Historie
Obecná historie:
Další starý mlýn, známý pod jmény pozdějších majitelů jako Noskův či Kláskův, postavila obec Nový Bydžov roku 1729. Činnost mlýna ukončila regulace Cidliny. Dnes budova bývalého mlýna stojí, ale je výrazně stavebně znehodnocená.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
1651 Soupis poddaných podle víry: mlynář Matěj Lhota (30 let), manželka Kateřina (20), synáčci Jan a Václav, všichni svobodní a katolíci
V soupisu poddaných podle víry z roku 1651 je v závěru soupisu za Nový Bydžov zmíněno: „Mlejnové náležející k městu jsou tři, všechny díky vojenským těžkostem k rozzastavování přišly a k dobrému obecnímu obrácení býti nemohou.“ Z toho vyplývá, že po třicetileté válce mlýn v provozu nebyl.
postavila obec Nový Bydžov roku 1729
Mlýn je vyobrazen již na I. vojenském mapování z let 1764-1768.
Události
První písemná zmínka o existenci vodního díla Vznik mlynářské živnosti
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
První republika (1919–1938)
Mlýn na vodní pohon ukončil činnost pravděpodobně v roce 1929 v souvislosti se provedenou změnou trasy Mlýnské Cidliny, kdy byl vodní tok přeložen do dnešního koryta východně od mlýna. V místě bývalého náhonu vznikla ulice nazvaná Na Staré Cidlině.
1936 K. Klásek
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Na přelomu 30. a 40. let 20. století se mlýn objevuje znovu jako automatický mlýn, kde byla současně pekárna a obchod zemskými plodinami. Majitelem byl K. Klásek (viz ikonografie). Mlýn měl v té době pravděpodobně jiný pohon než vodní.
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Vývoj po roce 1989
Budova mlýna je součástí areálu firmy WEPOL, a.s. Nový Bydžov.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
1651 Matěj Lhota
1936-1939 - Karel Klásek (RR)
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
