Příkopský, Na valech, Vrhlíkův, Turnovský mlýn

Dvě varianty počátků mlýna:

A. František Nekola, Klatovské mlýny (Výroční zpráva c.k. státního reálného gymnasia v Klatovech 1913-14): "Dle Daniela Erazima Račinského vystavěn byl tento mlýn roku 1457 (molendinum in fossa exstruitur), a jmenuje se Blažek, mlynář na Příkopech."

B. Jindřich Vančura, Staré vodní hospodářství v Klatovech (Věstník Městského musea v Klatovech 1909-11): 16.6.1461 klatovský purkmistr a konšelé dovolili mlynáři Blažkovi, aby si postavil mlýn "pod valem i u valu příkopu proti jako mlýnu dolejšímu"

Mlynář Blažek totiž již vlastnil mlýn u předměstského kláštera sv. Vavřince, později zvaný Makovcův, který však trpěl nedostatečnou vodní silou a proto se rozhodl postavit nový mlýn na místě s větším spádem. Městská rada zároveň Blažkovi přikázala, aby překlenul městské stoky "jimiž voda jde a zdělal mostky a opatřil díry do příkopa i z příkopa buďto mřežemi nebo jinými ohradami, aby se skrze to obci žádná škoda nedála". Další mlynáři zde nesměli být "odporni  tomu, kdyby potřeba obecní přišla, kterýmkoliv obyčejem spuštění příkopy a také když by přišlo čištění příkopu, aby se přičinili o to vedle obce". Dále se mlynář musil starat o rouru, kterou se vedla přes příkop voda do městské lázně, a v případě jejího zničení musel nechat na svůj náklad zhotovit rouru novou; za to mu byla přislíbena pomoc v podobě dřeva z obecního lesa. Naproti tomu však mlynář dostal povolení změnit dosavadní směr toku mezi hořejším Příkopským mlýnem a mlýnem dolejším Makovcovým. 

1512 v relaci přísežných mlynářů pražských jmenován Ondra Vrhlík

25.5.1520 při velkém požáru města (shořelo 250 domů, dvorů a chalup) shořel i mlýn, mlynář Vrhlík jej postavil znovu a dle privilegia z roku 1461 vykoupil celé místo a obrátil tok městské stoky od dvorů a chalup v ulici Stolinského přímo k Makovcovu mlýnu.

Jan Vrhlík (+1541)

1541 spor o dědictví odhadnuté na 1000 kop gr. míš. mezi dcerou z I. manž. Magdalenou a dětmi z II. manželství Mikulášem a Kateřinou, dle přátelského narovnání za asistence purkmistra 170 kop připadlo Mikuláši a Kateřině a zbytek (830 kop) byl rozdělen na třetiny.

Mlýn měl zdědit Mikuláš Vrhlík, ten však byl nezletilý, a tak mlýn po 5 let držel manžel Kateřiny Ondřej Turek a dle dohody z roku 1541 odváděl berně a platy Magdaleně a jejímu manželovi Janovi. 1546 převzal Mikuláš Vrhlík (+1551), dle vyrovnání mu Ondřej Turek nic nedlužil a naopak on měl Ondřejovi vyplatit 3,5 kopy gr. míš. Kromě mlýna vlastnili Vrhlíkové ještě Ventovskou chalupu u sv. Jakuba a 2 domy ve městě.

1560 relace přísežných mlynářů pražských: Jan Štefl

1595 Jiřík Tachovský

1600: 1/2 mlýna měli pronajatu Jan a Pavel, synové Adama Konváře, na této polovici si pojistil 100 kop gr. míš., které si 1604 vypůjčil ze záduší. 1613 těžce nemocen "v čas nebezpečné rány morové" učinil počet z nájmu této poloviny a z peněz na hotově půjčených, přičemž se našlo dalších 231 kop gr. míš dluhu a na žádost Jana Konváře připůjčil mu ještě 19 kop. Tato polovice se neznámo kdy dostala do rukou Jiříka Tachovského (+1622), který ve městě vlastnil ještě 2 domy u Špitálské brány. 

1622 Jiřík Tachovský odkázal jmění svým nezletilým dětem Dorotě, Kristině a Jiříkovi, přičemž až do jejich zletilosti měl být mlýn v opatrování Vavřince Všemurada a jeho manželky Mariany aby užívali "nezávadného statku jeho". Poručníky dětí byli Šimon Beňovský a Martin Prachatický.

Za třicetileté války  poručníci i opatrovník zemřeli, jako noví poručníci byli ustanoveni Václav Ennius z Fenixfeldu a Jan Achilles. Při přebírání bylo na jejich žádost provedeno ohledání majetku po Jiřím Tachovském a bylo zjištěno "veliké zpuštění jeho". Oba domy u Špitálské brány byly zpustlé, mlýn mezi městskými zdmi byl rovněž velice poničený "na svých zdech i klenutích", od smrti Jiříka Tachovského nebyl dále odváděn plat roční plat chudým a byly zadržovány berně ve výši 150 kop gr. míš.  Vdova po Všemuradovi, která měla v užívání Příkopský mlýn, svolila zaplatit úročné peníze chudým, zadržované od roku 1622.

Statek po Jiřím Tachovském byl rozdělen - syn Jiřík ml. převzal mlýn v hodnotě 1.100 kop gr. míš. s celým příslušenstvím (maštalí u řeky vedle mlýna, s chmelnicí pod 3 hromady tyčí, s částí sadu a s valy u mlýna). Protože jeho díl značně převyšoval podíly obou sester, byl povinen splatit závazky ze mlýna  a doplatit sestře Kristině 30 kop gr. míš. a sestře Dorotě 25 kop gr. míš.

1634 a 1640 byl Jiřík Tachovský ml. (+1661) městskou radou napomínán, aby skrze vrátka a dveře (ve zdi městské) do města nikoho nepouštěl. Byl 2x ženat, 1. manželka Mariána (+1652), 2. manž, Zuzana.

1661 vdova Zuzana Tachovská (+1704)

1704 převzal syn Václav Tachovský za 1.400 zl., přičemž si odpočítal 150 zl., které půjčil matce na stavbu zdi u vody. Mlýn měl 2 složení, valchu se vším příslušenstvím, chmelnici pod 3 hromady tyčí a sad, vše pohromadě mezi dvory Doroty Fritschové a Adama Würtha. Mlynář Václav Tachovský vedl spory s Jakubem Zhorským, majitelem Podšibenického mlýna ohledně prahu v městské stoce a dlouhotrvající spor s městem. 27.8.1709 došlo k přátelskému narovnání.

1717 prodal mlýn s 3 složeními, valchou, chmelnicí po 3 hromady tyčí a sadem Jiřímu Jelínkovi (1670-1720) za 1.900 zl.

listopad 1731 (nebo 1732) vdova Dorota Jelínková prodala mlýn svému zeti Janu Köglarovi za 2.418 zl. Köglar sice splatil dluhy váznoucí na mlýně, ale mlýn časem poškodil. 

1765 koupil Jan Pokorný pro svého syna Jana (+1781) za 1.530 zl. 1766 vyčistil a upravil městskou stoku. 19.10.1767 mu město nařídilo, aby "sobě můstky mocí svého kontraktu u  Pelechů spraviti dal ve třech dnech pod skutečným sice arestem".  1772 kontrola zjistila, že "Příkopský mlynář jan Pokorný má mírku, na kterou měřiční béře o 6 žejdlíků vštší a z 1 strychu béře měřičného 1 1/2 misky. ... Vymlouval se, že to jen pro sedláky činí." Mlynář byl shledán vinným a odsouzen k pokutě 20 kop. 

1781 pozůstalost rozdělena mezi vdovu Kateřinu a 4 děti, vdova se 1782 provdala za Jana Sekyru  a s ním spravovala mlýn

1790 postoupila mlýn o 2 složeních synovi Františku Pokornému, valcha již byla zbořena.

1795 prodal mlýn se stoupou a 2 valchami Františku Formánkovi a jeho manželce Barboře (+13.1.1836) za 6.000 zl. 

1836 za 7.900 zl. převzal syn Jan Formánek

únor 1840 za 6.000 zl. koupil Josef Urban

říjen 1855 za 8.600  zl. koupili Michal a Terezie Urbanovi

1858 prodali za 8.699 zl. Václavu a Janě Kovaříkovým

1860 prodali Františku a Anně Jungerovým z Blatné

1862 za 12.000 zl. r.č.  prodali Jakubu a Marii Treybalovým 

1864 za 9.000 zl. koupili Jan a Anna Mouchovi 

říjen 1878 za 9.075 zl. koupil Josef Treybal (+1908) s manž. Barborou, k mlýnu přistavěli jednopatrový obytný dům a pekárnu

15.12.1910 Barbora Treybalová prodala mlýn obci Klatovy za 56.000 K

Mlýn byl zbourán počátkem třicátých let 20. stol. při rekonstrukci ulice „Na Příkopech“.