Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Mlýn postaven podle udání v roce 1889 Václavem Kouhoutem ze Želiva na pozemku koupeném od obce Kejžlice
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
První světová válka (1914–1918)
Mlýn uveden v Seznamu vodních děl repibliky Československé z r.1932, maj. Antonín Dygrýn
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
SEZNAM A MAPA VODNÍCH DĚL REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ
Stav koncem roku 1930, Sešit 3, V Praze 1932
Okresní finanční ředitelství Čáslav/Důchodkový kontrolní úřad Humpolec
Název toku: Pstružní potok
Obec, čp. : Kejžlice
Podnikatel: Ant. Dygrýn
Druh živnosti: mlýn a šindelka
Počet a druh vodních motorů: 1kolo na střední vodu
Normální výkon v ks: 4
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
