníka

 

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský
  • Vrchnostenský

1858 - mlýn přestavěn Josefem Wallerem (syn Antonína W.)

Teodor Waller mlýn prodal Jiřímu Hauserovi

1911 kaplička Nejsv. Trojice postoupena k udržování Karlu Jaschkovi, mlynáři z Komárovského mlýna

Jiří Hauser mlýn přebudoval

po jeho smrti spravuje mlýn zeť Karel Kučera

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

dědicové Jiřího Hausera pronajali mlýn Immerglückovi z Ostravy

další přestavba 1922 - vodní kolo nahrazeno turbínou za 160.000 Kč

1930 Jiří Hauser, mlýn a strojnická dílna

 

1945 po osvobození Ostravy tragicky zahynul Ladislav Hauser

1946 - 1951 na mlýně nájemce Rudolf Novický 

1951 - 1961 výroba šrotu pro Státní statky, poté skladiště

Po r. 1989 syn posledního majitele Jíří Hauser obnovil turbínu pro výrobu elektřiny

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Čepan
  • Waller
  • Novický
  • Hauser
  • Pfleger
  • Böhm
  • Marx
  • Vařecha
  • Kučera
  • Immerglück

Historie mlýna také obsahuje:

1630 Jiří Čepan

1654 Jiřík Waller

Michal Waller

1708 Šimon Waller

1714 Antonín Waller

1723 Pavel Pfleger

1744-1754 Antonín Böhm

Josef Marx

1760 František Waller

-1809 František Waller ml.

1810 František Vařecha

1836 Antonín Waller

1858 Josef Waller

Teodor Waller

Jiří Hauser

Karel Kučera

1919 Immerglück (nájemce)

1922-1945 Ladislav Hauser

1930 - Jiří Hauser

1945-1951 Rudolf Novický (nájemce)

1989- Jiří Hauser


Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    částečně adaptován
    05 2012
      venkovský
      mlýn na velkých vodních tocích (7000 l/s a více)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
        zděná
        jednopatrový
        • plastická omítková výzdoba fasád a štítů
        • pavlač, balkón
        • okno
        • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
        • drobné sakrální památky
        • tesařsky zdobené podpůrné sloupy
        • existující umělecké složení
        Žádná položka není vyplněna
        Zaniklý
        • pila
        • stoupa
        • kovoobráběcí dílna
        Dochovaný
        • výroba elektrické energie
        1930: mlýn a strojnická dílna
        • stavidlo
        • náhon
        • turbínová kašna
        • turbínový domek
        Popis
        Popis
        Typturbína Francisova
        StavDochovaný
        VýrobceVýchodočeské strojírny Mag, Max Glaser, Vrchlabí
        Popis1930: 1 turbína Francis, hltnost 3,5 m3/s, spád 1,7 m, výkon 59 HP
        Dnes pracuje Francisova turbína kašnového typu o hltnosti 3500 l/s, spádu 1,7m, výkonu 40kW.
        Žádná položka není vyplněna
        Historické technologické prvky
        1
        • válcová
        • kapsový výtah | Počet:
        • Autorwslava1
          NázevFotografie zařízení mlýna
          Rok vydání0
          Místo vydání
          Další upřesnění
          Odkazhttp://wslava1.rajce.idnes.cz/Cerny_mlyn/
          Datum citace internetového zdroje
          Autorwslava1
          NázevFotografie zařízení mlýna
          Rok vydání0
          Místo vydání
          Další upřesnění
          Odkazhttp://wslava1.rajce.idnes.cz/Cerny_mlyn/
          Datum citace internetového zdroje
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl RČS
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněnísešit 17 (Opava), s. 18
          AutorPavel Solnický
          NázevVodní mlýny na Moravě a ve Slezsku I. díl
          Rok vydání2007
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněnís. 137-142

          Žádná položka není vyplněna

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Současné fotografie - exteriér

          Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

          Současné fotografie - interiér - detaily stavebních prvků

          Současné fotografie - vodní dílo

          Současné fotografie - technologické vybavení

          Vytvořeno

          22.10.2012 06:04 uživatelem dedeon

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 22.8.2017 15:04
          Radomír Roup (Radomír Roup) 1.1.2016 11:12
          doxa (Jan Škoda) 10.6.2024 11:11