Rohramühle patří k mnoha vodním mlýnům na řece Střele. Je znám minimálně od 17. stol., pravděpodobně je ale staršího založení. Stával na katastru vesnice Sovolusky. Zanikl po 2. světové válce po odsunu původního německého obyvatelstva. O jeho podobě zatím není nic bližšího známo.
Vodní mlýn, nazývaný Rohrerův mlýn (Rohr-Mühle či Rohra-Mühle), byl vystavěn v nezjištěné době podle návrhu neznámého architekta v hlubokém údolí říčky Střely (Schnella Bach) pod vrchem Čerťák (Teufel Berg, 651 m n. m.) při cestě do Skoků asi 1,5 kilometru jihovýchodně od vsi Sovolusky (Zoboles). Název mlýnu je odvozen od vlastníků objektu v 17. století, slavné rodiny Rohrerů, dvorních stavitelů vévodů sasko-lauenburských, kteří přešli přes službu na ostrovském panství do saského Rasatattu.
Poloha mlýnu ve značné vzdálenosti nad levým břehem Střely vyžadovala složitou stavbu náhonu v délce zhruba 600 metrů, který překonával tok střely pomocí akvaduktu v podobě dřevěného koryta na kamenných pilířích. Náhon, nazývaný Mlýnský potok (Mühlbach), pokračoval od mlýna odtokem v délce dalších 200 metrů zpět do říčky Střely. Patrně v průběhu druhé poloviny 19. století byla k mlýnu přistavěna velká zděná stodola či kolna, která uzavřela rozlehlý dvůr na východní straně.
Podle stabilního katastru z roku 1841 vlastnil Rohrerův mlýn čp. 20 mlynář Josef Ludwik. Tento rod vlastnil mlýn až do počátku třicátých let 20. století, když je zde roku 1930 připomínán Franz Ludwig. Již roku 1931 získala mlýn rodina Teichnerů. Posledním majitelem mlýnu před rokem 1945 pak byl Franz Teichner.
Po nuceném vysídlení německého obyvatelstva po konci druhé světové války však již nebyl objekt Rohrerova mlýna obydlen a postupně chátral. Na snímku vojenského leteckého mapování z roku 1952 je patrný postup devastace, kde severní hospodářský objekt je již bez zastřešení. Zříceniny bývalého mlýna se následně staly oblíbeným cílem trampů. V lednu 1970 se v bývalém Rohrerově mlýně konal trampská vzpomínková akce za Jana Palacha a Jana Zajíce, kterou rozehnala veřejná bezpečnost. Dnes jsou zříceniny objektů zcela zarostlé náletovými stromy a křovinami.
zdroj: Památky a příroda Karlovarska
(Jaroslav Vyčichlo, 2016)
Mlýn vlastnil v r. 1841 Josef Ludwik, v r. 1930 Franz Ludwig. Jeho č. p. bylo 20 (RR).
Hospodářský typ mlýna
Smíšený
