Název Bezlejov je doložen až od roku 1690.
1824 - 1830 Jan Schwarz (1790 - 4.8.1853)
Od roku 1833 Pernerové.
(doplnila Ing. Miroslava Neubertová)
V roce 1838 je ve stabilním katastru uváděn mlynář Jan Perner. Nejstarší syn Jan se významně zapsal do historie Severní státní dráhy. Jan se narodil ještě na mlýně v Bratčicích, do Bezlejova se rodina přestěhovala později. V Bratčicích se kromě Jana (*7.9.15) narodili další sourozenci Václav (*2.10.17), Kateřina (*7.12.19), Antonín (*20.3.22), Marie (*17.3.24), Barbora (*5.10.26), František (*2.4.29), Ignác (*12.11.31). Po roztržce otce a nejstaršího syna Jana se rodina přestěhovala na Bezlejovský mlýn, kde se narodil nejmladší Josef. Ten nakonec převzal mlýn po otci, avšak ne Bezlejov. To už hospodařili ve mlýně Valcha v Pardubicích. Otec Jan Perner, mlynář v Bratčicích, později v Bezlejově a v Pardubicích, rodák z Litošic na Přeloučsku, zemřel 14.4.1863 ve věku 71 let.
Jan Perner ml. se zúčastnil velkých trasovacích prací pro spojení mezi Prahou a Vídní. Uvažovalo se o spojení drahami sedmi směry, z nichž trasa přes Olomouc a dále Polabím byla nejdelší. Tuto trasu považoval Jan Perner za svou, vždyť ji trasoval a znal ji dokonale, všechny potůčky, strže, samoty a cestičky. Věřil v tuto trasu tak bezmezně, že již na počátku ledna 1841 prozíravě přiměl svého otce, aby opustil mlýn Bezlejov u Chotěboře a koupil si na Zeleném předměstí v Pardubicích usedlost čp. 86/83 s velkým mlýnem a pilou za vypůjčené peníze od jakéhosi lékárníka. Současně ho nabádal k nakupování pozemků a velikého množství dříví k pozdějšímu využití pro stavbu dráhy. Obracel se i na své další nejbližší příbuzné, mlynáře a pilaře, aby mu v tomto směru pomáhali. Jan Perner ml. byl ve své činnosti velmi úspěšný a 1. března 1842 se stal vrchním inženýrem státních drah.