Čejetický, Přeborovický mlýn

1655 připraven materiál k opravě mlýna v ceně 1500 kop gr.

1661 mlýn ještě opraven není, jen jez a slup na lososy

1735 Matěj Sova, mlynář (narození dcery Johany)

1750 Tereziánský katastr: panský mlýn o 3 kolech a 3 stoupách

Podle Indikační skici vlastnil mlýn v roce 1837 Franz Vyskočil.

1843 Vojtěch Vyskočil s manž. Annou

1846 Václav Hajský (1791-říjen 1851), sedlák z Modlešovic s manž. Annou, roz. Vokáčovou z Modlešovic

1851 převzal syn Václav Hajský (1823-květen 1872) s manž. Kateřinou

1872 syn Karel Hajský

duben 1879 zadlužený mlýn prodal Václavu (1832) a Anně Dunovským ze Štěkně za 18.700 zl. (dluhy činily 17.000 zl.), zajistili doživotní výměnek Karlově matce Kateřině Hajské

1875 vodní kniha: 4 složení a krupník

1897 upravován splav pro vory, mlynář přispěl 200 K a odstoupil část pozemků

1903  převzal syn Josef Dunovský (1866-1936), 2.2.1895 vyučen mlynářem, 1905 se oženil s Marií Pexidrovou (+1938) z Vodňan

1906 namísto 4 kol pouze 2

1907 opět opravován splav, příspěvek 400 K ve splátkách na 15 let

1930 Josef Dunovský

1936 převzala dcera Marie

1939 Marie Dunovská se provdala za důstojníka dělostřelectva Jindřicha Hrdinu (1899-1956), majitele mlýna v Starosedlském hrádku

jako ve většině českých mlýnů se i zde mlelo načerno

1950 mlýn uzavřen, několik let se jetě šrotovalo pro státní statky

k mlýnu patřilo 2,4 ha polí

říjen 1956 Jindřich Hrdina utrpěl při nahazování řemenu smrtelný úraz

1985 při rekonstrukci jezu Povodím přišla velká voda, podemlela zdivo základů, zřítila se část stájí i se stropem

Dodnes ve mlýně žije pan Hrdina z mlynářského rodu, který pochází ze Starosedlského Hrádku, ze Školova mlýna.