Historie
Obecná historie:
V listině Jindřicha Podstatského z roku 1565 je uvedno svolení ke zřízení mlýna v Dolech. Panský mlýn na řece Třebůvce nechal vystavět před rokem 1617 majitel Bouzova Mikuláš Pergar z Pergu, přičemž v matrikách se píše o „Podhradním mlýnu“. Od roku 1888 do roku 1924 zde fungovala i parní pila. Starší pila na vodní pohon stávala u potoka Špranku pod Bouzovem. Dodnes je zachovaná mlýnice, nový majitel se snažil mlýn udržovat a zbudovat zde turbínu, jejíhož zprovoznění se však nedožil. Mlýn, jako již několikrát v minulosti, znovu vyhořel.
U silnice nad ním stojí starý kamenný kříž s nápisem: „Ján Balatka mlynář na Dolách tuto památku zanechal 1809“.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
V listině Jindřicha Podstatského z roku 1565 je uvedno svolení ke zřízení mlýna v Dolech. Panský mlýn na řece Třebůvce nechal vystavět před rokem 1617 majitel Bouzova Mikuláš Pergar z Pergu, přičemž v matrikách se píše o „Podhradním mlýnu“.
Události
První písemná zmínka o existenci vodního díla Vznik mlynářské živnosti
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
1746 Jindřich Vašíček, mlynář (doplnila Zuzana Králová)
1834 Josef Laštůvka
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
Od roku 1888 do roku 1924 zde fungovala i parní pila.
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Vývoj po roce 1989
Dodnes je zachovaná mlýnice, nový majitel se snažil mlýn udržovat a zbudovat zde turbínu, jejíhož zprovoznění se však nedožil. Mlýn, jako již několikrát v minulosti, znovu vyhořel.
Události
Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Balatka Poles Laštůvka Vašíček
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
1746 Jinřich Vašíček
1834 Josef Laštůvka
1930-1939 - Jan Poles (RR)
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: