Šenkýř a mlynář nepřijdou do nebe:
šenkýř nenalévá plné poháry a
mlynář bere hromadně mlýnské zrno.
(estonské přísloví)

Žíchovecký, Glubnovský mlýn

Žíchovecký, Glubnovský mlýn
17
Žíchovec
383 01
Prachatice
Žíchovec
49° 4' 26.9'', 14° 2' 58.8''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Žíchovecký mlýn je zmiňován v dobových dokumentech již roku 1379. Další zmínka je z roku 1640. Pak po několik století není o mlýně v Žíchovci žádná zpráva. Mlýn tu byl postaven až v druhé polovině 19. století a často měnil majitele. Původní budova mlýna „ Neudorf“ sloužila po adaptaci od roku 1927 jako zotavovna Pražské vinohradské spořitelny. Vodní síly bylo využíváno pouze k provozu elektrárny, jak říká i seznam vodních děl z roku 1932. Nyní je v přestavěném mlýně Dětský domov.
O samotě jihovýchodně od obce Žíchovec, na levém břehu řeky Blanice
Blanice
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Mlýn zmiňován již roku 1379, kdy Žíchovec i s mlýnem patřil ke zboží helfenburskému

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

Další zmínka je z roku 1640. Strunkovčtí sousedé... se 8. září dohodli s tehdejším držitelem Glubnovského mlýna pod Žíchovcem, Jakubem Krystalem, že mohou za náhradu 8 kop míšenských a 1 strychu žita vyvážet naplavené dříví z řeky u jezu tohoto mlýna beze škody.

Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

Když starosta obce Žíchovec popisoval mlýn v roce 1874 jako podklad k založení vodní knihy, byl vlastně mlýn zcela nový.

listopad 1921 mlýn zakoupili za  300.000 Kč (100.000 Kč za zařízení, zbytek za budovu a pozemky) stravební inženýři z Prahy Bedřich Babuška, Bohumil Hollmann, Josef Korous, vrchní stavební rada a Emil Kopecký, majitel poradní elektrárenské kanceláře na Smíchově s úmyslem vybudovat zde vodní elektrárnu.

Založili společnost Hydroelektrárenské podniky jihočeské, plánováno bylo vybudovat nový náhon mezi Těšovicemi a Žichovcem, instalovat ve mlýně turbínu o výkonu 625 HP a elektrárenskou centrálu s generátorem na třífazový proud o napětí 6200 V. Proud měl být rozváděn do Žichovce, Těšovic a Bělče za velmi výhodných podmínek jako protislužby za poskytnuté pozemky na náhon.

Nový náhon měl vyústit nad jezem u těšovického mlýna čp. 37 a vést přes pozemky, které patřily k mlýnu, a pozemky dalších majitelů až k turbíně. V cestě stála skála, která měla být prokopána tunelem, pokud by to nebylo možné, vedl by náhon ve stráni. Řečiště pod mlýnem se mělo prohloubit v délce cca 350 m, aby bylo docíleno potřebného spádu. Náhonem mělo protékat 2,2 m3/s.

1921 vydalo ministerstvo povolení s tím, že vodní dílo má být dokončeno do 3 let, 1922 byla hydroelektrárna v Těšovickém mlýně vybudována a po dřevěných sloupech dodávala proud do Žichovce, výstavba náhonu však zatím nezahájena.

červenec 1922 a duben 1923 - proti povolení k provozu eletrárny podávají stížnost Jihočeské elektrárny České  Budějovice a Otavský elektrárenský svaz v Písku, které údajně mají monopol na elektrifikaci tohoto území, a žádají, aby toto povolení bylo uděleno pouze na dobu, než bude možno uvedené obce připojit na jejich síť, nejdéle na 5 let

květen 1924 ing. Emil Kopecký podává žádost k Okresní politické správě v Písku, aby stavební povolení na nový náhon bylo prodlouženo na další 3 roky, bylo mu vyhověno, stavba ale stále nezahájena, jelikož v konkurenci obou velkých elektrárenských společností by provoz nebyl rentabilní, v dubnu 1927 žádal o další prodloužení, tentokrát již ale nepovoleno.

26.1.1928 dle usnesení Okresního soudu v Písku přešlo vlastnické právo na Městskou spořitelnu na Královských Vinohradech, u níž byli inženýři zadluženi, ta zde zřídila ozdravovnu.

Původní budova mlýna „ Neudorf“ sloužila po adaptaci od roku 1927 jako zotavovna.

V Seznamech vodních děl republiky Československé mlýn uveden jako elektrárna v majetku Spořitelny Královské Vinohrady

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

1941 mlýn přepsán na Městskou spořitelnu v Praze

na jaře 1948 povolena instalace Francisovy turbíny, dovezena, ale již nenamontována

1952 mlýn vykoupil ONV v Prachaticích

1957 přešel do majetku KNV České Budějovice

16.1.1957 zde otevřena dvoutřídní škola pro děti vyžadující zvláštní péči s internátem

1959/60 zřízena třída pro děti obtížně vzdělavatelné

1959 objekt převeden na Dětský domov v Žichovci

1961 v sousedství internátu vystavěn trojtřídní školní pavilon

do této zvláštní školy zařazovány i děti s nařízenou ústavní výchovou

1996 Dětský domov se speciálními školami

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Krystal
  • Nachlinger
  • Matějovský
  • Pravda
  • Záhorka
  • Bláha
  • Rob
  • Stögbauer
  • Šlehofer
  • Trávníček
  • Neudörfel

Historie mlýna také obsahuje:

1640 Jakub Krystal

1870 Josef Nachlinger a Eleonora

1892 Městská spořitelna v Prachaticích

1892 Terezie Stögbauerová

1892 Vojtěch Pravda

1898-1901 Občanská záložna v Prachaticích

1898-1901 Josef Záhorka z Bělče a Marie (nájemce)

1901-1907 Jan Šlehofer a Marie

1907 Matěj Trávníček

1907-1910 Josef Trávníček a Josefa

1910-1912 Hynek Bláha, mlynář ze Starého Kolína a Josefa

1912-1919 Karel Neudörfel a Antonie

1919-1921 František Rob a Božena

1921-1928 Bedřich Babuška a Bohumír Hollmann

1928-1941 Městská spořitelna na Královských Vinohradech

1941-1952 Městská spořitelna v Praze


Zobrazit více

Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    zcela přestavěn – bez historické hodnoty
    05 2018
      venkovský
      mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)
            • zcela bez technologie aj.
            V roce 1874 jako podklad k založení vodní knihy: „Mlýn leží na levém břehu vody, má jedno obyčejné složení, voda je hnána jezem s průplavem. Mlýn povolen od roku 1869 a 1870 je také rok zaražení cejchu. Nejvíce se mele žito a ječmen. Síla vody je tuze malá."
            Žádná položka není vyplněna
            V listopadu 1921 koupili mlýn pražští obyvatelé za 300 tisíc korun, včetně pozemků. Z trhové smlouvy víme, co se v mlýně nacházelo: „Vodní stroj s kolem, jedna stolice válcová 50cm, další stolice 65 cm, francouzský kámen, žitavský kámen s příslušenstvím, loupací stroj, míchačka na mouku, 4 výtahy, 2 třídíče, moučný cylindr, hlavní transmise s kotouči, tranportní šnek, 1 výtah u míchačky na mouku, 2 velké koše nad stolicemi, 1 decimální váha, transmise se třemi kotouči a prachová komora od loupačky,“
            Zaniklý
            • výroba elektrické energie
            1930 elektrárna
            • jez
            • stavidlo
            • náhon
            • normální znamení
            • odtokový kanál
            • lednice
            1921 plánováno pro hydroelektrárnu:
            Nový náhon měl vyústit nad jezem u těšovického mlýna čp. 37 a vést přes pozemky, které patřily k mlýnu, a pozemky dalších majitelů až k turbíně. V cestě stála skála, která měla být prokopána tunelem, pokud by to nebylo možné, vedl by náhon ve stráni. Řečiště pod mlýnem se mělo prohloubit v délce cca 350 m, aby bylo docíleno potřebného spádu. Náhonem mělo protékat 2,2 m3/s.
            Typvodní kolo na střední vodu
            StavZaniklý
            Výrobce
            Popis1930: 1 kolo na střední vodu, hltnost 0,752 m3/s, spád 2,4 m, výkon 15 HP
            V roce 1941 dřevěného vodního kola o průměru 4,5 m
            Typvodní kolo na střední vodu
            StavZaniklý
            Výrobce
            Popis1930: 1 kolo na střední vodu, hltnost 0,752 m3/s, spád 2,4 m, výkon 15 HP
            V roce 1941 dřevěného vodního kola o průměru 4,5 m
            Typturbína Francisova
            StavZaniklý
            Popisjaro 1948 povolena instalace Francisovy turbíny, spád 2,5 m, výkon 40 HP za 106.620 Kčs.
            Dovezena, ale zůstala nenamontována a uložena v bednách, nakonec záhadně zmizela.
            Žádná položka není vyplněna
            Historické technologické prvky
            • francouzský kámen | Počet: 1
            • AutorJaroslava Pixová
              NázevNa břehu Blanice - k šumavským pramenům
              Rok vydání2012
              Místo vydáníPutim
              Další upřesnění
              Odkaz
              Datum citace internetového zdroje23.5.2018
              AutorJaroslava Pixová
              NázevNa břehu Blanice - k šumavským pramenům
              Rok vydání2012
              Místo vydáníPutim
              Další upřesnění
              Odkaz
              Datum citace internetového zdroje23.5.2018
              AutorDigiArchiv SOA v Třeboni
              NázevMatriky fary Strunkovice nad Blanicí
              Rok vydání
              Místo vydání
              Další upřesnění
              Odkazhttps://digi.ceskearchivy.cz/matriky-rimskokatolicka_cirkev-s_s-strunkovice_nad_blanici
              Datum citace internetového zdroje23.5.2018
              AutorDigiArchiv SOA v Třeboni
              NázevSčítání lidu pro Žíchovec čp.17
              Rok vydání
              Místo vydání
              Další upřesnění
              Odkazhttps://digi.ceskearchivy.cz/DA?menu=0&doctree=1sheezg&id=606138
              Datum citace internetového zdroje23.5.2018
              AutorMinisterstvo veřejných prací
              NázevSEZNAM A MAPA VODNÍCH DĚL REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ
              Rok vydání1932
              Místo vydáníPraha
              Další upřesněníSešit 12, s. 41
              Datum citace internetového zdroje23.5.2018

              Žádná položka není vyplněna

              Základní obrázky

              Historické mapy

              Historické fotografie a pohlednice

              Současné fotografie - exteriér

              Současné fotografie - vodní dílo

              Současné fotografie - technologické vybavení

              Vytvořeno

              23.5.2018 06:20 uživatelem pepino

              Majitel nemovitosti

              Není vyplněn

              Spoluautoři

              Uživatel Poslední změna
              Rudolf (Rudolf Šimek) 24.5.2018 22:03
              doxa (Jan Škoda) 23.2.2023 11:12