Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
1560 zmiňován Nový mlýn pod lesem Čábuzí
Události
První písemná zmínka o existenci vodního díla Vznik mlynářské živnosti
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
1664 Václav Baroch z Nového mlýna
Mlýn dohledán na I. vojenském mapování. (JV)
Dne 27. října 1748 zdejší mlynář Jakub Ticháček vdával dceru Ludmilu (* cca 1718, + 1802) za Jana Terebu - měšťana, konšela a tkalce z Nepomuku č. 107.
1765 - Vojtěch Ticháček, mlynář v novém mlýně, uveden jako kmotr (SOA Plzeň, Nepomuk 02, sn. 193) (mGh) - na sn. 141 má vlastní dítě
1837 Jan Ticháček
Události
První písemná zmínka o existenci vodního díla Vznik mlynářské živnosti
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
1850 Ticháček, mlel hlavně slady
1881 dlouhodobý nájemce Josef Šmerák
1911 Josef Šmerák
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
1930 Karel Šmerák, mlýn, pila a elektrárna
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
1664 Václav Baroch
1748 Jakub Ticháček
1765 - Vojtěch Ticháček
1837 Jan Ticháček
1881-1911 Josef Šmerák (nájemce)
1930-1945 Karel Šmerák (RŠ)
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Pověst
Na sádkách u mlýna žil vodník Melka a ten se prý mstil lidem za to, že mu vypustili rybník Tábor. Hlavně měl spadeno na porybného, který se k němu občas nepozorovaně přiblížil a překvapil ho. Vyhrožoval, že ho jednou utopí. Jednou se mu ho skutečně podařilo strhnout z mostku přes náhon k Novému mlýnu. Naštěstí byl zrovna poblíž mlynář Ticháček, který bidlem uvolňoval nahromaděné dřevo z náhonu a tímto bidlem porybného vytáhl.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
