Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
1930 Františka Fišnerová, mlýn a pila
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Fišner Špaček Schwarz Marek Kamler Albrecht Eierman Zapletal Spurný Fišnar
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
1767 - 1790 Martin Špaček (děti 1767 - 1790) 1792 Johan Schwarz (dítě 1792, + 1793) 1794 - 1798 Libor Marek (vzal si vdovu po Johanu Schwarzovi, děti 1794 - 1798) 1802 - 1811 Augustin Kamler (děti 1802 - 1811, + 1811 ve věku 30 let - mlynářský mistr) 1812 - 1822 Tomáš Albrecht (vzal si vdovu po Augustinu Kamlerovi, děti 1812 - 1822) 1829 - 1845 Ignác Kamler (děti 1829 - 1845) 1861 - 1874 Ignác Kamler ml. (děti 1861 - 1867, + 1874 ve věku 41 let - majitel mlýna) 1884 Josef Eierman, nájemník mlýna (z Mor. Třebové, dítě 1884) 1887 Florian Zapletal (z Ponikve, dítě 1887) 1888 - 1890 Antonín Spurný (z Myslechovic, dítě 1888, + 1890 ve věku 44 let - mlynář) 1895 - 1907 Karel Fišnar (z Krumpachu, děti 1895 - 1907)
1930 Františka Fišnerová
1939 - Karel Fišner (RR)
(doplnil Vojtěch Foret)
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: