Copak nezemřel, když na něj ta žena v Tebecu shodila z hradeb mlýnský kámen? Proč jste šli tak blízko ke hradbám?!
(Sd 12, 21)

Ponelův mlýn; Ponel Mühle

Ponelův mlýn; Ponel Mühle
104
Hranice
351 24
Cheb
Hranice u Aše
50° 17' 16.7'', 12° 9' 50.3''
Mlýniště bez mlýna
Kdy mlýn vzniknul není doloženo. Patřil panskému rodu Zedwitzům. Od r.1550 držený mlynářskou rodinou Knöckelů do odsunu 1946. Byl zbourán r.1948.
Dnes se najdou jen zasypané a zarostlé zbytky mlýna.




Mezi Pastvinami a Hranicemi u velkého rybníka Dolíška.
Rokytnice
volně přístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Zděděné Ašské panství (léno) patří od roku 1413 rodu Zedtwitzům.

Na území Hranice (Rossbach) se nacházely kolem r.1400 cínové rudné doly,mlýny na drcení rudy a pece.

Kolem r.1500 hornictví a mlýny zanikají.

Zedtwitzové staví obylné mlecí a papirové mlýny.

Kdy mlýn Ponel Mühle vznikl, leží v daleké minulosti a nedá se přesně určit.

Ve starých ašských dokladech jsou zmíněny  mezi roky 1582 - 1594 mlynáři na mlýnu "Neu Mühle" (Nový mlýn). Ovšem není doložené jestli se jedná o stejný mlýn.

V pozdních dobách se mlýn také nazíval "Teich Mühle" ( Rybniční mlýn) a poslední jméno pod rodem Knöckelů bylo "Ponel Mühle".

Jak toto jméno vzniklo vysvětlim později.

Soustředím se na mlynářský rod Knöckelů, který je rodinnou kronikou doložený a pobyl na mlýně přes 300 let.

 

 

 

 

Rod Knöckelů na mlýně.


Hans Knöckel *1550? +1617

O prvním Hans Knöckel je málo známo. Narodil se asi r.1550. Hranické církevní matryky narození z období neexistují. Úmrtí je v matryce udanné 5.ledna 1617 (viz ikonografie).

Manželka zemřela před manželem 23.9.1598.

Manželé měli 4 děti: Margareta *1583 +27.12.1621 svobodná

Ponkratuis  neznámo

Elisabeth *1586 +15.9.1667 svobodná

Eva *1589 +1.10.1668 vdaná

 

Ponkratius Knöckel *? +?

Ponkratius (zvaný Ponkraz,Poanl) převzal mlýn. Podle něho dostal mlýn a rybník jméno Ponel Mühle a Ponelteich (předtim se mlýn nazíval Teich Mühle).

Mlynářská rodina přežila krutou 30-letou válku. Musela hodne obětovat.Ponkratius byl veliký silný muž, který se ničeho nebál. Mlýn stál na samotě a byl vickrát přepaden. Ponkratius přepady s pomocí služebníků sám odrážel. Před velkými přepady ve válce měl v lese připravený úkryt pro rodinu, služebníky a dobytek.

Na mlýně byla v průběhu války nouza. Ponkratius vyjížděl s vozem a ozbrojen kopím až do Altenburgu pro obilí. Kopí se na mlýně dochovalo až do roku 1945.

Ponkratius Knöckel měl s manželkou Anna Möschler 3 syny:

Nikol *7.7.1627

Erhart *10.12.1641

Christian *18.1.1651

Synové byli v době protireformace tajně evangelicky křtěny ve Fojtsku (Vogtland).

 

 

 

 

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

 

Nikol Knöckel *1627 +1698

Ponkratius Knöckel předává a prodáva r.1662 mlýn synovi Nikol Knöckel za 250 fl císařských. Neni to moc pro celý mlýn s pozemkami, ale v období války kdy bylo málo peněz v oběhu.

7.10.1662 se Nikol Knöckel oženil s Anna Zapf z Hranic.  Měli 9 dětí:

Anna Margaretha *21.7.1664

Johann Sebastian *1.3.1666,oženil se s Anna Katharina Wettengl, dcera mlynáře z Werneřova.Převzal mlýn, který byl jmenovanný Knöckel Mühle.Jejich potomci pak žílí v Plesné (Fleissen).

Anna Elisabeth se dožila jen 4 roky

Margaretha Ursula *1670 +1677

Johann Kaspar *13.11.1672 +14.6.1735, dědič mlýna

Wolfgang Adam *1674 +1685, dožíl se 11 roků

Wolfgang Adam *1679 +1685

Anna Elisabeth *1679, se provdala 1699 za Johann Ludwig z Hranic

Adam nejstarší žil jen 3 roky

Nikol Klöckel se v mládi zažil války. Po válce dal mlýn dopořádku. Přežíli jenon 4 děti.

7.6.1668 celý mlýn s budovami vyhořel. Vzácné staré písemnosti se nezachránily.

S pomocí tesařů byl mlýn,dům,stáje a stodoly hned po požáru nově postaveny. Dřevo měl z vlastního lesa.

Od roku 1668 přišly suchá léta. Mlýn měl nedostatek vody. Mlynář našel nedaleko v lese prameny s rybníkem Kotzteich.

Navštívyl panovníka na zámku v Podhradí,Josef Adam von Zedtwitz, který mu dokladem 7.5.1678 povolil odebírat vodu.

Mlynář musel sám  vykopat 2 km dlouhý potok zkrz les a louky až k mlýnu. 

11.7.1698 ve stáří 71 letech nechal Nikol Knöckel napsat od hranického soudce a svědky svůj testament. Dědič je jeho syn Kaspar Knöckel.

V testamentu je přesně zapsáno rozdělení majetku a peníze na celou rodinu.

V dědictvi byly například ještě 2 vozy,2 pluhy,2 brány,2 voly, 4 krávy a 5 telat.

Mlynář Nikol Knöckel zemřel 2.8.1698.

 

Johann Kaspar Knöckel *1672 +1735
se narodil 13.11.1672 na mlýně. Měl tři kmotry.

Od 11.7.1698 podle testamentu otce zdědil mlýn Teich Mühle.

23.9.1698 se oženil s Anna Rank s Pastvin (Friedersreuth).

S manželství pochází 8 dědí: 

Michael *1700, který se 1732 oženil s Kunigunda, dcerou mlynáře na Tauperlitz Mühle v Regnitzlosau v Bavorsku. Rod později vymřel.

Margareta *1702

Kaspar *1703, který se 19.11.1733 oženil s Anna, dcera mlynáře Voit z Hranic. Rod později vymřel.

Hans Georg *19.7.1705, který po vyučeni jako 12-letý vyšel na cestu na zkušenou a oženil se 1736 s Margareta, dcera mlynáře Osswald v Münchsberg v Bavorsku a převzal mlýn.

Magdalena *1708

Hans Adam *1710, slabý člověk, který se nestál mlynářem, ale krejčím. Dožil se jenom 18 let.

Wolfgang Adam *10.5.1712, se vyučil papírnictvi a vyšel na zkušnou cestu do světa. V cizině se stal bohatým papírníkem (více pod bodem "ostatní").K domovu držel vždy spojení.

Johannes *3.9.1716, zdědil mlýn.

Johann Kaspar Knöckel zemřel 1735.

Protože synovy Johannes, dědič mlýnu,  bylo teprve 19 let a svobodný a starší synové se usadili v Bavorsku, zpravovala matka prozatím mlýn.

 

Johannes Klöckel *1716 +
se narodil 3.9.1716.

1739 se oženil s Anna Katharina, dcera mlynáře Nikol Ploss v Pastvinách.

Matka předává 15.2.1740 synovy mlýn.

Johannes Knöckel platí 31.5.1740 za 3 bratry, kteří se usadili v Bavorsku, pánům Zedtwitzům 40 Guldenů rýnských dan (1 Gulden=2,53 g zlata).

Manželka Anna Katharina 1758 umírá jako 37 letá.

V létech 1742-1757 se manželům narodilo 9 dětí.

 

Johann Erhard Knöckel *1768 +1844

 

Johann Adam Knöckel *1815 +1882

 

 

  

Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

Johann Wolfgang Knöckel *1848 +1920

 

Hermann Knöckel *1899 +1937

 

 

 

měl jako starší syn převzít mlýn.

Začátkem I.Světové válce na vojně dostal tyfus a 1915 zemřel v Praze. 

Mlýn převzal bratr Hermann Knöckel (*1899+1937), který ukončíl ašské gymnasium. Chtěl se stát farářem a stal se mlynářem.

Hermann Knöckel modernizuje mlýn: kupuje turbínu na výrobu elektříny, zemědělské stroje. Zlepšuje mlýnskou techniku a pilu. Zařizuje mlýnskou restauraci a u rybníka koupaliště v zime možnost bruslení.

Zavádi obchod s dřevem a moukou.

Je předseda mlynářského spolku.

 

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

1920 umírá mlynář otec Johann Wolfgang Knöckel.

1930 Heřman Knöckel, mlýn a pila

1937 umírá po těžké nemoci v Chebské nemocnici poslední mlynář Hermann Knöckel. Byl bezdětný.

Po smrti Hermann Knöckel přebírájí mlýn dvě sestry Frieda a Lisette a dávají mlýn do nájmu.

Nájemci celého mlýna a zemedělství jsou manželé Wunderlich od r.1937 - 1939. Do odsunu 1945 jen mlýn.

Zemědělství přebírá do r.1945 Wilfert z Pastvin.

Pilu přebírá do r.1945 Rank z Hranic.

1945 byl mlýn zkonfiskovanný.

Sestra Lisette  musela odevzdat klýče mlýna.

1946 byla rodina odsunuta do Německa.

Kolem r.1948 se mlýn bourá.

 

Bývalé mlýniště je skládka a zarostlé křovým a stromy.

Rybník Ponelteich/Dolíška - nejvetší na Ašsku - existuje dále.

Události
  • Zánik mlynářské živnosti
  • Zánik budovy mlýna

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Knöckel

Historie mlýna také obsahuje:

Hans Knöckel  *1550?  +1617

Pankratius Knöckel *1580? +1665? (syn předešlého)

Nikol Knöckel *1627 +1698 (syn předešlého)

Kaspar Knöckel *1672 +1735 (syn předešlého)

Joannes Knöckel *1716 +1795 (syn předešlého)

Johann Erhard Knöckel *1768 +1844 (syn předešlého)

Johann Adam Knöckel *1815 +1882 (syn předešlého)

Johann Wolfgang Knöckel *1848 +1920 (syn předešlého)

Robert Knöckel *1897 +1915 (syn předešlého)

Hermann Knöckel *1899 +1937 (syn předešlého)

dvě sestry Knöckel 1937- 1945

 

 

 


Zobrazit více

první požár mlýna r.1560

druhý požár r.1662

třetí požár r.1732

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    neexistuje
    05 2012
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      mlýnice a dům samostatné budovy
        hrázděná+zděná
        jednopatrový
        • skládaný bedněný štít
        • dveře
        • okno
        • komín
          • zcela bez technologie aj.
          Žádná položka není vyplněna
          Zaniklý
          • pila
          • krupník
          • výroba elektrické energie
          • olejna
          • hostinský provoz
          • jiné
          • stavidlo
          • náhon
          • odtokový kanál
          • turbínová kašna
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Výrobce
          Popis
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Výrobce
          Popis
          Typturbína Bánki
          StavNezjištěn
          Popis1930: 1 turbína Bánki, hltnost 0,2 m3/s, spád 5,5 m, výkon 10 HP
          Typturbína Francisova
          StavNezjištěn
          Popis1930: 1 turbína Bánki, hltnost 0,1 m3/s, spád 9,3 m, výkon 9,3 HP
          Žádná položka není vyplněna
          Historické technologické prvky
          • jiný přírodní kámen | Počet:
          • AutorAlbin Fuchs
            NázevDie Ponelmühle
            Rok vydání1960
            Místo vydáníMünchen
            Další upřesněníkronika
            OdkazArchiv Brezina
            Datum citace internetového zdroje
            AutorAlbin Fuchs
            NázevDie Ponelmühle
            Rok vydání1960
            Místo vydáníMünchen
            Další upřesněníkronika
            OdkazArchiv Brezina
            Datum citace internetového zdroje
            AutorDr.Herbert Hofmann
            NázevRossbacher Heimatbuch
            Rok vydání1970
            Místo vydáníHof
            Další upřesněníkronika
            OdkazArchiv Brezina
            Datum citace internetového zdroje
            AutorMinisterstvo vnitra
            NázevStatistický lexikon obcí v zemi České
            Rok vydání1934
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněníkniha
            OdkazArchiv Brezina
            Datum citace internetového zdroje
            AutorKarl Alberti
            NázevBeiträge zur Geschichte der Stadt Asch und des ascher Bezirkes, Band III.
            Rok vydání1937
            Místo vydáníAsch
            Další upřesněníkronika ve 4 dílech
            OdkazArchiv Brezina
            Datum citace internetového zdroje
            AutorJ.Tittmann, k.k.Bezirkshauptmann
            NázevHeimatkunde des Ascher Bezirkes für Schule und Haus
            Rok vydání1893
            Místo vydáníAsch
            Další upřesněníkniha
            Odkazarchiv Brezina
            Datum citace internetového zdroje
            AutorAdam Winter
            NázevHeimatkunde des Ascher Gebietes und Bezirkes
            Rok vydání1925
            Místo vydáníThonbrunn
            Další upřesněníkniha
            Odkazarchiv Brezina
            Datum citace internetového zdroje
            AutorKarl Alberti
            NázevBeiträge zur Geschichte der Stadt Asch und des Ascher Bezirkes, Band II.
            Rok vydání1935
            Místo vydáníAsch
            Další upřesněníkronika
            Odkazarchiv Brezina
            Datum citace internetového zdroje
            AutorJ.Richard Rogler
            NázevDie Orts- und Flurnamen des Ascher Bezirkes
            Rok vydání1955
            Místo vydáníMünchen
            Další upřesněnísborník
            Odkazarchiv Brezina
            Datum citace internetového zdroje
            Autorodborný učitel G.Hoier
            NázevWas die Flur von Rossbach erzählt
            Rok vydání1932
            Místo vydáníRossbach
            Další upřesněníknížka
            Odkazarchiv Brezina
            Datum citace internetového zdroje
            AutorWilfried Kluge
            NázevMühlen in Münchberg und im alten Landkreis Münchberg
            Rok vydání1998
            Místo vydáníMünchberg
            Další upřesněníkniha
            Odkazhttp://www.muenchberg.de/index.php?id=123,20
            Datum citace internetového zdroje2/2017
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněnísešit 05 (Cheb), s. 7

            Místo uloženíArchiv Brezina Wunsiedel/Bavorsko
            Název fondumlýny
            Název archiválie.
            Evidenční jednotka
            Inventární číslo, signatura
            Místo uloženíArchiv Brezina Wunsiedel/Bavorsko
            Název fondumlýny
            Název archiválie.
            Evidenční jednotka
            Inventární číslo, signatura

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Historické fotografie a pohlednice

            Ostatní

            Vytvořeno

            5.1.2017 15:33 uživatelem Assko (Brezina Jan Petr)

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 7.4.2017 20:58
            doxa (Jan Škoda) 8.6.2022 14:42