Byl dáván vrchností do nájmu, jak o tom svědčí obsáhlá cedule s Matějem Paskovským, mlynářem ve mlýně paskovském od sv. Václava roku 1632 do sv. Václava roku 1633, kde se vypisují dopodrobna jeho povinnosti.
Jiný mlynář Jan Svoboda se připomíná v atestu městečka Paskova stvrzující: „že tak téhož roku 1671 dne 18. July přijdouce z dopuštění Pána Boha všemohúcího veliká povodeň všecken mlýnský stav do gruntu zruinovala a žádné vody mlýnskou strouhu na mlýn, dokavaď jiný stav udělaný nebyl, jíti nemohlo. V prvém tý… (?), až povodeň poodešla a mlýny se „vysnažily“ žádný kolem mlíti nemohl a výhodnů toliko jedním kolem mlel“, jak se v atestaci podotýká. Rovněž tak na začátku roku 1672 „nebudúc žádné vody pro velké mrazy“ …žádným kolem mlynář mlíti prý nemohl.
dřevěný od roku 1680 zděná budova
Paskovská kronika uvádí: Užitek z mlýnu paskovského a hrabovského byl význačný. Paskovský mlýn byl vystavěn z kamene za panským dvorem na řece Ostravici a měl tři složení, čtvrté složení bylo na prosnou kaši. Roční činže platil mlynář 150 zl. Mimo to byl mlynář povinen, aby z vlastních prostředků zakoupil dva vepře, nejméně tříleté a krmil je čtvrt roku na špek pro potřebu vrchnosti. Jeden vepř oceňuje se v urbáři na 12 zl., dohromady tedy 24 zl.
Roku 1688 se připomíná na paskovském mlýně mlynář Jan Matyáš.
1698 byl pokutován jistý poddaný sedlák za to, že vezl 6 měřic rži do jiného než panského mlýna na semletí. Všechna rež byla za trest zabavena, polovina
připadla panské sýpce pro vrchnost a druhá polovina připadla místnímu panskému mlynáři (ten patrně na toto i upozornil).
30. listopadu 1760 prodala vrchnost mlýn a pilu s příslušenstvím za 1200 zl. rýnských Bernardu Slamečkovi. S příslušenstvím tj. kouskem ovocné zahrady a rolí zvanou „na Volovině“ a s rolí za panským bělidlem. Kupec zaplatil kupní cenu hotově téhož dne a to „v dobré minci“ a obdržel od vrchnosti privilegium, že není povinen, než platiti ročně 200 zl. činže a při prodeji mlýna odvésti 10% laudemia podle urbáře. Postavení mlynářovo bylo potud výhodné, že byl vyňat ze všech dominikálních povinností a nesl jen veřejná břemena, zemi uložená. Vrchnost měla pávo vkročiti v trh (předkupní právo), kdyby mlynář chtěl mlýn prodati, nabídla-li aspoň tolik, jako jiný kupec. K opravě mlýna a jeho udržování obdržel paskovský mlynář každoročně z panských lesů 2 červené buky, 2 bílé buky, 1 lípu, 1 jedli, a 3 kusy krokevního dříví, každý kus za 30 kr. Potřebné mlýnské kameny dováželi mu fojt a svobodný sedlák. Na opravu stavu měl obdržet každoročně něco palachu (rákosu). Po shlédnutí vrchním úředníkem přiveze se tento rákos poddanými na účet roboty. Dále se uvádí, že na zelí obdržel mlynář dva záhony vedle ostatních deputatistů. S panským dobytkem mohl mlynář nechati pásti ročně 4 krávy a 20 kusů vepřového dobytka, ale vlastním pastýřem. Pro dobytek pak obdržel od vrchnosti ročně fůru sena a fůru otavy, které mu rovněž přivezli poddaní. Pro vrchnost, úředníky a čeleď ve dvoře a ostatní panské zaměstnance měl mlynář mlíti deputát bez úplaty, v poctivé míře, dále šrotovati a kaši dělati. Rovněž měl bezplatně vyráběti slad a šrot pro pálenici, leč o polovici šrotování měl se domluviti s velkohrabovským mlynářem. Na mletí pro deputatisty ze starého a nového krmelínského dvora obdržel mlynář jako odměnu 1 měřici chlebového obilí od panského obročního úřadu. Z panského mlýna platil mlynář činže bez mouky a obilí a krup ročně 252 zl. Velkohrabovský mlynář platil roční činže 250 zl. a odváděl 2 vepře.
Rektifikační komise přihlédla k výdajům s udržováním obou mlýnů a uznala příjem z mlýnů částkou 275 zl. Paskovští, krmelínští, novobělští a oprechtičtí
poddaní byli povinni mlíti u paskovského mlynáře, který však nesměl přijímati mletí od poddaných, pokud byli přikázáni velkohrabovskému mlynáři. Vrchnost
byla povinna k vyházení a vyčistění mlýnského náhonu dodati potřebnou asistenci ve formě roboty a také jez v nejlepším stavu udržovati. Na podkladě toho kontraktu stal se mlynář zakoupeným usedlíkem a byl proto zapsán do gruntovních register. Mlýn obdržel konskripční čísla 13 a 14.
Po zrušení robotní povinnosti v roce 1848 zůstalo při paskovském velkostatku: zámek, dvůr, hospodářské budovy, panská a kontribuční sýpka, mlýn s pilou č. 32, pivovar, palírna, panský hostinec č. 65, myslivna č. 147, panské domky, panské pozemky jako louky, rybníky a lesy.
