Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Hájkovi mlýn vlastnili, nebo přinejmenším pan Hájek, určitě ještě v roce 1872. V publikaci Zhoubná povodeň v Čechách se píše: "K mlýnu, jež náleží p. Hájkovi, byla polovice zbořena a odnešena..." (Dobrovská)
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
1930 - Antonín Prošek
1939 - Antonín Prošek (RR)
Nejméně od roku 1839 byl mlynářem v čp. 25 v Otročiněvsi Josef Hájek, tady byl nejméně do roku 1841 (vše mám jen z matričních záznamů o narození jeho dětí). V roce 1843 byl pak už mlynářem v Chotětíně - proto asi Hájkův mlýn?
Jeho dědeček, Matěj Hájek, byl také mlynářem v Otročiněvsi - nevím přesně cca od 30. let 18. století. Tentýž Matěj byl tamtéž i rychtářem, takže pak byl v matrikách zapisován jako rychtář. Čísla popisná v té době ještě nebyla, ale předpokládám, že jiný mlýn tam nebyl. (Monika Jáchimová)
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
