Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Chářovský nebo také Horní mlýn se v gruntovních knihách poprvé zmiňuje 30. března 1754, kdy jej od knížecího purkrabského úřadu lichtenštejnské komory koupil Jan Mihatsch. Dalšími vlastníky mlýna byl od r. 1795 Karel Mihatsch, 1832 Alois Lux, 1839 Hedvika Stoklasová, 1841 Eduard a Antonie Steuerovi.
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Roku 1869 tu mlynařili Antonín a Karolína Frankovi a od roku 1879 Gustav Kändler (1852 – 1931). Za Gustava Kändlera tu proběhla největší rekonstrukce Chářovského mlýna, když roku 1883 přestavěl mlýn ze dvou na tři složení a později nahradil vodní pohon pohonem parním.
Roku 1882 také Gustav Kändler přikoupil ke mlýnu soukenickou valchu čp.72 a roku 1907 při mlýně založil továrnu na pšeničný škrob.
První světová válka (1914–1918)
Hospodářský typ mlýna
Obchodní
Od Fritze a Richarda Kändlerových odkoupili chářovský mlýn 15. srpna 1939 manželé Richard a Hermína Mückuschovi, kteří ze mlýna učinili sídlo své firmy "Richard Mückusch, parní mlýny, továrna na pšeničný škrob a sirup, Krnov a Jeseník nad Odrou".
Po skončení 2. světové války byla krnovská škrobárna považována za největší a nejmodernější továrnu svého druhu v celém Československu.
Roku 1945 byl na základě dekretů prezidenta republiky mlýn zkonfiskován a národním správcem se stal Ladislav Bezubka. Roku 1946 pak byla továrna znárodněna a stala se základem v Krnově zřízeného národního podniku Slezské mlýny Krnov.
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
V současné době zde sídlí Krnovské škrobárny spol. s.r.o., které mají divize: silo, mlýn, škrobárna. Ve mlýně s elektrickým pohonem se zpracovává pšenice, z 90% na mouku pro škrobárenské účely a z 10% pro pekařské účely /viz www.krnovskrob.cz/
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Mihatsch
- Lux
- Stoklasa
- Steuer
- Frank
- Kändler
- Mückusch
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: