Koloděje nad Lužnicí
http://www.tnv.cz/kolodeje-nad-luznici/ds-1143
První zmínka o obci „Kaladý“ je z r. 1295. Až do poloviny 16. století je zde uváděn pouze přívoz a krčma. Oboje náleželo panství Březnice (viz. Březnice). V první polovině 16. století připojili zástavní držitelé Týna nad Vltavou Čabeličtí ze Soutic Koloděje k týnskému panství a vybudovali zde poplužní dvůr. Pravděpodobně již po smrti Jana ze Soutic (1567) vybudoval jeho syn Adam v Kolodějích nevelké šlechtické sídlo, kamennou patrovou budovu v renesančním slohu na půdoryse lichoběžníka, opevněné příkopem napájeným řekou Lužnicí. Když byl 30. června r. 1588 zapsán kolodějský majetek do desk zemských, obsahoval kromě samotných Koloděj s tvrzí také vsi Velkou Doubravu (označení Velká se u Doubravy používalo pro odlišení s Malou Doubravou, dnešní Doubravkou), Tuklesy u Zvíkova, Vesce, Hartmanice, Kurákov, dvůr Netěchovice a dva rybníky u Žimutic – Mnichovec a Farský. Když se v roce 1588 se stala Adamovou dědičkou jeho manželka Barbora rozená z Budkova, je již tvrz „Kaledey“ s dvorcem poplužným konkrétně zmiňována.
Po Barbořině smrti se dostal kolodějský majetek do rukou druhé rodové větve Čabelických – Podbořských. V roce 1625 prodal Jan starší Čabelický (Podbořský) Koloděje Janu Menceliusovi z Kolsdorfu. Od něho koupil statek o dva roky později Jan de Witte z Lilientalu, ale hned následujícího roku jej prodal Izáku z Brandensteina. Po smrti Brandensteinova vnuka Jana Jáchyma r. 1704 přišel statek do dražby. V majetkovém odhadu z tohoto roku se dochoval popis tvrze. Byla stavěna z kamene a kryta kurkami (šindele), ve sníženém přízemí byl mlýn (! součást tvrze) na dvojí složení, klenutá kuchyň, jeden pokoj, sklep a spižírny. V prvním poschodí bylo pět pokojů, ve druhém tři a prostranná tabulnice (jídelna). V dražbě získal kolodějský statek Václav Norbert Oktavián Kinský, jehož dcera Marie Alžběta se podruhé provdala za hraběte Františka Vratislava z Mitrovic. Majetek se tím dostal do vlastnictví rodu, s nímž byl spjat po několik následujících století. Syn Františka Vratislava, František Karel, provedl v letech 1737-1741 přestavbu tvrze na barokní zámek. K zámku byla přistavěna architektem Janem Hybnerem dominantní kaple sv. Anny. Kaple je zřetelně ovlivněna dílem mistra barokní architektury Kiliána Ignáce Dienzenhofera (1689-1751).
SÚA v Praze
SOUPIS PODDANÝCH PODLE VÍRY Z ROKU 1651
BECHYŇSKO 1-3
Praha 1997
SOUPIS PODDANÝCH PODLE VÍRY Z ROKU 1651. 26 KOLODĚJE
Ves Kaladěj - Daniel (neznámé příjmení) poddanýmlynář 45 let nekatolický, naděje na obrácení s bratem a manželkou
