Uživatel

Hledat

| Sign up

Dobrý mlýnský kámen se s dobrým mlynářem nesetká.
(africké přísloví)

Letenský mlýn

tisk doplnit kartu

Identifikační údaje

Kompletní ikonografie

Název mlýna

Letenský mlýn

Čp.

Bývalé čp.

Ulice

Lokalita (vesnice, město)

Dlouhá Ves

PSČ

393 01

Okres

Pelhřimov

Katastrální území

Dobrá Voda u Pelhřimova

GPS

49° 22' 9.4'', 15° 16' 30.8''

Mapová značka

Mlýn bez funkčního vodního motoru

Stručný popis

Při cestě vlakem z Pelhřimova do Horní Cerekve míjí vlak tři vodní mlýny. První dva jsou na pravé straně, ten třetí Letenský mlýn na levé. Písemné informace o mlýnském zařízení jsou až z počátku předminulého století. V matrikách fary Rynárec je mlýn uveden již ke konci 18. století. Rod Másílků zde působil průběžně již od 18 století. Mlýn měl dvě vodní kola, později jen jedno a na konci provozu i turbínu. Byl instalován i naftový motor. Mlýn si zachoval původní vnější podobu, po poslední přestavbě v roce 1877, až do dnešních dnů.

Poloha vůči obci

Mlýn v osadě Dlouhá Ves, severně od obce Dobrá Voda kam administrativně patří

Vodní tok

Podlesník

Číslo kulturní památky

Webové stránky

Přístupnost

nepřístupný

Historie

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)

- Václav Másílko (* a. 1671) + Alžběta (tento Václav je synem Václava a Marie ze Zajíčkova)

- Matěj Másílko (* a. 1689) + Mariana (syn předchozího atd. atd.)

- Jan Másílko (* a. 1731) + Anna Římalová (svobodnická dcera z Rynárce)

- Matěj Másílko (*1760) + Alžběta Pelíšková (původem ze Stanovic u Nové Cerekve)

- - - na přelomu 18. a 19. stol. jsou na mlýně, kromě Matěje M., jako mlynáři uváděni ještě i Matěj Kovář ("helvét") s manželkou Marií Fárovou, resp. pak s Marianou Homolkovou a svobodník Jakub Půlpytel s manželkou Barborou Svatou. V téže době další příslušníci tohoto mlynářského rodu Půlpytlů mlynařili i másílkovském svobodnictví v Zajíčkově. Důvody takovéto "překlenovací"? výpomoci neznám, ale stávalo se to obvykle než následník dospěl a mlynář zemřel, či byl neschopen práce.

- Jan Másílko (* 1800) + Kateřina Jonášová (svobodnická dc. z Kladin u Zachotína, otec Josef Jonáš +a. 1822 - svob. a mlynář - asi ze Žirova?: https://www.vodnimlyny.cz/mlyny/objekty/detail/3049-machkuv-mlyn-mlyn-pilar

(doplnil Jaroslav Povolný)

1791 Václav a Jan Másílko (SOA Třeboň, matrika Rynárec 4, sn. 28)

1829 Jan Másílko, svobodník

Události

První písemná zmínka o existenci vodního díla
Vznik mlynářské živnosti

Hospodářský typ mlýna

Poddanský

Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)

- Josef Másílko (* 1828) + Františka Děkanovská (z Petrovy Lhoty) - tento Josef je posledním mužským mlynářem na tomto mlýně (zemřel asi v roce 1906?)

- Marie Másílková (* 1860), Josefova dcera + Jan Crkal (její druhý manžel při sňatku 1892 uváděn jako budoucí mlynář, tchánovi Josefovi bylo již 64 let, takže asi mlynařil bezprostředně po sňatku)

- Josef Crkal (* 1893), syn Marie a Jana Crkala + Anežka Hlaváčková (* 1903) - sňatek 1920 a 1923 Josef umírá.

(doplnil Jaroslav Povolný)

První republika (1919–1938)

SEZNAM A MAPA VODNÍCH DĚL REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ
Stav koncem roku 1930, Sešit 12, V Praze 1932
Okresní finanční ředitelství Tábor/Důchodkový kontrolní úřad Pelhřimov

Název toku: Bezejmenný potok
Obec, čp. : Dlouhá Ves 4
Podnikatel: Anežka Viktorová
Druh živnosti: mlýn a pila
Počet a druh vodních motorů: 2 kola na svrchní vodu
Normální výkon v ks: 3,26/2,87

- Anežka Crkalová - Hlaváčková (* 1903) + František Viktora (* 1894) - ovdovělá Anežka se 1925 znovu vdává za Fr. Viktoru, ruského legionáře původem z Kasejovic, v době sňatku četnický strážmistr v Dobré Vodě
Anežka Viktorová-Hlaváčková-Crkalová je v roce 1930 uváděna jako mlynářka.

(doplnil Jaroslav Povolný)

Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)

Její syn z prvního manželství Vladimír Crkal byl ve svých 24 letech zavražděn fašisty 6.5.1945 v protějším lese spolu s otčímem Františkem Viktorou a Janem Hánou z vedlejšího mlýna.

(doplnil Jaroslav Povolný)

Události

Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

Hospodářský typ mlýna

Námezdní

Vývoj po roce 1989

objekt letnovského mlýna stále vlastní potomci zavražděného Frant. Viktory

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Másílko
Kovář
Půlpytel
Crkal
Viktor

Historie mlýna také obsahuje:

Držitelé mlýna v chronologickém sledu

- Václav Másílko (* a. 1671)

- Matěj Másílko (* a. 1689)

- Jan Másílko (* a. 1731)

- Matěj Másílko (*1760)

1791 Václav a Jan Másílko

1800 Matěj Kovář a Jakub Půlpytel

1829 Jan Másílko

Josef Másílko (* 1828)

- Marie Másílková (* 1860)

- Jan Crkal

- Josef Crkal

- Anežka Crkalová - Hlaváčková - Viktorová (* 1903)

1930 Anežka Viktorová

Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Zobrazit více

Popis vnitřního zařízení mlýna Jos. Crkala v Dlouhé Vsi č. 4
(opsáno dle originálu bez úprav, nedatováno asi okolo roku 1925)
Plocha na níž stojí stavení mlýnské jest 8 m široké a 10,7 m dlouhá, a měří 856 m2 včetně zdí. Mimo, těsně při jihozápad. straně stojí tzv. lednice, kde nalézá se vodní kolo. Lednice u zdi vnější jest dlouhá 12,5 m se zdí vnější široká 3,9 m, plocha 48,75 m2. Z lednice voda odtéká kanálem 80 cm šir. 100 cm vysokým vnitř. světlosti. a as 20 m dlouhým. Při stavení mlýnském na straně severových. stojí dřevěná kůlna v níž jest naftový motor. Zmíněná kůlna je dlouhá 2,7 m a široká 3,9 m plocha jí zastavěná 9,45 m2. Základní zdi stavení mlýnského v přízemí do výše 2 m jsou silné 90 cm, odtud pak výše 70 cm silné. Mlýn se pohání vodním kolem na svrchní vodu, v čas potřeby též naftovým motorem. Voda za stavítkem je 20 cm až 80 cm vysoko táhne se otvorem 8 až 12 cm vysokým a 46 cm širokým a dává síly 2 až 4 HP. Vodní kolo na svrchní vodu jest v lednici o průměru 380 cm šíře 80 cm hloubka mezi věnci 23 cm a má 40 lopatek (korečků). Hřídel na němž jest zavěšeno, je dřevěný 50 cm silný a 5 m dlouhý a prochází otvorem ve zdi 120/95 cm do přízemí kde jest na něm 75 cm ode zdi zavěšeno kolo paleční livní(?), jež má 120 palců dřevěných 3“ coule rozteče, činí 9 obrátek za minutu. Na boční straně palečního kola zabírá trýb s 18 zuby, trýb je na hřídeli ležačce 6 cm silné 130 cm dlouhé, vedle trýbu je řemenice 110 cm průměr 13 cm šir. a dělá 60 obrátek. Naproti na řemenový tah jest válcový hřídel 5 cm prům. 5 m dlouhý s řemenicí 48 cm prům. Na válcovem hřídeli který je na 5 žel. věšácích s kompozicovými lůžky zavěšen u stropu, nalézají se řemenice proti válcové stolici průměr 95 cm proti transmisi na půdě řemenice 45 cm v průměru proti předloze na loupačku řemenice 100 cm průměr proti motoru 80 cm průměr. Na konci zmíněného hřídele je vypínací spojka kterou se zapíná dále pokračující hřídel 2 m dlouhý 3 cm silný na jehož konci jest řemenice 45 cm v průměru k pohonu řezačky a mlátičky při hospodářství. Do palečního kola zabírá mimo toho trýb se sedmi zuby jenž jest na hřídeli stojačce českého složení. V přízemí se nachází dolejší části dvou výtahů, jednoho od válcové stolice a druhého přenosného od cilindru. Z přízemí vede okno na dvůr 65/70 ve zdi do dvora otvor 40/80 pro řemenový tah od motoru, schody a dveře na dvůr 108/200 schody a dveře do chodby 95/180, dveře do lednice 108/190 cm a schody na hranici.
Hranice. Směrem od chodby stojí válcová stolice jednopárová s válci 30/50cm obrátek 250-260 za min. s tryby 1:3. Nad válci u podlahy půdy zavěšen koš 2 m vysoký nahoře 2 m do čtverce nad válci 60 cm do čtverce, dále český kámen 79 cm prům. Z hranice vedou na jihozápadní stranu dveře 95/200 cm a okno 91/100 do chodby dveře 95/180 a schody na zanášku.
Zanáška. Dveře 132/200 na hráz kde je veřejná cesta okno 80/120 na dvůr. 2.okno na dvůr 80/40 okno do chodby 80/95 schody na půdu. Skrze zanášku probíhají střední části výtahů, od válců a od cilindru, dále jsou tam dolní části výtahů náležících k čistírně a loupačka jejíž buben jest 80 cm průměru a 1 m délky. Dále přechází z půdy skrze podlahu dolní část cilindru (mouč. vysévače). Na stropě zavěšena předloha pro pohon loupačky.
Půda. Dvě okna při podlaze na jihozápadní stranu 30/80 3 okna na jihovýchod 30/80 2 okna na severovýchod 30/80. Na půdě jsou hořejší části výtahů od válců na šr. a moučný vysevač a od něho přenosný, dále moučný vysévač s motákem 3 m dlouhým a 80 cm v průměru, na moučném vysévači vysévač šrotový s motákem 2 m dl. a 60 cm šir. s šnekem 3 m dl. Dále hořejší části výtahů od čistírny. Dále prachový a hrudový(?) vysévač jehož moták je 2 m dl. a 75 cm průměr, pod ním trieur 180cm dlouhý a 45 cm průměru. Na půdě uvedené příslušenství poháněno je transmisí jejíž hřídel jest 4 cm silný a 7 ½ m dlouhý. Na něm jsou řemenice proti válcovému hřídeli 75 cm průměr proti 4 výtahům a 4 řemenice o průměru 30 cm na výtahách řemenice 50 cm průměr. 3 řemenice proti třem vysévačům po 25 cm průměru, na vysévačích předlohy s konickými trýby 1:4, řemenice proti transmisi 25 cm průměr. Proti triueru řemenice 10 cm průměr.
Dopsáno: Dle vyjádření žadatele nebylo na výšce prahu vodních zařízení provedeno žádných změn.

Skrýt

Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

I. vojenské mapování – josefské (1764–68)

II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)

III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)

Císařský povinný otisk (1824–43)

Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

Architektura

Stav nemovitosti

dochován bez větších přestaveb

Stav nemovitosti k datu

07 2017

Dochováno

Typologie podle urbanistického prostředí

venkovský

Charakter mlýna podle síly vodního toku

mlýn na nestálé vodě (10 - 50 l/s)

Dispoziční typ mlýna

mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené

Stavební etapy

Dominantní stavební konstrukce

zděná

Podlažnost

jednopatrový

Dispozice, slohové zařazení – popis

Historické stavební prvky – exteriér

okno

Historické stavební prvky – interiér

Technologické vybavení

Stav mlýnské technologie

Stav mlýnské technologie – popis

NEZNÁM
Při zápisu do vodní knihy v r.1902:
Pro vodní knihu c.k.okresního hejtmanství p.č.vložky 69 – Jan Crkal 3.4.1902
Mlýn č.pop. 4 v Dlouhé Vsi se obyčejhně nazývá Letenský, držitelé Jan a Marie Crkalovi. Nahoře nesousedí se žádným strojem, dole se strojem Jana Vlka v Dlouhé Vsi. Voda se používá ke hnaní strojů mlýnských a pily. Dvě vodní kola, jedno mlýnské složení, tři stoupy, jednorámová pila a jedno vodní kolo je dole na strouze u bývalé olejny na druhém spádu vody k hnaní 4 stup.
Žlaby dva, jeden mlýnský, druhý pilní šířky 44 cm. Vantroky šířka 140 cm, v nich dvě stavidla šířky 42 cm. Do vantrok se vede voda rourou skrz hráz širokou 110 cm a vysokou 15 cm. Průměr kol 375 cm, šířka 85 cm. Kola dřevěná dvouvěncová na horní vodu. Průměr kamenů 85 cm. Normální znamení neustanoveno.
V roce 1923 dvě vodní kola, mlýnské a pilní.

Technologické vybavení

Žádná položka není vyplněna

Stopy po neexistující mlýnské technologii

Kašna pro turbínu.

Doplňkové a další provozy

Nezjištěn

pila
krupník

Dochovaný

výroba elektrické energie
olejna

Doplňkové a další provozy – popis

1930 mlýn a pila

Cesta vody ke mlýnu

rybník
odtokový kanál
turbínová kašna

Popis cesty vody ke mlýnu

Pro vodní knihu c.k.okresního hejtmanství p.č.vložky 69 – Jan Crkal 3.4.1902

Voda se přivádí do rybníka dvěma potůčky. Z rybníka rourou do vantrok, přes stavidlo do žlabu a pak na kolo. Po upotřebení odtéká voda strouhou k dolejšímu vodnímu stroji, kde bývala olejna zbudovaná asi v roce 1829, ale co jí má v držení nynější majitel Jan Crkal, tak se v ní nepracuje. Voda při této olejně se vede ze strouhy žlabem na kolo, nespotřebobaná voda se odvádí jalovou strouhou do potoka.

Vodní motory

Typvodní kolo na vrchní vodu

StavZaniklý

Výrobce

Popis1930 - 2 kola na svrchní vodu
1) hltnost 0,091 m3/s, spád 4,15 m, výkon 3,26 HP
2) hltnost 0,08 m3/s, spád 4,15 m, výkon 2,87 HP

Typvodní kolo na vrchní vodu

StavZaniklý

Výrobce

Popis1930 - 2 kola na svrchní vodu
1) hltnost 0,091 m3/s, spád 4,15 m, výkon 3,26 HP
2) hltnost 0,08 m3/s, spád 4,15 m, výkon 2,87 HP

Pomocné motory a generátory

Žádná položka není vyplněna

Historické technologické prvky

Prameny

Literatura / Internet

AutorDigiArchiv SOA v Třeboni

NázevMatriky fary Rynárec

Rok vydání

Místo vydání

Další upřesnění

Odkazhttps://digi.ceskearchivy.cz/DA?menu=0&doctree=1nrrn&id=7089

Datum citace internetového zdroje1.8.2017

AutorDigiArchiv SOA v Třeboni

NázevMatriky fary Rynárec

Rok vydání

Místo vydání

Další upřesnění

Odkazhttps://digi.ceskearchivy.cz/DA?menu=0&doctree=1nrrn&id=7089

Datum citace internetového zdroje1.8.2017

AutorMinisterstvo veřejných prací

NázevSEZNAM A MAPA VODNÍCH DĚL REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ

Rok vydání1932

Místo vydáníPraha

Další upřesněnísešit 12 (Tábor), s. 24

Datum citace internetového zdroje1.8.2017

AutorSokA Pelhřimov

NázevDokumenty k mlýnu Dlouhá Ves čp.4

Rok vydání

Místo vydání

Další upřesněníinv. č.751, č.karton.188

Odkaz

Datum citace internetového zdroje1.8.2017

Prameny

Žádná položka není vyplněna

Ikonografie

Základní obrázky

Historické mapy

Plány - stavební a konstrukční

Využití malého mlýna k pohonu šindelky a zemědělských strojů; transmise od palečního kola vede do vzdálené stodoly, 1970, © SOkA Pelhřimov, fond OÚ Pelhřimov, kart.č. 355