Mlynář je šlechtické dítko, na něj pracuje voda a vítr.
(německé přísloví)

Chářovský mlýn

Chářovský mlýn
57
Československé armády
Krnov
794 01
Bruntál
Opavské Předměstí
50° 4' 55.3'', 17° 41' 25.6''
Mlýn bez vodního motoru, který mele
Chářovský mlýn se poprvé zmiňuje v gruntovních knihách v r.1754. V r.1883 byl mlýn přestavěn ze dvou na tři složení a později byl vodní pohon nahrazen pohonem parním. V r. 1907 byla při mlýně dále založena továrna na pšeničný škrob. Dnes je zde silo na pšenici, mlýn na elektrický pohon a škrobárna.
V jižní části Krnova, na Opavském předměstí
Opava
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Chářovský nebo také Horní mlýn se v gruntovních knihách poprvé zmiňuje 30. března 1754, kdy jej od knížecího purkrabského úřadu lichtenštejnské komory koupil Jan Mihatsch. Dalšími vlastníky mlýna byl od r. 1795 Karel Mihatsch, 1832 Alois Lux, 1839 Hedvika Stoklasová, 1841 Eduard a Antonie Steuerovi.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

Roku 1869 tu mlynařili Antonín a Karolína Frankovi a od roku 1879 Gustav Kändler (1852 – 1931). Za Gustava Kändlera tu proběhla největší rekonstrukce Chářovského mlýna, když roku 1883 přestavěl mlýn ze dvou na tři složení a později nahradil vodní pohon pohonem parním.

Roku 1882 také Gustav Kändler přikoupil ke mlýnu soukenickou valchu čp.72 a roku 1907 při mlýně založil továrnu na pšeničný škrob.  

1930 Gustav Kandler

Hospodářský typ mlýna
Obchodní

Od Fritze a Richarda Kändlerových odkoupili chářovský mlýn 15. srpna 1939 manželé Richard a Hermína Mückuschovi, kteří ze mlýna učinili sídlo své firmy "Richard Mückusch, parní mlýny, továrna na pšeničný škrob a sirup, Krnov a Jeseník nad Odrou". 

Po skončení 2. světové války byla krnovská škrobárna považována za největší a nejmodernější továrnu svého druhu v celém Československu.

Roku 1945 byl na základě dekretů prezidenta republiky mlýn zkonfiskován a národním správcem se stal Ladislav Bezubka. Roku 1946 pak byla továrna znárodněna a stala se základem v Krnově zřízeného národního podniku Slezské mlýny Krnov.

V současné době zde sídlí Krnovské škrobárny spol. s.r.o., které mají divize: silo, mlýn, škrobárna. Ve mlýně s elektrickým pohonem se zpracovává pšenice, z 90% na mouku pro škrobárenské účely a z 10% pro pekařské účely /viz www.krnovskrob.cz/ 

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Mihatsch
  • Lux
  • Stoklasa
  • Steuer
  • Frank
  • Kändler
  • Mückusch

Historie mlýna také obsahuje:

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

  • plomba na pytel
částečně adaptován
06 2012
    průmyslový areál
    mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)
    mlýnice a dům samostatné budovy
    • raná moderna do roku 1920
    zděná
    vícepodlažní
    Gustav Kandler (1852 – 1931), jež byl od roku 1879 majitelem mlýna v Krnově, si nechal vybudovat v sousedství mlýna kolem roku 1888 výstavnou neorenesanční vilu. Projekt vytvořil místní stavitel Josef Hartel (1843 – 1914).
    Skutečnou chloubou vily byla od samého počátku schodišťová hala, kterou projektant po vzoru palladiánských vil vložil do středu dispozice. Salon, který sloužil jako kuřácký, vybavil Bauer oválným stolem se čtyřmi křesly, krbem s mramorovými křídly, před něj kruhový stolek a dvě pohovky. Jídelna byla vybavena pravoúhlým stolem s křesly, těžkým příborníkem a krásnými historickými hodinami se dochovala jako jediný pokoj v původním stavu do současnosti. V ložnici stálo velké masivní manželské lůžko a volně byly umístěny pohovky a křesla. Nábytek byl řešen v měkkých formách představující uvolnění a pohodu.

    Interiér byl ještě v roce 1907 publikován v prestižních časopisech v Rakousku i Německu, ale Bauerův úspěch měl i svůj rub.

    V roce 1911 nechal Kandler vilu rozšířit o zadní část, takže vila ztratila původní renesanční harmonii. Stavitel Hartel doplnil stavbu ještě o neobarokní doplňky. Stavebníkova rodina užívala vilu až do začátku druhé světové války. Po smrti Kandlera přešla i s mlýnem do rukou jiného majitele p. Mukúsche, poté do majetku státu do roku 1945. Od roku 2005 je v majetku Krnovské škrobárny, která ji postupně opravila (část interiérů, nová fasáda). Především díky současnému řediteli a majiteli škrobáren Ing. Gogolínovi se do vily vrátila i část nábytku navrženého Leopoldem Bauerem.

    CHARAKTERISTIKA VILY

    Půdorys Kandlerovy vily původně zaujímal devítidílnou dispozici typickou pro Palladiovy vily; později během stavby byla vila rozšířena o jeden trakt – zadní část vily. V centrálním traktu je hala se schodištěm postupující do vyššího podlaží. Vedlejší schodiště je umístěno za hlavním schodištěm a je propojeno s půdními prostory. Celý zadní trakt je po kompletní přestavbě využíván jako byty. Hlavní vchod je situován do zahrady, nikoli do ulice, kde měl plnit funkci jakéhosi zrcadla movitosti majitele. Hlavní vstup je tvořen rizalitem s verandou a schodištěm, které je kryto balkónem. Balkón je nesen systémem sloupů v toskánském stylu. Zábradlí ve vstupní verandě tvoří balustráda, která se objevuje i v prvním patře u zábradlí balkónu.

    ZAJÍMAVOST

    V roce 1907 požádal Kandler o přestavbu vily Leopolda Bauera. Bauer vytvořil tři verze projektu, z nichž první a závěrečná verze představovaly pouze nepatřičné změny, zatímco druhá verze předpokládala podstatné rozšíření stavby. Zevnějšek vily nakonec zůstal prakticky nezměněn a architektova tvořivost byla především promítnuta do interiéru vily.


    Kandler se rozhodl pro rozsáhlejší verzi přestavby, podnětem k přestavbě bylo zasnoubení Kandlerova syna s dcerou největšího textilního podnikatele v Krnově, Larische. Modernizace vily měla na budoucí nevěstu udělat dojem. Když byl sňatek pevně domluven, chtěl od přestavby úplně upustit, nakonec se rozhodl pro nejlevnější verzi přestavby. Leopold Bauer byl zklamán omezeným rozsahem přestavby a nemohl se domoci honoráře u Kandlera za návrhy přestavby. Rozhodl se, že se své odměny domůže soudní cestou. Bauer sice proces vyhrál a Kandler mu musel zaplatit, ale právníci ho stáli více než sám vysoudil.


    Zdroj: http://www.silesiatourism.com
    • plastická omítková výzdoba fasád a štítů
    • střešní nástavba
    • komín
        Mlýn na elektrický pohon.
        Žádná položka není vyplněna
        Zaniklý
        • pila
        Dochovaný
        • jiné
        Škrobárna
        • náhon
        Typturbína Francisova
        StavNezjištěn
        Popis1930: 1 turbína Francis, hltnost 2,8 m3/s, spád 2,1 m, výkon 58,65 HP
        Typturbína Francisova
        StavNezjištěn
        Popis1930: 1 turbína Francis, hltnost 2,8 m3/s, spád 2,1 m, výkon 58,65 HP
        Žádná položka není vyplněna
        Historické technologické prvky
        AutorSolnický, Pavel
        NázevVodní mlýny na Moravě a ve Slezsku I.díl
        Rok vydání2007
        Místo vydánínakladatelství Libri Praha
        Další upřesněníkniha str. 71
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        AutorSolnický, Pavel
        NázevVodní mlýny na Moravě a ve Slezsku I.díl
        Rok vydání2007
        Místo vydánínakladatelství Libri Praha
        Další upřesněníkniha str. 71
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        AutorKrnovská škrobárna, spol. s.r.o.
        NázevInformace o společnosti
        Rok vydánínedatováno
        Místo vydáníKrnov
        Další upřesněníwebové stránky
        Odkazwww.krnovskrob.cz
        Datum citace internetového zdroje7.12.2017
        AutorMinisterstvo financí
        NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
        Rok vydání1932
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněnísešit 17 (Opava), s. 15

        Žádná položka není vyplněna

        Základní obrázky

        Historické mapy

        Historické fotografie a pohlednice

        Současné fotografie - exteriér

        Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

        Současné fotografie - interiér

        Současné fotografie - předměty spojené s osobou mlynáře

        Vytvořeno

        7.12.2017 21:42 uživatelem eva48 (Eva Nesnídalová)

        Majitel nemovitosti

        Není vyplněn

        Spoluautoři

        Uživatel Poslední změna
        Rudolf (Rudolf Šimek) 12.12.2017 11:21
        doxa (Jan Škoda) 14.11.2022 00:30